Balkánský poloostrov a západní Evropa. V žádném případě se nejedná o promyšlené a pečlivě naplánované výlety. Naše dodávka se ubírá vpřed na základě rámcového plánu, ale co bude zítra nebo pozítří s jistotou nikdo dopředu neví. Nemůže vědět. Každý z náš má vlastní představu o tempu cesty, o tom, co chce vidět a kolik toho chce vidět, přičemž absolutního konsenzu dosáhneme často jen ve dvou případech při snaze o udržení co nejnižšího rozpočtu a co největších zásob piva. Hlavní dobrodružství tak tkví především v nejistotě z toho, co vznikne z četných kompromisů uvnitř skupiny.
V knize Z deníku Aspen jsem se zaměřil na poslední tři roky, které jsem tam žil. Popisuji život fotografa v lyžařském středisku plném krásných žena úžasných mladých a bláznivých lidí.
Legendárny cestopis Johna Steinbecka o potulkách naprieč obrovskou Amerikou je stále živý a stále aktuálny! Mapa Spojených štátov pripomína pestrú patchworkovú deku pozošívanú z kúsočkov najrôznejších farieb. Čo však potrebujete, keď ju chcete precestovať z východu na západ a späť? Predovšetkým dostatok času, obytné auto... a ešte verného spoločníka najlepšie psa. Svetoznámy americký spisovateľ a nositeľ Nobelovej ceny za literatúru John Steinbeck sa na začiatku šesťdesiatych rokov rozhodol znovu spoznať svoju obrovskú rodnú krajinu. Nasadol do obytného auta, vzal si svojho modrého francúzskeho pudla Charleyho a prekrižoval Ameriku z jej východného pobrežia na západné a späť. Chcel stretnúť ľudí. Chcel vedieť, ako sa Amerika zmenila a kam smeruje. Na svojej ceste zažil naozaj všeličo. Spoločnosť pozoruhodných ľudí, hlbokú osamelosť, prekvitajúci americký rasizmus i nespútanú prírodu. Ako hovorí: Cestu naprieč Amerikou by som prirovnal k slávnostnej večeri s mnohými chodmi, na ktorú pozvali vyhladovaného človeka. Nádherný cestopis držiteľa Nobelovej ceny vychádza v preklade Martina Kubuša a s ilustráciami Filipa Horníka. Pod prebalom knihy sa ukrýva ilustrovaný plagát Ameriky zo Steinbeckových potuliek.
Milovníkom cykloturistiky a riek je určený titul Dolu Váhom a dolu Nitrou na bicykli. Malebnú cestu dolu Váhom opísal už v 19. storočí Alojz Mednyanský, avšak nie zo sedla bicykla. Autorka Eva Dučaiová na ceste dolu Váhom ponúka 500 km dlhú trasu od prameňa Čierneho alebo Bieleho Váhu až po jeho ústie do Dunaja rozdelenú do siedmich dní. K cyklistickému putovaniu dolu Váhom autorka pridala ešte aj cestu dolu riekou Nitra, a tak nadšenci cykloturistiky majú možnosť počas ďalších štyroch dní absolvovať takmer 260 km a spoznať našu štvrtú najdlhšiu rieku. Cyklistické putovanie popri riekach 14 cyklistických trás popri rieke Váh a rieke Nitra tipy a zaujímavosti na trasách farebné fotografie panoramatické fotografie profily trás itineráre a prevýšenia trás mapové výrezy so zakreslenými trasami
Fotografie sopek z pouště Atacama v Chile. Když přejedete poušť Atacama a vyšplháte se do Kordiller, do pusté vysokohorské krajiny, do krajiny, kde šedivý sopečný popel zasypává neutuchající vichřice solí z vyschlých salarů, dojedete až na konec světa k sopkám. Tak jako všude na světě, i na Atacamě je potřeba se vyhnout místům popsaným v průvodcích. Ta jsou plná turistů a rangeři hlídají a honí každého, kdo jen kousek sestoupí ze stezky do pouště. Takové, co by snad chtěli u lagun nebo sopek přespat pod stanem a fotografovat, možná rovnou střílejí. Když se ale takovým místům vyhnete, půjčíte si pořádné terénní auto, naberete zásobu paliva a vody a vyjdete vysoko do opuštěných hor, budete odměněni samotou, dechberoucími vyhlídkami a sopkami. Stačí pak přespat ve výškách kolem 4500 5000 m n. m., v noci se klepat zimou v -5 °C, přes den ostré slunce spaluje nezakrytou pokožku, oči bez tmavých brýlí jsou oslepeny světlem z odrazů od solných plání a teplota dosahuje 35 °C. Expozimetr fotoaparátu je z obrovského množství světla zcela zmatený. Vítr, který snad nikdy neutichá, žene oblaka prachu a písku. Pokud to však vydržíte, jste odměněni krásnými fotografiemi a nezapomenutelnými zážitky.
Autor knihy zachycuje své dvě cesty na jižní Sibiř. První cesta směřovala k jezeru Bajkal. Navštívil ostrov Olchon, poloostrov Svatý nos a mnoho dalších zajímavých míst v okolí Bajkalu. Popisuje například, jak na pobřeží Bajkalu objevili pozůstatky lidské kostry, jak přišli o batohy, ale hlavně nezapomenutelný zážitek s policií. Druhou cestu autor podnikl o dva roky později. Znova se zastavil u Bajkalu a Transsibiřskou magistrálou se vydal až do Vladivostoku. Na Dálném východě došel k jezeru Amut, zaujala ho majestátnost hraniční řeky Amur. Kromě přírody líčí zajímavou historii i současnou atmosféru východosibiřských měst Vladivostok či Chabarovsk. Je to kniha plná radosti z objevování nových míst, ze setkání s lidmi i s krásami světa.
Na podzim 1824 se student práv Heinrich Heine vymanil z nezáživného univerzitního provozu v Göttingenu a podnikl pěší putování po středoněmeckém pohoří Harz. Z něj později vzešla první Heinova publikovaná próza a jeden z nejslavnějších cestopisných textů německé literatury, Cesta Harcem. Nadšení z pěší cesty divokou přírodou, společenská kritika a objevování radosti ze skutečného života z ní čiší dodnes. Nevelké dílo mladého básníka v mnoha rysech předznamenává jeho pozdější tvorbu, vyznačuje se takřka impresionistickou bezprostředností a subjektivitou, je moderní v propojení polohy osobní a politické, romantické i realistické, ironické i poetické. Text, v němž se snoubí styl novinářský se svrchovaně literárním, významně ovlivnil podobu moderního fejetonu.
Od oltáře do Santiaga zachycuje tragikomický příběh novomanželské pěší poutě z Kuřimi až k Atlantiku formou deníkových zápisků. Plán zněl jasně: „Z domova, k Atlantiku, pěšky!“ Tato ojedinělá a syrová zpověď vznikla spojením „objektivních zápisků" novomanžela s velmi „zkresleným deníkem" novopečené manželky.
Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Je to oblast, která leží tak trochu stranou turistického zájmu veřejnosti, ač nabízí opravdu velké množství mimořádně zajímavých míst s bohatou historií a se spoustou architektonických památek. Všeobecně známá jsou dvě města regionu – Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, z obcí pak např. Žehuň se souborem barokních památek a obrovským rybníkem či slavníkovská Libice nad Cidlinou. Kdo však zná například oboru Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň se zajímavým technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, historické Žiželice, dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku, místo posledního odpočinku Kinských v Mlékosrbech, kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech, Lučici, Starém Bydžově, dientzenhoferovský zámek ve Sloupnu, lidovou architekturu v Libni či Olešnici? Pocidliní je rovněž velmi bohaté lidovou slovesností. Vždyť jen bájný vrch Oškobrh je opředen řadou příběhů o vojsku svatého Vojtěcha, svatovojtěšské legendy se tradují v Libici nad Cidlinou, čerti a hastrmani se hemží kolem Žehuňského rybníka, ohnivý kočár se prohání Hradišťkem, zakleté duby najdete v lese u Mlékosrb, v Zábědově se vypráví o Kudibalovi s koňskou hlavou… Samotná řeka Cidlina s řadou přítoků, mlýnských struh a s okolními rybníky dotváří malebnou krajinu Pocidliní, v níž určitě najdete místa svému srdci blízká.
Jindra Tichá přijela na Nový Zéland poprvé v září 1970 a objevila tu neznámý svět, který ji okouzlil. Ještě víc než podmanivě krásná novozélandská krajina, kterou ve své knize rovněž přibližuje, jí učarovali její obyvatelé. Kiwi, jak Novozélanďané sami sebe nazývají, jsou houževnatí, vynalézaví a hlavně nejlaskavější lidé na světě, kteří tento ostrov, jenž byl až do roku 1848 divočinou, přetvořili v bohatou zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě. Proces, který založil novozélandskou prosperitu, začal v Otagu, provincii na Jižním ostrově, kde Tichá dnes žije (většina čtenářů bude jeho scenérii znát z filmové trilogie Pán prstenů, která se zde natáčela). V sérii poutavě vyprávěných příběhů skutečných osob nás autorka seznámí s unikátní mentalitou lidí, kterým se podařilo z tohoto krásného koutu vytvořit místo, kde se v dnešním násilnickém, chaotickém a přelidněném světě žije nejpříjemněji. Kniha je také jakýmsi úvodem do psychologie podnikání. Zachycuje přerod chudého emigranta ze socialistické země, který přijel se dvěma zavazadly a bez haléře v kapse, a přibližuje fascinující svět těch, kteří se obchodováním s nemovitostmi zabývají. Druhé, doplněné vydání autorka obohatila o další kapitolu, v níž sleduje jak se v posledním desetiletí proměnila zdejší politická situace.
Tato kniha Vás provede překrásným koutem Českého ráje Prachovskými skalami a jeho okolím. Textem i dobovými obrázky se seznámíte s prvními zanícenými návštěvníky této oblasti a také s těmi, kteří Prachovské skály proslavili. Dozvíte se, jak vznikaly první ubytovny, koupaliště, turistické stezky i horolezecké prvovýstupy. Navštívíte překrásné vyhlídky, poznáte dominantní věže i nejrůznější zákoutí skalní oblasti. Kniha je plná archivních, dobových i současných fotografií a historických dat. Přílohou této knihy je i barevná mapka, podle které se budete v Prachovských skalách lépe orientovat.
Snina mesto ležiace na severovýchode Slovenska. Mesto leží pri sútoku Cirochy a Pčolinky. Z juhu ho ohraničujú Vihorlatské vrchy, z východu Bukovské vrchy, zo severu Nízke Bes-kydy a na západe sa otvára do Cirošskej doliny. Súčasná Snina je moderné okresné mesto s upraveným centrom a pestrou ponukou služieb obyvateľstvu, ktoré s okolím spája významná cestná komunikácia a železničná trať. Je východiskom do Chránenej krajinnej oblasti Vihorlat a do Národné-ho parku Poloniny. Snina a okolitý región lákajú vďaka svojej odľah-losti a neporušenosti mnohých milovníkov prírody. Za preskúmanie určite stoja Karpatské bukové pralesy, Sninský kameň, Observató-rium na Kolonickom sedle, drevené chrámy východného obradu zo 17. a 18. storočia aj cintoríny z 1. aj 2. svetovej vojny. V okolí Sniny nájdete nádherné drevené kostolíky v Hrabovej Roztoke či Šmigovci, môžete zavítať na Sninský kameň, ktorý ponúka nádherné výhľady . Nájdete tu aj bukové lesy cestou na Kremenec. Fotoaparáty našich fotografov zachytili známe aj menej známe miesta tohto regiónu, aby ste sa aj vy mohli pokochať pohľadom na sídla, kostoly, vodné nádrže a ďalšie zaujímavosti tejto malebnej krajiny pre človeka z nie celkom bežného uhla pohľadu. Pohľadu z neba. Inšpirujte sa a zavítajte do Sniny a okolia!
Okolie Trebišova je pohraničný región na slovensko-maďarsko-ukrajinskom pomedzí. Celý leží na Východoslovenskej rovine a je kúskom mozaiky jedného z najrázovitejších regiónov Slovenska Zemplína. Centrami celého kraja sú mestá Trebišov ako centrum južného Zemplína a Kráľovský Chlmec ako centrum regiónu Medzibodrožie. Azda najväčšou atrakciou Trebišova je historický kaštieľ rodu Andrášiovcov z konca 18. storočia. Obklopený je rozsiahlym anglickým parkom s drevinami z celého sveta. Výnimočnosť regiónu podčiarkuje najmä tokajská vinohradnícka oblasť v jeho juhozápadnej časti. Práve tu sa zrodilo azda jedno z najslávnejších vín, aké na Slovensku máme. Špeciálny spôsob výroby a zrenia vína mu dodáva neopakovateľný ráz, ktorý nemá žiadne iné víno na svete. Cesta nápoja bohov začína v rozprávkových scenériách vinohradov, slnkom zaliatych strání či malebných starodávnych pivničiek. Podmanivá je však aj tunajšia príroda. Pokojné toky Ondavy, Latorice a Bodrogu tu vytvorili mnohé prekrásne zákutia. Spoznať ich môžete napríklad aj priamo z paluby vyhliadkovej loďky na Bodrogu. Početné sú v regióne aj lužné lesy, rybníky či mŕtve ramená, ktoré sa stali domovom množstva vzácneho vtáctva či rýb. V tomto kraji sa však nachádza aj mnoho iných, menej známych miest, ktoré stoja za spoznanie. A keďže človek je tvor zvedavý, čaro nepoznaného sľubuje naozaj jedinečný zážitok.
Manželé Urbanovi zase vyrazili na dlouhou cestu starým střepem. Škodou 100 z roku 1969. A na své dlouhé cestě si psali deník, aby ani jedna historka, ani jeden zážitek nezapadl. I vy se proto s nimi můžete vydat ze Strašína přes Pamír do Mongolska a nakonec do Prahy na Václavák. Sáhli si až na dno, projeli vyprahlou stepí ve 40stupňových vedrech, topili se v bahně, zapadali sněhem a málem zmrzli, vydrápali se do více než 4 600 metrů, jeli tam, kam si troufnou jen velká terénní auta, byli okradeni a bylo jim pomoženo. Několikrát byli na pokraji konce, ale nakonec všechny problémy vyřešili a podařilo se jim ve zdraví přijet domů.
Idem na bicykli sám, do Santiaga de Compostela -povedal som, ale každý pochybovačné pokyvoval len hlavou, alebo si mysleli, že žartujem. Uverili mi, až keď odo mňa dostali odtiaľ pohľadnicu.
Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek, zajisté netušili, jak jejich následná činnost a nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní. Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené nejen se stavbami turistických chodníků, chat, rozhleden, nebo jak se vše promítne například i do překotného rozvoje zimních sportů. Rok 1881 však představuje pouze jeden mezník spojený s organizovanou turistikou v Jeseníkách. K němu ovšem vedla dlouhá cesta, při níž musel člověk nejprve nalézt v horách a v potulování se po nich zalíbení. Věc, která nám dnes připadá zcela normální, prodělala během staletí řadu proměn a zvratů. Jak a kdy tedy došlo k proměně estetického vnímání od zatracovaných a přehlížených hor až po vysoce oceňovanou a vyhledávanou horskou krajinu? A co způsobilo, že se horské turistice začal věnovat stále větší okruh společnosti? Jak vše uvedené probíhalo v Jeseníkách a přilehlých pohořích? A podle čeho se vlastně první cestovatelé v jesenických horách pohybovali? Odpovědi naleznete v objemné knize o 576 stranách, doprovázené bohatým obrazovým materiálem i soupisem jesenických turistických map a bedekrů do roku 1945.
Jan Dušek (1980) trpí progresivní formou roztroušené sklerózy. Proto se rozhodl pokořit tzv. Svatojakubskou pouť na invalidním vozíku a dojít do Santiaga de Compostela s prosbou o zpomalení průběhu nemoci. Na cestu se vydal se svým devítiletým synem, několika přáteli a filmovou kamerou v období 10. 5.13. 6. roku 2017. Organizátorem cesty byl známý poutník Petr Hirsch (projekt Pěšky kolem světa). Počin Jana Duška dokumentárně zachytila mladá a talentovaná režisérka Eva Toulová spolu s kameramanem Tomášem Lénárdem, kteří putovali pěšky s ním. Vznikl celovečerní filmový dokument CAMINO NA KOLEČKÁCH, který posbíral několik ocenění i na menších zahraničních festivalech, a my vám teď přinášíme osobní svědectví o této cestě i v knižní podobě.
Zajeďte si na čaj o páté s turistickým průvodcem Rough Guide. Nespoutaná krása, podivné festivaly, středověká trhová města, okázalá architektura: do Anglie proudí davy lidí z celého světa obdivovat vše nové i dávno minulé, co tato země nabízí. Některé lákají překrásné scenérie a údolí Jezerní oblasti, jiné přitahuje krása zchátralých hradů nebo nejlepší drobivý sýr domácí výroby. Anglie má co nabídnout všem. Tato kniha vás provede po všech jejích zákoutích, přes mokřady porostlé vřesem i nehostinná pobřeží, poradí vám, kde mají nejlepší Ale, jaká umělecká sbírka se kde nachází a kam vyrazit za dobrodružstvím.
Pätnásty zväzok edície Hory, diaľavy zachytáva pocity, poznanie a úvahy z dvoch výprav na Ďaleký východ. Okrem zážitkov prináša bohatú faktografiu. Autor si všíma prírodné zákutia, kultúru, obyčaje, náboženské osobitosti, stavebné pamiatky a historické osudy dvojice ekonomicky vyspelých štátov. Čitateľa zavedie na severný japonský ostrov Hokkaidó, ktorý je pomerne málo osídlený a udržuje si prírodu bez civilizačných zásahov, posvätnú horu Fudži, do Japonských Álp, ulíc s mrakodrapmi a do Hirošimy a Nagasaki, miest s krutým osudom. Druhá výprava smerovala do Južnej Kórey. Autor vidí kontrasty medzi hlučnou metropolou a pokojnými národnými parkami. Neobišiel ani miesta, kde sa iba pred nedávnom odohrávala zimná olympiáda.
