Stret civilizácií kresťanského kríža a islamského polmesiaca v zrkadle súčasnosti Historické populárno-vedecké dielo, ktoré po prvýkrát v dejinách slovenskej literatúry podáva celistvý a mnohostranný pohľad na prelomovú udalosť v európskych dejinách na ťaženie najväčšej armády, akú sa podarilo vtedajšiemu osmanskému impériu zhromaždiť v 17. stor. proti Habsburskej ríši a jej hlavnému mestu Viedni. Popisuje všetky udalosti späté s prípravou osmanského ťaženia, dvojmesačným obliehaním Viedne i víťaznú bitku spojeneckých cisárskych, ríšsko-nemeckých a poľských vojsk na svahoch Viedenského lesa 12. septembra 1683. Kniha v širokom historickom zábere jedného tisícročia od vystúpenia Mohameda a vzniku prvého islamského štátu až po bitku pri Viedni sleduje expanziu islamu proti Perzskej a Rímskej ríši a po ich dobytí prienik Osmanskej ríše na Balkán a do strednej Európy až po bitku pri Viedni a pri Parkane (Štúrove) a dobytie Ostrihomu. V širokej historickej panoráme vystupujú do popredia všetky civilizačné rozdiely medzi týmito dvoma svetmi, ktoré ovplyvňovali nielen vojnové udalosti, ale aj dlhodobé spolužitie etník býv. Uhorského kráľovstva v susedstve Osmanskej ríše alebo v rámci jej imperiálnej štruktúry. Kniha vychádza k 333. výročiu tejto bitky, ktorú si v tomto roku pripomíname.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam. Na širokém plátně se pokouší podat její ucelený obraz: od záležitostí politických a dějinně významných přes otázky náboženské a filozofické až k hmotné kultuře a dějinám každodennosti. Text se opírá o autorovu úžasnou přesnost a důkladnost a vychází z neuvěřitelného množství nastudovaného materiálu, který je čtenáři zpřístupněn prostřednictvím pečlivě zpracovaného poznámkového aparátu. Martin Hilský disponuje jedinečným darem podávat svůj výklad tak, že je srozumitelný i laikovi, přestože si drží nejvyšší odborný standard.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění, ať již to byl objev pramenů Východního Tigridu nebo popis dosud neznámých kurdských provincií Dersim a Çabakçúr. Zatímco své předchozí evropské a balkánské cesty vydal autor za svého života knižně, popis cesty do Arménie a Kurdistánu nebyl nikdy zkompletován, zůstal pouze v podobě fragmentů roztroušených po beletristických časopisech. Cestopisy z Arménie a Kurdistánu přesto tvoří celistvý soubor, který dobře mapuje Wünschovu výpravu. Soustředí zajímavé poznatky geografické, historické, kulturně-antropologické či etnografické (např. popisy běžného života Kurdů a Arménů). Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Kniha ponúka prehľad najvplyvnejších etnografických štúdií magických predstáv a praktík v Británii, Francúzsku, Nemecku, Spojených štátoch, Rusku a na Slovensku v období od polovice 19. storočia do polovice 20. storočia. Jej cieľom je ilustrovať kľúčové momenty vo vývoji antropológie a etnológie v týchto krajinách na príklade prístupov ku skúmaniu mágie a čarodejníctva. Vybrané štúdie odrážajú základné idey prvých antropologických a etnologických smerov, ale aj to, ako sa v rôznych krajinách a obdobiach chápal objekt bádania etnológie, folkloristiky a antropológie. Kniha pozostáva z kapitol venovaných štúdiám o mágii, ktoré vznikli v konkrétnych akademických tradíciách. Výklad je rámcovaný určitým časovým intervalom. Jeho počiatočný bod spadá do polovice 19. storočia, kedy vznikal prvé systematické etnografické štúdie. Koniec intervalu je vymedzený 50. rokmi 20. storočia obdobím, keď v západnej antropológii sa v súvislosti s rozpadom koloniálneho systému mení objekt antropologického bádania a v sociálnych vedách vo viacerých krajinách strednej Európy vrátane Slovenska nastupuje ideológia marxizmu-leninizmu.
Publikace připomíná úžasný myšlenkový pohyb a události, které proměnily evropskou vědu a společnost 17. století. Prověřuje způsoby zkoumání a porozumění přírodě, které dozrávalo během pozdního středověku a renesance, sleduje jejich pokrok směrem k vědě, jak ji známe dnes. Vědecká revoluce byla v jeho interpretaci poznamenána celosvětovou expanzí obchodu evropských mocností stejně jako rivalitou mezi státy o podíl na světovém obchodu. Vyprávěním, které se posunuje od předvědeckého, klasického myšlení k evropské institucionalizaci vědy a je takového rozměru, že v sobě zahrnuje osobnosti opomíjené i zapomenuté, jako byli Mikuláš Oresme, Francis Bacon, Thomas Hobbes, Isaac Newton, René Descartes, Tadeáš Hájek, Johann Joachim Becher, osvětluje sociální a intelektuální moře změn, které utvářely moderní svět.
Pokračovanie strhujúceho príbehu zo zákulisia Smeru, doplnené o výpovede ľudí z prostredia bezpečnostných zložiek aj blízkeho okolia Roberta Fica. Kľúčové kauzy jeho tretej vlády v súvislostiach. Ikonické fotografie mapujúce jedno z najtemnejších období v novodobých dejinách Slovenska. Druhá samostatná kniha Mareka Vagoviča nemá ambíciu chronologicky zmapovať roky 2016 až 2020. Cieľom autora bestselleru Vlastnou hlavou je ponúknuť osobný pohľad na udalosti, ktoré umožnili bielym golierom mafie a oligarchom ukradnúť štát. O autorovi: Marek Vagovič sa narodil v Bratislave. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Od roku 2000 pôsobí v médiách, zaoberá sa hlavne prepojením politiky, biznisu a organizovaného zločinu. Písal pre tlačovú agentúru SITA, denníky Pravda a SME, týždenníky Domino fórum a .týždeň a portál Aktualne.sk. Od októbra 2015 vedie investigatívny tím portálu Aktuality.sk. V rokoch 2006 – 2018 bol sedemnásťkrát nominovaný na Novinársku cenu Nadácie otvorenej spoločnosti. Osemkrát cenu vyhral. V roku 2016 mu vyšla kniha Vlastnou hlavou: Ako predal Fico krajinu oligarchom.
Novozélandský pilot Colin Gray vstoupil do RAF v roce 1939. Bojoval nad Evropou v době evakuace britské armády z Dunkerku v květnu 1940 a aktivně se podílel na Bitvě o Británii. Podnikal nálety nad Francii, doprovázel bombardéry, útočil proti námořním cílům a létal noční akce. V lednu 1943 ho přeložili do severní Afriky, kde bojoval nad Tuniskem a podílel se na invazi na Sicílii. Později ten rok se vrátil k aktivním operacím v Anglii, kde bránil Londýn proti letounovým střelám V-1, doprovázel bombardéry, útočil na Porúří a účastnil se dobývání Arnhemu a Nijmegenu. Celkově Gray absolvoval přes pět set operačních letů a nárokoval si čtyřicet sestřelených nebo poškozených nepřátelských letounů. Patřil mezi deset nejúspěšnějších stíhacích pilotů Commonwealthu a dosáhl nejvíce vzdušných vítězství ze všech novozélandských pilotů. Kromě líčení Grayových fascinujících bojových akcí kniha uvádí také komparativní přednosti stíhacích letounů, zejména různých verzí Spitfiru, živě popisuje letecké souboje a reaguje na kritiku, která se snesla na RAF během evakuace Dunkerku. Gray poutavě píše o vzrušení a stresu, prožívanými stíhacími piloty a také o tragédiích války.
Zdi, hranice a hradby, které oddělují národy a rozdělují společnosti, jsou všude na světě na vzestupu. Za posledních dvacet let jsme postavili tisíce kilometrů plotů a zábran, které přetvořily politickou mapu světa. Nejméně pětašedesát zemí, tedy více než třetina států celého světa, si na svých hranicích vybudovala nějaký druh fyzické zábrany. Polovina veškerých zdí, které vyrostly po druhé světové válce, byla vztyčena až po roce 2000. Nerodí se ovšem jen bariéry fyzické: vznikají (staro)nové sociální, kulturní, ideologické, etnické a náboženské bariéry, donedávna soudržné společnosti a komunity se štěpí. Navzdory sílící globalizaci a internetu se zdá, jako bychom dnes byli rozdělenější než kdykoli předtím. Vstoupili jsme do "věku zdí". Autor světového bestselleru V zajetí geografie ve své nové poutavé knize přináší plastický obraz našeho rozděleného světa. Popisuje a analyzuje novodobé zdi a bariéry, které rozdělují současnou Čínu, Spojené státy americké, Izrael a Palestinu, Blízký východ, indický subkontinent, Afriku, Evropu a Spojené království, přičemž objasňuje historické okolnosti, které ke vzniku těchto zdí vedly. Porozumět tomu, co nás rozdělovalo a rozděluje, je klíčem k pochopení toho, co se v dnešním světě děje a čeho se můžeme nadít v budoucnosti.
Fiktivními mosty... Tato kniha představuje příběhy zapomenutých hrdinů druhé světové války. Je sepsána volně, na základě skutečných událostí… Kniha vznikla na základě svědectví přeživších holokaustu, které autor osobně vyhledal a vyzpovídal. Po letech bádání se autorovi podařilo objasnit smrt Fredyho Hirshe, jehož příběh doposud nebyl plně rozpoznán a prezentován.
Faktografická úvaha ZRODENIE EURÓPY je pútavým exkurzom do dejín európskeho civilizačného okruhu. Multiperspektívny pohľad obohatí snáď každého. Pozrieť sa na dejiny dnešnými očami nie je možné, o to sa autor Patrik Števík ani nesnaží. Pozerá sa očami doby s tým, že ju aktualizuje a sprítomňuje čitateľovi a pokúša sa s ním interaktívne polemizovať. Ponúka atraktívne presahy rímskych reálií do dnešného sveta, predstavuje pohľad na európsku kultúru ako na syntézu priestorovej rozmanitosti i dejinnej nevyhnutnosti v spojení minulého, prítomného i budúceho. V knihe nechýba veľa hodnotiacich súdov, snažiacich sa získať čitateľov na stranu Rimanov, ktorí dokázali v sebe integrovať to najlepšie z vtedajšieho sveta. Autor ponúka neortodoxný prístup k zaužívanej terminológii, vychádzajúci však z kombinácie dobových termínov a dnešného datovania. Svojimi názormi na postavenie dnešnej Bratislavy v dobe Rimanov vyvoláva aj mnoho nových otázok.
Publikácia vydaná pri príležitosti 30. výročia Nežnej revolúcie. Autentické pohľady aktérov udalostí v roku 1989.
