Prózy v tomto čerstvém souboru spojuje několik témat. Ta mají podobu otázek: Chová se člověk ve vyhrocených situacích tak, aby byl sám sebou, anebo jde o to vytvořit o sobě působivý obraz? Nakolik se s někým setkáváme kvůli němu a nakolik kvůli sobě? Jak se postavit k tomu, že lidé a věci kolem odcházejí a totéž čeká i nás? Povídky spojují i motivy hudby, stejně jako brněnské lokace. A spojuje je
Jedinečnost nerozsáhlého románu Pavla Vilikovského Krásná strojvůdkyně, krutá vévodkyně spočívá především v tom, že ho psal autor na vrcholu tvůrčích sil, jemuž se dostávalo značného uznání i prestižních ocenění. A právě tehdy se Vilikovský rozhoduje prověřit samotnou podstatu oboru, v němž vynikl, tedy literatury. Stejně nakládá s prostředky a postupy, které ho k onomu úspěchu přivedly.
Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919-1990) zabývá usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na
Trampská romantika, poutnictví „postapokalyptického kmene" v obytných vozech, stejně jako odcizená práce pozdního kapitalismu a muž pozdního středního věku coby lyrický subjekt tvoří Škrabalův topos a kairos pro básnickou řeč, která sází na často anekdotickou věcnost a sebeironii. Sbírka Western je originální autorskou poezií s osobním ručením, gestem vnitřního smyslu a naděje oproti předpokladům.
Nová, a zřejmě už definitivně poslední Aristokratka je černou komedií o posledních věcech člověka. Otázka, zda může být i kniha, kde v jedné ze dvou hlavních rolí řádí Smrt, zábavná, je asi nadbytečná: v podání Evžena Bočka určitě. Dokonce velmi! Předchozí Aristokratka v Československu nás zavedla na počátek celé ságy, hluboko do minulosti. S Aristokratkou na smrtelné pohovce naopak zamíříme
Kdo utopil bezbranného chlapce v řece Jihlavě? Byl ten mladík v lese u Jehnic nešťastný Romeo, anebo krutý vrah své mladičké milé? Proč dospěly ke zločinu atraktivní brněnské krásky, jejichž kauzy pak plnily k prasknutí soudní síně i dobový tisk? Kdo vraždil kvůli majetku a čím si měl vysloužit veřejné pohrdání smilný páter? Proč banda sňatkových podvodníků likvidovala nebohé staré panny? Všechny
Do broumovského kláštera přijíždí na literární pobyt spisovatelka Soňa, dcera jednoho z řeholníků internovaných zde od dubna 1950 v rámci akce K, likvidace klášterních řeholníků ze strany komunistické moci. Za Soňou se vypravuje její dcera Ela a na povrch vyplouvají spletité rodinné historie – ale nejen ony. Součástí knihy je také deník, který si otec protagonistky Václav v broumovském klášteře
Podobně jako v komiksové knize Článek II. se Jiří Šimáček opět vrací do minulosti a přináší příběh o tom, jak obtížné je zachovat si prostou slušnost v nesvobodné a apatické společnosti. Prosto tak je kniha o životě v zemi, kde důstojnost člověka a přirozená práva jednotlivce znamenaly jen velmi málo. Je inspirována životním příběhem zakládající osobnosti lidskoprávního hnutí v bývalém Sovětském
Někdejší nouzová kolonie a dnes unikátní brněnská čtvrť Kamenná kolonie slaví stovku. Brněnský spisovatel Martin Reiner ve spolupráci s architektem Radimem Horákem a dalšími příznivci legendární Kamenky připravili ke kulatým narozeninám jedinečnou knihu o historii místa, v níž se prolínají velké dějiny s malými příběhy lidí, kteří po několik generací vdechují život místu odsouzenému od samého
Aristokratka v Československu je autorský koncert pro populární zámecké trio, kvarteto komunistických funkcionářů, dvě sexy kočky z Prahy a Brna a jednu mezinárodní sólistku v socialistických kulisách. V červnu 1983 má Josef nervy nadranc, protože po sedmileté rekonstrukci se má Kostka znovu otevřít návštěvníkům. Paní Tichá má začínající paradentózu a mimo jiné chce, aby si Josef našel dívku.
Sbírka Noc je den je poskládána z veršů psaných v letech 1997 až 2005. Pro novinářku Janu Soukupovou ale zestárnout nestačily, minimálně od roku 1989 jí dny běží až neskutečně rychle. Nakonec i svou předchozí sbírku Dávnověk sestavila podobně, vlastně až jako ohlédnutí. Posledních dvacet let navíc básně už skoro nepíše, převálcovaly je desítky novinových článků. Verše pro tuto knížečku tedy
Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva. Nad souvislostmi antropocénu, "věku člověka", se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a
Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce — Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyloučené“ brněnské lokalitě. Jen tamní kulisy vystřídal pražský Žižkov počátku dvacátého století. Mordy, zločiny z vášně, sebevraždy z nešťastné lásky či prostého zoufalství, ale i pitoreskní výstřelky a jiné kuriozity však v příbězích zůstaly. Přihrávkou k psaní o lidech ze slepých skvrn se
Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nekonečná kniha s věčně plynoucím vyprávěním. Román je s předchozími osmi knihami propojen průchody. Jsou tu druhé světy, jejichž existenci obyvatelům světa prvního naznačují bizarní znamení; děje, které plynou nesvázané pragmatickou logikou naší civilizace; omamná cesta na jih; řetězení a
Svoji první báseň zveřejnila coby třináctiletá. Její básnický talent je nejen zcela nesporný, ale také nevídaný. Není běžné, aby někdo tak mladý dokázal zformulovat přesvědčivou lyrickou výpověď, která je hluboce osobní, intimní a autentická — a zároveň nepostrádá přesah směrem k zobecnění existenciální lidské zkušenosti. Autorčino lyrické já touží a miluje, trápí se a raduje. Snaží se dotknout
Zasvěcení temnotou je mluvící oxymóron. Co říká, a komu? Román začíná temně: svět po katastrofě, nový středověk. Feudalismus pod diktátem Umělého Myšlení. A uprostřed všech těch trosek nabitých zvláštní, trochu zvrhlou, dekadentní krásou – Planeta. Bytost, která pomalu roztáčí příběh. Uvnitř i vně, tady i tam, nahoře i dole. Jakousi osobní i vesmírnou archeologii v jednom. Příběh sebepoznání,
Kniha vypráví neznámý příběh dvou žen s intelektovým postižením, které zbytečně zemřely v důsledku nevhodně nastaveného systému podpory v českém zdravotnictví a zařízeních sociální péče. Dorota Šandorová byla zabita profesionálním pečovatelem, Věra Musilová se udusila během dlouhodobého omezení v psychiatrické léčebně. Na příbězích těchto žen autor ukazuje, proč česká společnost nerozumí lidem s
Texty Zimní knihy o lásce vznikaly původně jako odpověď Dory Kaprálové na prózu maďarského spisovatele Petera Esterházyho Jedna žena. Kaprálová každý den napsala jednu vinětu s vlídnou vidinou, že si jednoho dne P. E. texty přečte a bude potěšen. To se i stalo — rok po českém vydání vyšla novela v maďarštině. Je to kniha o mužích, ale možná současně jen o jednom jediném mnohotvárném a
Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je mnohem těžší, protože denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“, na němž největší událostí za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě, kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní
Letmý sníh vyniká vysoce kultivovaným, nápaditě hravým a přesným jazykem zprostředkujícím hned několik příběhů. Především je to příběh lásky doceněné až při jejím vymizení, příběh hledání či ztrácení vlastní totožnosti anebo příběh pátrající po smyslu našeho počínání. Při jejich vyprávění jsou originálně reflektovány všední i nevšední, zásadní i banální, každodenní i jedinečné otázky a problémy.