n Hearth and Horizon Prof. Kohák combines narrators skills with a scholars erudition to produce for his readers a rich tapestry of Czech thought and fortunes since the rebirth of the Czech nation at the dawn of modernity. He provides them with an intimate sketch of Czech history as the Czechs lived it, introduces them to a range of Czech philosophers, notably the two greats, T. G. Masaryk and Jan Patočka, and offers an insiders view of the birth of national identity in the interweaving of Enlightenment ideals with romanticism and modernity. While probing the problems of the hearth of local cultural identity he never loses sight of the problems of the horizon, global human identity, in the turbulently nationalist period between the twilight of the empires and the dawning of the European Union. The result is not only a good read for central European history buffs, though his book is certainly that, but also a thoughtful philosophic reflection of the generic problem of cultural particularity and global humanity seen in the intimate mirror of one cultural communitys experience.
Kniha se zaměřuje na vzájemné přesahy mezi spravedlností, právem a etikou v současné době. Analýzy navazují nejen na evropské a severoamerické autory, jak je obvyklé, ale přinášejí hlavně rozbory z málo známé latinskoamerické perspektivy. Kniha oslovuje čtenáře, kteří mají zájem o současné otázky voblasti morální, právní a politické filosofie, právní teorie a sociologie práva.
Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy. Neopomíjí ani přístupy k problémům bioetiky ze strany náboženských směrů tradičně spjatých s českým kulturním prostorem.
Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (13781419). Celkem 335 písemností let 13971407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že původní dvorská registra zanikla, ale i díky absenci příslušného václavského svazku ediční řady Regesta imperii. V německém jazyce.
Autoři kombinují ve svých textech dva přístupy - zabývají se jednak méně známými částmi Beckettových mimoliterárních prací, v nichž se autor přímo vyjadřuje k filozofickým problémům, jednak se soustřeďují na filozoficky motivovanou interpretaci Beckettových literárních (zejména prozaických) textů. Jednotlivé studie se věnují mj. analýze bergsonovských motivů u Becketta (v jeho přednáškách, korespondenci, esejistické tvorbě), problematice hledání výrazu v Beckettově prozaickém díle, otázce po pojmu obraznosti jako neoddělitelného prolínání mysli a věcí u Becketta, zkoumají však i další specifické aspekty Beckettova literárního odkazu. Jedním z cílů sborníku je vyvolat diskuzi mezi odborníky tak rozdílných oborů, jakými jsou filozofie a literární věda. Základem publikace bylo VI. pražské interpretační kolokvium, uspořádané oddělením analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR v dubnu 2006. Sborník studií českých i zahraničních odborníků různých zaměření (filozofů, literárních vědců či komparatistů) k vybraným aspektům literárního díla irského dramatika Samuela Becketta.
Kniha zostavená z výrokov, zrodených počas dlhých úvah o sínusoidách života.
