Vědecky přesné a umělecky podmanivé modely rostlin či mořských živočichů geniálního sklářského dua Leopolda a jeho syna Rudolfa Blaschkových dnes uchovávají sbírky muzeí a univerzit po celém světě. Všechna tajemství jejich výroby se přitom stále nepodařilo odhalit. Štěpán Kučera se vydává po stopách těchto rodáků z Českého Dubu, pátrá v archivech a hovoří s odborníky na sklářství i mořskou
Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva. Nad souvislostmi antropocénu, "věku člověka", se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a
Když autor pobýval v Alžíru, kde se chystal k vydání jeho román Největší lekce dona Quijota, napsal tam Alžírské arabesky. Nápaditě i zábavně v nich krouží na pomezí cestopisné reportáže, autofikce a beletrie, inspiraci našel také v orálním vypravěčství. K rozhovorům s tamními obyvateli přidává i mikropovídky a črty, písňové texty či úryvky z knih. Mozaiku spojuje téma jednoho města, v němž autor
Kniha je mozaikou zarámovanou jednou lokací a jedním stoletím. V krátkých kapitolách vedle objektivních dějin stojí osudy tamních rodin, jedinců i žijících pamětníků. Páteř tvoří trefné citace z dobových novin i literatury. Spolu s návratnými motivy a odkazy jde o kompozičně i myšlenkově sevřené dílo okořeněné autorovým vtipem, břitkostí či poetikou. Zrodil se překvapivě živý a citlivý portrét
Největší lekce dona Quijota s podtitulem Důmyslný derviš Sidi Hamet Ibn Enheli a voják Saavedra je trochu jako koláž, kde se historie setkává s mýty a příběhy již napsanými, přičemž středem zcela přirozeně prostupuje příběh nový, poutavý a s řadou aktuálních přesahů. Ostatně právě takové psaní je Štěpánu Kučerovi vlastní i v jeho předchozích knihách — za Projekt Gilgameš byl v roce 2020
Projekt Gilgameš se s nadsázkou, nikoli však nevážně, dotýká smyslu vyprávění příběhů, lidského života i odvěké touhy po nesmrtelnosti. Žánr sci-fi se tu protíná s historickým, bájným vyprávěním. Hlavním hrdinou je převozník Uršanábi, lodivod z pradávného eposu, obdařený nesmrtelností namísto krále Gilgameše. Uršanábi proplouvá světovými moři do našich dnů, a dokonce i do blízké budoucnosti.
Kniha s námi v šesti povídkách prosycených jemným humorem postupně stoupá ze stok Istanbulu a staropražského podzemí, přes přízemí brazilské džungle, uliček New Orleansu či harému damašského paši až do nadhledu Jizerských hor i australského pohoří Stirling Range. V ději se stále prolíná realita s fikcí, literatura se stává životem a život zase literaturou. A všudypřítomná hra s tajemstvím ctí