Blanka Lamrová (nar. 1949), rodačka z Litovle, patří k nenápadným osobnostem české fotografické scény. Po studiích na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1968-1972) pracovala neuvěřitelných 43 let (1972 – 2015) jako fotografka v Národní galerii v Praze.
Filmařskou trilogii tvoří dramatické texty FA(R)MU, FAMUSTEIN a NAPROTI FAMU. Jak prozrazují už názvy, jejich společným tématem je Filmová akademie múzických umění, instituce vzdělávající budoucí tvůrce nejvlivnějšího uměleckého i zábavního žánru, instituce, v níž se „v malém“ nejvýrazněji obrážejí společenské rozpory a topografie mocenského boje.
Mirek Kemel (1963) je širokému publiku znám především jako vynikající karikaturista, ale již více než tři desetiletí i jako folkový písničkář. Pravidelně vystupuje s řadou vynikajících doprovodných muzikantů. Vydal čtyři autorská alba a nyní připravil i svůj první zpěvník, do nějž zařadil 44 písní.
Výpravná publikace detailně mapuje čtyři desítky let mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun, a to nejen prostřednictvím autorského textu obou hlavních autorů, ale i díky vzpomínkám účastníků a zejména díky obsáhlému fotografickému doprovodu.
Inspirováno písněmi Hany Zagorové. Hana, Alča a Eva jsou nerozlučné kamarádky. Hana je svobodná matka, romantická duše, která vlastní retro kavárnu Biograf láska a DVD sbírku romantických devadesátkových filmů, v jejichž happy endy stále ještě věří. Novinářka Alča se k lásce staví poměrně cynicky a dává to svému okolí často ostře najevo.
Čaro bábky je kniha pamätí zakladajúcej členky Štátneho bábkového divadla v Bratislave. Zahŕňa osobné spomienky autorky na jej umelecké aktivity, na osobnosti, ktoré sa zaslúžili o rozvoj bábkového divadelníctva na Slovensku, ako aj na cesty s bábkami po svete. Autorka chce osloviť každého, kto sa zaujíma o divadlo.
Čtvrtý svazek edice Rozhraní se věnuje vztahům fotografie a elektřiny v 19.století.
Čítanka Slovenský filmový pop vznikla z vnútornej potreby a ochoty piatich jej autorov podeliť sa s potenciálnymi čitateľmi a divákmi o desať svojich najobľúbenejších slovenských filmov.
Slovenský dabing a titulkovanie v premenách času
Paměti divadelníka Andreje Kroba, proložené mnoha unikátními fotografiemi Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara či Ondřeje Němece, ze všeho nejvíce připomínají řeku. Jednotlivé vzpomínky se sbírají do historek a příběhů, jež postupně mohutní v proud vyprávění, který čtenáře unáší druhou polovinou (českého) 20. století. Rychle a věcně.
Can physical movement be considered a metaphor for our thought? Can we understand it as a method which allows us to relate to thought processes by other than verbal means?
Tato kniha směřuje k formulování několika možných přístupů, jak se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační.
Publikace Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 představuje bouřlivou energii a pluralitu estetik, témat i aktivit českého nezávislého divadla prvního porevolučního desetiletí.
Rozsáhlý cyklus fotografií Michała Szalasta o albínech z tanzanského ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře značně koriguje naše obvyklé představy o tragickém životě lidí, kteří jsou kvůli odlišné barvě kůže svými černými spoluobčany nenáviděni, ostrakizování a někdy i zabíjeni.
Monografie Jaromíra Čejky s názvem Stopy je splátkou dluhu významnému českému fotografovi, kterého zná kulturní obec především jako autora fotografického projektu Jižní Město. Rozpětí tvorby Jaromíra Čejky je však daleko širší a tuto šíři má monografie čtenářům představit alespoň v těchto předkládaných obrysech.
