Pavel Kosatík představuje padesát osobností, které na sebe vzaly zodpovědnost a měnily věci veřejné v naší zemi.
Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici.
Panovníci na území Slovenska je publikácia, ktorá širokej čitateľskej verejnosti ponúka základné informácie o dôležitých a zaujímavých panovníkoch, ktorí panovali na území Slovenska, a to od začiatku nášho letopočtu. Táto kniha nemá ambíciu vymenovať absolútne všetkých panovníkov v poradí, v akom vládli.
Čo znamená byť Slovákom skutočne pochopíme len vtedy, ak spoznáme strastiplné, ale aj hrdé dejiny svojho národa. Táto kniha však napriek tomu nie je kniha o dejinách, je skôr pripomienkou našich národných velikánov, hodnôt, symbolov, kultúrneho dedičstva, prírodných krás, ktoré určujú, kým sme a čo pre nás Slovensko znamená.
Druhá svetová vojna bola najrozsiahlejší a po všetkých stránkach najdrahší ozbrojený konflikt v dejinách. Táto kniha zrozumiteľne približuje historické udalosti tohto obdobia z politického, taktického aj technického hľadiska. Ponúka výstižné vysvetlenia a dôvtipné ilustrácie či mapy najdôležitejších udalostí a míľnikov svetového vojenského konfliktu.
Kniha mapuje dobu první světové války v oblasti jihozápadní Moravy. Zaměřuje se především na život ve vesnicích, ale zároveň si všímá i dopadů války na život na maloměstě. V závěrečné kapitole jsou připomenuty osudy konkrétních vojáků. Těch, kteří ve válce padli nebo zemřeli, ale rovněž mnoha zraněných, nezvěstných a zajatých.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení?
Známý český byzantolog Vladimír Vavřínek s využitím nových vědeckých poznatků líčí příběh cyrilometodějské misie. Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož Konstantin-Cyril a Metoděj na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti.
„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky.
Jedna z najvýraznejších premien Bratislavy sa udiala pred 50 rokmi. Vznikala v tom čase nová dominanta mesta: Most SNP. Dizajn mosta spred polstoročia je taký originálny a nadčasový, že dodnes žasneme nad umom a nadaním jeho tvorcov z vtedajšej Slovenskej vysokej školy technickej. Nad ich odvahou a ambicióznosťou.
Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem. A protože vždy přitahoval kreativní lidi s láskou k mluvenému slovu, jeho historie je bohatá na pozoruhodné události. Které z nich jsou ty nejdůležitější? Jak svou práci vnímá Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná?
Seweryna Szmaglewska prožila v Osvětimi tři roky a napsala o nich napínavé, zdrcující svědectví. Vykresluje každodenní život vězňů, poznamenaný sháněním jídla a oblečení, bojem proti vším, tyfu a únavě z nesmyslné práce, týráním opilých esesmanů i pohledem na šílenství odehrávající se mezi vlakovou stanicí a krematorii.
Letecká válka nad západní frontou trvala téměř šest let. Pro stíhače představovala vůbec nejtěžší bojiště, na němž operovaly ty nejmodernější stroje. Létalo se zde většinou ve velkých výškách a početných formacích.
Jiří Haleš, chemik, herpetolog a ochránce přírody, se ve svých vzpomínkových črtách vrací k událostem druhé poloviny 20. století.
Biografický lexikón Slovenska VII. obsahuje heslá osobností Slovenska, ktorých priezviská začínajú na písmená O – Q.
V armádě prožil téměř vše: válku, smrt, vítězství i zklamání. Armádní generál Aleš Opata otevřeně popisuje realitu zahraničních misí od Balkánu po Afghánistán, jednání před vstupem ČR do NATO i řízení operací při povodních či pandemii covidu.
Pamatujete na školní dějepis?
Devadesátková party skončila, vstupujeme do nového tisíciletí!
Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Zív. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Aha – a to je všechno? Ani nápad!
„Bony? Nechceš bony?“ Obraz veksláka neodmyslitelně patří k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady filmů i knih, málokteré z nich však odrážely celou realitu. Jaký byl vztah mezi veksláctvím a oficiální ekonomikou? Jak fungoval legendární Tuzex? A co se s veksláky stalo po sametové revoluci?
