Název v češtině: Přítomnost obrazů. Rozhovor Ivana Folettiho s Hansem Beltingem Obsah této knihy, která představuje dlouhodobý neformální rozhovor, zahrnuje období od jara 2017 do začátku ledna 2023. Byl to rozhovor mezi přáteli, protahovaný telefonáty a návštěvami doma, ale s onou jiskrou elektrizujícího vzrušení živeného společnými zájmy a touhami.
Publikace se snaží nastolit „pragmatický“ přístup k výtvarnému umění a tvorbě obrazů.
Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884), který je sice všeobecně znám jako zakladatel a vedoucí osobnost Sokola, ale byl také historikem umění a kultury, estetikem a prvním profesorem dějin umění na české části Karlovy univerzity v Praze.
Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.
Od chvíle, kdy se elektřina stala všudypřítomnou, jsou umělci fascinováni širokou škálou možností, jak ji využít ve své umělecké tvorbě. Katalog Kinetismus:100 let elektřiny v umění, který doprovází úvodní výstavu v Kunsthalle Praha, zkoumá, jak elektřina od roku 1920 do současnosti proměnila uměleckou praxi.
Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model historického vyprávění a v kontrastu vůči němu pěstovat transnacionální dějiny.
Publikace je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu UMPRUM, realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění. Výzkum sleduje architekturu a politiku v jejich vzájemných, oboustranných vztazích.
Trilógia Fujary a píšťaly je knižné dielo reflektujúce poznatky bývalých a súčasných majstrov – výrobcov fujár a píšťal. Cieľom knižného projektu je uchovanie kultúrneho dedičstva Slovenska zameraného na fenomén našej ľudovej kultúry – na fujary a píšťaly. Tematicky aj generačne nadväzuje na predošlú knihu Majstri.
Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat?
Syn zámožného advokát Filipa Messera a Berty, rozené Heim; oba byli židovského původu a německého jazyka. V roce 1900 se M. přestěhoval do Budapešti a nechal si úředně změnit příjmení na „Meszlény“, od r. 1902 studoval na zdejší univerzitě filologii, v r. 1908 tu obhájil práci věnovanou dílu H. W. von Gerstenberg.
Finský teoretik médií Jussi Parrika v této publikaci představuje vznikající oblast archeologie médií. Je to způsob uvažování o kulturách nových médií prostřednictvím poznatků o médiích, jež byla nová v minulosti, a to často s důrazem na zapomenuté či bizarní aparáty, postupy a vynálezy. Archeologie médií však není jednou metodologií nebo teorií.
Předložená kniha se snaží tuzemskému čtenáři v základních konturách a na hlavních uzlových bodech představit myšlení čelního finského teoretika médií Jussiho Parikky. Parikka je proponentem tzv.
V populární kultuře je středověk často představován jako období temna a strádání, zatímco umění této doby bývá považováno za úpadkové. Pokud se však odhodláme k bližšímu pohledu, setkáme se s překvapivě živým a různorodým světem, plným světla i stínů, který v žádném případě nelze charakterizovat v pár větách.
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.
Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí. Umělecká díla vystavená pod širým nebem hrají v utváření tohoto veřejného prostoru komunikace důležitou roli.
Michael Třeštík svým „guerilla“ přístupem přináší svěží pohled na svět umění. S partyzánskou odvahou a lehkostí proplouvá teorií a historií. Originálním způsobem nahlíží na výtvarná díla, klade si neotřelé otázky a nabízí na ně ještě neotřelejší, a především srozumitelné odpovědi.
Předmětem publikace je zrození lidské kreativity v kontextu evoluce lidstva. Zvláštní pozornost je věnována vývoji, popisu a interpretaci pravěkého umění. V první části knihy je předložen model antropogeneze a evoluce člověka s důrazem na vznik a migraci anatomicky moderních lidí (Homo sapiens).
Třetí díl učebnice zahrnuje vývoj umění v období let 1870-1914. Zachycuje tak nástup moderních uměleckých směrů a proudů počínaje impresionismem až po kubismus a futurismus. Součástí publikace je přehled vývoje umění Afriky a předkolumbovské Ameriky. Učebnice uzavírají chronologické tabulky, terminologický slovníček a jmenný rejstřík.
Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace.
Projekt Keď fajka zhasla je zavŕšením vedecko-výskumnej úlohy zacielenej na doteraz nespracovanú tému využitia drotárstva pri opravách fajok a výrobe fajčiarskych potrieb. Výstupom je publikácia s celoslovenským záberom, ktorá po prvýkrát otvorí danú problematiku z hľadiska histórie, materiálnych prejavov i terminológie.
