Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989. Ve druhé polovině 20.
Pojednání „Von der musikalischen Poesie“ náleží ke spíše opomíjeným spisům berlínské provenience druhé poloviny 18. století. Je tomu tak i přesto, že toto nejrozsáhlejší dílo Christiana Gottfrieda Krauseho mělo nezanedbatelný vliv na utváření estetických názorů jeho současníků i autorů o generaci mladších. Inspiroval se jím např. J. J. Quantz, J. A.
Tato kniha, určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka, je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do oblastí dnešní Arménie, Gruzie a Turecka, tedy do oblasti středověkých království Arménie a Iberie.
Deníky Alana Rickmana jsou jedinečnou pozvánkou do mysli autora – jednoho z nejoblíbenějších herců dnešní doby. Alan Rickman i po své smrti zanechal odkaz herce světové úrovně a jeho důstojnost, profesionalita i zvučný hlas nepřestávají diváci obdivovat ani dnes.
Clementi Muzio: Allegro Pleyel Ignaz Joseph: Menuet Haydn Joseph: Menuet Pleyel Ignaz Joseph: Andantino Czerny Carl: Andante Mozart Wolfgang Amadeus: Larghetto Pleyel Ignaz Joseph: Rondo Steibelt Daniel: Adagio Rössler František Antonín: Anglaise Dušek František Xaver: Sonáta F dur Haydn Joseph: Allegro Mysliveček Josef: Minuetto Haslinger Tobias:
Divadelní budovy slouží po celý den usilovné práci herců, režisérů a dalších zaměstnanců, zaměřené na několik hodin, kdy přicházejí diváci pro jedinečný prožitek vytrhující je z jejich každodennosti.
Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla.
Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Paříži“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž uměnímilovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdenek nebo François Maurice Eberl.
Od chvíle, kdy se elektřina stala všudypřítomnou, jsou umělci fascinováni širokou škálou možností, jak ji využít ve své umělecké tvorbě. Katalog Kinetismus:100 let elektřiny v umění, který doprovází úvodní výstavu v Kunsthalle Praha, zkoumá, jak elektřina od roku 1920 do současnosti proměnila uměleckou praxi.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy.
Karel Zeman začal natáčet Cestu do pravěku v roce 1953 jako svůj první celovečerní kombinovaný film určený dětskému publiku. Po premiéře v roce 1955 vzbudil velkolepý zájem v Československu i v zahraničí nejen díky novátorskému trikovému zpracování, ale také svou originální kombinací dobrodružného a populárně-naučného žánru.
Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k?ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v?Praze a zejména v?
Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy.
