Vlastníte skútr Čezeta a rádi byste z něj měli výstavního veterána? Nebo je vaším cílem maximálně funkční motocykl, se kterým najedete spoustu kilometrů?
Českomoravská Kolben Daněk, jeden z pilířů československé strojní výroby se zapsala do historie i jako velmi významný producent obrněné techniky. První poklus je v rámci firmy datován již do let první světové války, po pokusech z dvacátých let nastalo nejslavnější období podniku, který dokázal vyvinout tanky vlastních vzorů, vyzbrojit jimi domácí armádu a dosáhnout mimořádných exportních úspěchů. Skvělé tanky Praga sloužily v některých zemích po desítky let, mnohem výraznější bylo však jejich působení v letech druhé světové války. Pro okupační moc byly produkovány tisícikusové série nejen tanků, ale i samohybných děl, využívajících jejich podvozků. Tato vozidla tvořila důležitou součást výzbroje wehrmachtu, SS i německých spojenců po celou dobu války. Po jejím ukončení pokračoval vývoj v osvobozené vlasti, ale direktivní zásahy nového režimu poměrně záhy práce v tomto směru zastavily.
Poválečný československý letecký průmysl vyvinul řadu letadel, z nichž některá už jsou skoro zapomenutá. Jsou však také typy, jimiž se naši konstruktéři natrvalo zapsali do světové letecké historie. Není jich sice zas tak mnoho jak si někdy sami sobě snažíme namlouvat, nicméně v každém případě mezi takové musíme určitě zařadit celokovový dvoumístný větroň L-13 Blaník. Vznikl tak výrobek, který znají v mnoha částech světa, aniž by mnohdy věděli, kde vůbec leží ta zemně, ve které spatřil světlo světa. Ve vzdušném prostoru více než čtyřiceti států všech kontinentů (snad mimo Arktidy) bylo a v mnoha případech stále je možné potkat tyto stále ještě elegantní kovové aparáty, jejichž údělem je učit adepty tomuto téměř nehlučnému způsobu létání. Jeho silueta na obloze je dnes už natolik typická, že jej pozná i ten největší začátečník tohoto krásného sportu. Plným právem je proto nezaměnitelná silueta Blaníku také součástí loga Aeroklubu České republiky. Zatímco jiné podobné větroně se vyráběly a vyrábějí nanejvýše v sériích v řádu stovek kusů, Blaník dosáhl počtu převyšující polovinu třetí tisícovky, a to navzdory tomu, že byl v určitém období své výroby nechtěným dítětem. Kdyby mělo být o větroni L-13 Blaník napsáno vše, museli bychom počkat, až poslední z těch bezmála tří tisíc kusů naposledy přistane a po zastavení položí konec křídla na zem. Jak to tak vypadá, museli bychom pravděpodobně na tento okamžik čekat ještě dost dlouho. Spokojme se s tím, co je známo za prvních více jak šedesát let jeho existence. Z různých důvodů nemůže kniha obsahovat nikdy vše, co by tam podle představ autora být mohlo. Přesto Albert Orlita uspořádal na stránky knihy nazvané Jeho veličenstvo Blaník nepřeberné množství faktografických údajů. To z ní právem dělá unikátní, těžko překonatelné a ucelené dílo o světově známém československém větroni.
Bitevní letoun Su-25 patří mezi doslova ikonické typy sovětské letecké konstrukční školy. Jde o nádherný příklad účelového designu, kdy většina parametrů byla plně podřízena jednoduchému zadání v podobě požadavků na maximální odolnost proti poškození, schopnost působit téměř z jakékoliv myslitelné plochy a nosnost velkého množství výzbroje. Klíčovou nebyla ani tak přístrojová přesnost umožňující navádět munici na vybrané cíle, byť i u ní došlo vlivem instalace laserového dálkoměru v přídi ke kvalitativnímu povýšení na novou úroveň, jako spíše schopnost přiblížit se k nepříteli na takovou vzdálenost, která by pro ostatní typy techniky byla až příliš nebezpečná, a která by umožnila zvýšit pravděpodobnost zásahu nepřítele. A ačkoliv se u Su-25 často udává, že jeho vývoj iniciovaly plány na vývoj konkurenčních amerických letounů A-9 a A-10, ve skutečnosti jde o výsledek v téže době probíhajících paralelních úvah různých expertů v SSSR, kteří shodně jako v USA došli k závěru, že na tehdy perspektivním bojišti existuje prostor pro těžce pancéřovaný podzvukový typ schopný likvidace nepřátelské pozemní techniky na krátkou vzdálenost. Kvalitativní rozvoj pozemních sil a protiletadlové ochrany vedly k situaci, kdy rostl průměrný počet zásahů nezbytný k vyřazení protivníkových pozemních uskupení z boje. Na tuto skutečnost konstruktéři reagovali vývojem letounů kategorie A-10 a Su-25.
Publikace poskytuje komplexní přehled o hlavních činnostech v letecké dopravě, způsobech jejich zajišťování a vzájemné provázanosti. Ve výkladu jsou použity praktické příklady a zcela nově se čtenář seznamuje s problematikou strategie leteckých dopravců i letišť.
Jde o třetí díl řady Technická mechanika. Hlavní kapitoly v knize: Dynamika hmotného bodu Mechanické práce, výkon, účinnost, mechanická energie Dynamika tělesa Dynamika soustavy těles Vyvažování Kmitání těles, kritické otáčky hřídelů Ráz těles Učebnice je určena pro studenty středních průmyslových škol strojnických a pro studenty učebních maturitních oborů se strojním zaměřením.
Another gloriously detailed photo manual for modellers with detail colour shots from every conceivable angle of the Soviet BTR-70 in the Belgian Royal Army Museum.
Náplň této příručky se během let, kdy se uplatňovala jako podklad pro školení vedoucích elektrotechniku, prokázala jako odpovídající svému poslání, a proto její základní struktura zustala zachována.
Předkládaná učebnice se zabývá velmi závažnou problematikou startu spalovacího motoru, osvětlovacím zařízením a řadou dalších elektronických systémů vozidel. Vzhledem k rychlému rozvoji elektronických aplikací v moderních vozidlech nelze vystačit jen s popisem konkrétního řešení, protože rychle zastarávají. Zaměříme se proto na objasnění principu funkce těchto zařízení a na ukázku vybraného konkrétního řešení. Se znalostí principu pak nebude problém vyznat se i v novém, modernějším řešení. Ve druhém díle učebnice najdete tyto hlavní kapitoly: *Elektrické spouštěče *Osvětlení vozidel *Další elektrická zařízení vozidel *Rozvod elektrické energie ve vozidle *Elektronická zařízení moderních vozidel *Příloha Zásady práce na elektrické výstroji vozidla.
"K vojenské profesi a fungování armády v období komunistického režimu se vztahuje celá řada stereotypů. Armáda je zpravidla vnímána jako poslušný nástroj KSČ připravený vystoupit proti vlastním občanům a plnit agresivní plány Sovětského svazu v probíhající studené válce. Vojáci z povolání pak bývají líčeni převážně jako zaslepení komunisté bezmyšlenkovitě plnící nesmyslné rozkazy. V neposlední řadě bývá předlistopadová armáda považována za zbytečnou a neefektivní instituci, v níž mařily v rámci povinné základní vojenské služby svůj čas a potenciál celé generace mladých mužů. Záměrem této knihy není výše uvedená tvrzení jedno po druhém vyvracet, ale spíše je relativizovat, tj. ukázat důstojníky Československé lidové armády v trochu odlišném světle jako vykonavatele určité profese, která měla svá dobová, pracovní, ale i kulturní specifika. Kniha se věnuje reflexi každodenního života důstojníků ČSLA v šedesátých letech minulého století, a to zejména na základě rozhovorů s pamětníky. Pokouší se o (re)konstrukci mechanismů fungování socioprofesní identity vojáků z povolání, která je významně ovlivněna okupací Československa v srpnu 1968 a následnou normalizací armády. "
Sovětský střední tank T-54 můžeme považovat za určitý symbol studené války: jakožto základní výzbroj armád východního bloku byl nasazen při potlačení maďarské revoluce v roce 1956 i při okupaci Československa v roce 1968, stejně jako v mnoha konfliktech v takzvaném „třetím světě“: například na Blízkém východě, ve Vietnamu nebo v Afghánistánu. Elegantní a nezaměnitelný tvar tohoto tanku se tak stal symbolickým varováním pro každý národ, který tehdy měl v úmyslu vzdorovat sovětskému impériu. T-54 byl nejrozšířenějším tankem poválečné historie, který se kromě Sovětského svazu vyráběl i v Československu, Polsku nebo v Číně. První prototyp se objevil hned po skončení druhé světové války, do roku 1979 jich pak bylo v mnoha modifikacích a variantách vyrobeno 55 000 kusů. Na svou dobu velmi pokročilý stroj byl navíc z hlediska obsluhy relativně jednoduchý, což ho předurčovalo k dlouhé službě všude tam, kde byla armáda založena na povinné vojenské službě a kde měli vojáci jen omezený výcvik. Kniha podrobně popisuje historii a výrobu tanku T-54, jeho varianty, odvozené verze i nasazení ve světě. Nechybí v ní technická data, informace o výzbroji, fotografie, technické výkresy, detaily a průhledové obrázky. Zvláště zajímavá je kapitola o licenční výrobě těchto tanků v ČSSR od našeho předního znalce tankové techniky Vladimíra Franceva, doplněná speciálně pro české vydání.
Železnica, tento najvýkonnejší suchozemský dopravný systém na hromadnú prepravu tovarov a osôb, má na území dnešného Slovenska viac ako 170-ročnú históriu. V roku 1909 otvorili prevádzku na elektrickej úzkorozchodnej železnici medzi Trenčianskou Teplou a Trenčianskymi Teplicami. Hoci v roku 2011 došlo zo strany Železničnej spoločnosti Slovensko k ukončeniu pravidelnej dopravy na tejto trati, našli sa nadšenci, ktorí pokračujú v prevádzke. Prevádzkovateľom sa tak stala nezisková organizácia TREŽ. Publikácia vznikla pri príležitosti 110. výročia otvorenia tejto trate a mapuje vznik, históriu, významné okamihy a aj súčasnosť tohto železničiarskeho fenomému. Z obsahu Úvod Dôvody na výstavbu úzkorozchodnej železnice Park koľajových vozidiel Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnice Prevádzka na Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnici Prevádzkové výkony na Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnici Tarify na Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnici Preprava cestujúcich podľa vlastného prepravného poriadku Údržba a obnova zariadení Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnice Mimoriadne jazdy vlakov na Trenčianskej elektrickej úzkorozchodnej železnici pri príležitosti miestnych jubileí Trenčianska elektrická železnica v nových podmienkach prevádzky Smelo a odhodlane po ceste k budúcim úspechom Príležitostné podujatia TREŽ, n. o.
Obsah: 1. Výroba a označovanie ocelí 2. Skúšanie materiálov a zvarových spojov 3. Náuka o materiáli a zvariteľnosť ocelí 4. Korózia kovových materiálov 5. Opotrebenie a ochranné vrstvy
Správně, a přitom optimálně dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků. Přitom dva základní, tj. zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celkovou hospodárnost jeho provedení, jsou z principu protichůdné. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a dokonce ani poruchových podmínek, neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné ani prostorově náročné. Elektrotechnické předpisy určují otázku bezpečnosti elektrického zařízení. Zařízení se nesmí při přetížení nadměrně zahřívat, úbytky napětí na přívodu nesmějí za žádných provozních podmínek přesahovat dovolenou mez, ochrana automatickým odpojením od zdroje musí v případě poruchy reagovat v dostatečně krátkém čase. Zdá se, že pokud zařízení a přívod k němu budou dostatečně dimenzovány, bude těmto požadavkům vyhověno. Nicméně ani u předimenzovaného zařízení nemusí být vždy jistota, že toto zařízení z hlediska bezpečnosti vyhoví. V tomto případě totiž mohou při poruše vznikat nadměrně velké zkratové proudy. Právě možným zkratovým proudům musí zařízení, a to každá jeho součást, vyhovět. Chybná volba zařízení z tohoto hlediska může vážně ohrozit nejen jeho bezpečnost, ale i bezpečnost okolí. Rovněž není možné, aby při poruše způsobené jednou částí zařízení bylo celé zařízení, celý objekt vyřazen z provozu. Aby se vyhovělo tomuto požadavku, je zapotřebí jisticí prvky přiřadit k jednotlivým částem zařízení vhodným způsobem. Požadavkům, které jsou na tomto místě naznačeny, lze vyhovět správnou volbou zařízení, vedení a jisticích prvků. Těch je v současné době k dispozici poměrně široký sortiment. Každý typ má trochu jinou charakteristiku a hodí se k jinému účelu. V první části si příručka vzala za úkol ukázat, na čem spočívají zásady jištění. Jedná se v podstatě o základy teorie dimenzování a jištění elektrických zařízení. Ve druhé praktické části obsahuje příručka tabulky, z nichž se dá velice rychle a jednoduše zjistit, jak který vodič, za jakých podmínek jistit. Zjednodušení volby jisticích prvků oproti předchozím publikacím obdobného zaměření bylo umožněno tím, že do praxe jsou již zavedeny jisticí prvky odpovídající novým normám. Ty pro většinu případů dobře respektují oteplovací charakteristiky jištěných vedení. Při volbě jiných jisticích prvků (jističů a pojistek starších typů, jisticích relé apod.) je nutno postupovat tak, jak je vysvětleno v první části. Tabulky jsou uvedeny výkladem a vysvětlením zásad, z nichž se při jištění elektrických vedení a zařízení vychází. Čtenář zde nalezne návod, jak v jednotlivých případech postupovat. Text tohoto pátého vydání je aktualizován podle technických norem platných k 1. 1. 2019. Přílohy obsahují řadu příkladů, vzorců a praktických tabulek, které se týkají tématu příručky a zatížitelností hliníkových a měděných přípojnic. Příručka je určena širokému spektru elektrotechniků, od projektantů až po provozní elektrikáře. Velmi užitečná je i pro studenty elektrotechnických oborů všech stupňů škol.
Cieľom učebnice je oboznámiť čitateľa zo základmi teórie, v rozsahu nevyhnutnom pre porozumenie postupu riešenia úloh pružnosti a pevnosti metódou konečných prvkov a ukázať mu tiež postupy pri modelovaní, simulácií a vytváraní výstupov riešenia konkrétnych problémov.
Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů, jakož i s nebezpečím výbuchu výbušnin patří k nejnáročnějším, ne-li vůbec k nejnáročnější kategorii elektrických zařízení. A to jak z hlediska jejich projektování, tak i montáže a nakonec i provozu, tj. údržby, oprav, kontrol a revizí. Na elektrotechniky ve všech fázích vývoje elektrických zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu, tj. od projektování až po provoz, jsou kladeny velmi vysoké požadavky na jejich teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Požadované znalosti nejsou omezeny pouze na elektrotechniku, ale též na chemii, fyziku i další obory. Praktické zkušenosti elektrotechniků získané při montážích, opravách, údržbě i dalších činnostech na elektrických zařízeních v prostorách s nebezpečím výbuchu jsou nezbytným předpokladem pro bezpečný a spolehlivý provoz těchto elektrických zařízení. Tato příručka, jejímiž autory jsou naši nejvýznamnější odborníci v daném oboru, je jako jedna z mála komplexním průvodcem touto problematikou. Oblast určování prostorů s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů a konstrukčních a instalačních požadavků pro nevýbušná elektrická zařízení prochází neustálými změnami, které jsou ovlivňovány jak novými technickými znalostmi, tak měnící se legislativou, normami a předpisy. Třetí vydání této unikátní příručky je aktualizováno podle legislativních předpisů a technických norem, které byly vydány od roku 2012. Příručka obsahuje praktické rady a poznatky související se zařazováním nebezpečných prostorů, a to jak s nebezpečím výbuchu plynů a par, tak prostorů s nebezpečím výbuchu prachů i prostorů s nebezpečím výbuchu výbušnin. Obecná část uvádí vlastnosti hořlavých látek, jejich vztah k zařazování prostorů a k jednotlivým typům ochrany před výbuchem. Tato část je doplněna praktickými návody pro určování typu a velikosti jednotlivých zón s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů. Obsahuje i řadu příkladů s praktickými výpočty pro konkrétní situace a zařízení. Další část je zaměřena na nové požadavky týkající se konstrukce a neustále se měnícího označování elektrických zařízení pro prostory s nebezpečím výbuchu včetně základních požadavků pro kombinaci strojního a elektrického zařízení v těchto prostorech. Následují požadavky pro instalaci jednotlivých typů ochran před výbuchem včetně nových požadavků pro elektrické instalace v prostorách s nebezpečím výbuchu prachů. Zmíněny jsou též zásady pro praktické provádění revizí, oprav a údržby nevýbušných elektrických zařízení. Nově byla doplněna kapitola týkající se požadavků na elektrická zařízení pro výbušinářské provozy. Závěrečná část uvádí stručný přehled nejnovějších změn v certifikačních postupech pro zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostorech s nebezpečím výbuchu, a to především ve vztahu k evropské legislativě a mezinárodnímu certifikačnímu systému IECEx. Příručka je doplněna přílohami s praktickými tabulkami, v nichž jsou uvedeny základní technicko bezpečnostní parametry hořlavých plynů, par a prachů. V závěru je uveden seznam platných i připravovaných norem vztahujících se k dané problematice. Nově jsou na konci jednotlivých kapitol uvedeny kontrolní otázky včetně stručných odpovědí. Příručka je určena jak projektantům, montážním firmám a revizním technikům, tak provozovatelům elektrických zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů. Zároveň poslouží jako studijní materiál pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti pro elektrická zařízení v objektech třídy B.
Šieste, aktualizované vydanie knihy obsahuje informácie o nových technických normách, právnych a bezpečnostných predpisoch, nové postupy pri ochrane pred zásahom blesku a prepätím a nových zásadách v poskytovaní prvej pomoci pri úrazoch elektrickým prúdom a ďalších informácií potrebných na overenie odbornej spôsobilosti pracovníkov v elektrotechnike. Prehľadne a názorne ukazuje v jednotlivých kapitolách problematiku požadovaných technických predpisov pre elektrotechnikov s najnovšími zmenami pre praktické použitie. Je vhodná pre prípravu na overenie odbornej spôsobilosti v elektrotechnike základného rozsahu §21, §22, §23 a §24 podľa vyhl. č. 508/2009 Z.z., ako aj pre Aktualizačnú odbornú prípravu elektrotechnikov. Pre svoj prehľad má svoje miesto pre projektantov a revíznych technikov VTZE, ale aj pre elektromontérov a elektro-údržbárov v prevádzkovej praxi. Je vhodná aj ako učebná pomôcka pre žiakov elektrotechnických stredných škôl a poslucháčov vysokých škol s elektrotechnickým zameraním ako aj pre širokú elektrotechnickú verejnosť.
Autori v tejto knižke ukazujú, ako správne postupovať pri tvorbe písomného dokladu Správe o odbornej prehliadky a odbornej skúšky elektrického zariadenia, Protokolu o revízii elektrických spotrebičov a ďalších protokolov o meraní podľa novej normy STN 33 2000-6: 2018. K tomu predkladajú možné vzory písomných správ, ako postupovať pri odbornej prehliadke a odbornej skúške elektrických zariadení, pri revízii elektrických spotrebičov a pod.. Autori sú revízni technici a v tejto knižke zhrnuli svoje bohaté poz-natky a skúsenosti z viac ako 45 ročnej praxe. Knižka je určená hlavne pre revíznych technikov, aby ich zorientovala ako po novom postupovať pri odbornej prehliadke a od-bornej skúške elektrického zariadenia a ako vytvoriť písomný doklad Správu o OPaOS VTZ E, ale dobre poslúži aj pre elektrikárov, vykonávajúcich revízie elektrických spot-rebičov v prevádzke, ako aj pre širokú elektrotechnickú verejnosť.
