Když v roce 2000 vyšel poprvé Rok perel, stala se z něj událost. Že třetí knihu Zuzany Brabcové provázely příznivé recenze, na to byla zvyklá již od své prvotiny. Ale Rok perel, to byl náhle zcela jiný případ. Nádech senzace, spojený s románovým lesbickým coming outem, vyvolal zvědavost i těch médií a čtenářů, kteří by jinak o autorku asi nezavadili. Lesbický vztah dodává románu dráždivý prvek
Frank Kostka je potomek českého šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se v doprovodu manželky Vivien a dcery Marie vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku získává hraběcí rodina i personál: konzervativního kastelána, hypochondrického zahradníka a prostou ženu z lidu, která vaří, uklízí a ráda si cvakne. Společně pak prožívají spoustu veselých příhod.
„Svět v podání Petra Měrky je jistě možno i vzdor všemu humoru a nadsázce vnímat jako beznadějný, cynický hnusný, chorobný, perverzní, primitivní a veskrze vůbec zlý. Leč kdo nechce, nemusí tuto knihu číst. Kdo naopak tuto knihu — ať už z jakékoli pohnutky — číst bude, má možnost se ptát, v čem a nakolik se Měrkův literární svět liší od skutečného světa, jejž dennodenně obýváme a jehož jsme obětí
Léto, Klekání, Pohřeb, Svině, Úzkost, Oči, Tma… Básnický most z lásky do smrti (a zase zpátky) s klenbovými svorníky rukodělných ilustrací Viktorie Rybákové.
Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko,
Kniha Živ jsem byl! volně navazuje na antologie Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (Petrov 2000), Píseň o nosu (Petrov 2005) a Quodlibet(Druhé město 2008). A opět jde o čítanku literárních kuriozit, tentokrát tvořenou texty převážně prozaickými, které ve své době zapadly, byly zapomenuty nebo opomíjeny. Tam, kde to bylo možné, tedy dohledatelné, jsou připojeny medailony autorů, což umožnilo
Léto v metropoli tentokrát na okurkovou sezonu rozhodně nevypadá: na Praze 11 kdosi tajně sleduje a dokonce fyzicky napadá opoziční politiky a občanské aktivisty, kteří protestují proti chystané zástavbě Trojmezí, krásnou makléřku Dianu z finanční skupiny Patria vydírá ruská mafie a ministr vnitra Stanislav Langross předčasně propustí z programu na ochranu svědků někdejšího lobbistu Darka Balíka,
Po bestselerech Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda. Čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, na lepší svět to kupodivu zase nevypadá. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už
Povídky v knize Kruhová leč vyvěrají z neutuchajícího vypravěčství Jiřího Kratochvila. Čtenář bezpečně pozná autora podle témat i stylu. Příběhy propojují historické fragmenty se současnými, odhalují epizody ze života slavných, mísí fantaskní motivy v každodenních kulisách s činy, přáními či sny všedních hrdinů. Jejich bytí, posedlost či žal čtenář vskutku zakouší a s vypravěčem dojde rázem až
Po pětiletém odstupu se nejpopulárnější český spisovatel Michal Viewegh opět vrátil k žánru deníku. Další báječný rok je zajímavou osobní kronikou roku 2010, přinášející nebývale detailní portrét nejznámějšího tuzemského autora. Na otázku Proč znovu deník? výmluvně uvádí: „Za prvé doufám, že kromě nevyhnutelných banalit obsahují moje deníky i nějakou tu nebanální myšlenku, pravdivý postřeh,
Zlatý věk autora Michala Ajvaze, je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme
Román Lucemburská zahrada začíná v první den prázdnin, kdy Paul, učitel na pařížském lyceu, sedí v bytě v rue Vaugirard, kde žije se svou ženou, u počítače a začíná se připravovat na podzimní vyučování. Je zvyklý psát deseti prsty a při hledání odkazu na internetu se mu stane, že z nepozornosti položí prsty pravé ruky na klávesnici o jednu klávesu doleva. Z tohoto nepatrného chybného pohybu se
Dámský gambit je vandrovní kniha. Na pouť se vydala jako čtený text, když bylo jasné, že nenajde tiskárnu, protože figuruji na seznamu nevhodných autorů. Ti ale naštěstí dostali u Ivana Klímy šanci představit svoje rukopisy alespoň přátelům. Český samizdat — Edice Petlice — vznikl pak opisováním podobných prací pro další zájemce. Gambit se takto ocitl na vlastních nohách a došel až do Kanady.
"Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost," říká dula, vypravěčka nové knihy Michala Viewegha Biomanželka.
Tři sourozenci středního věku (televizní publicistka, novinář regionálního listu a soudce) a mladá striptérka na společném lyžařském výletě, který jen díky náhodě neskončí vraždou — to je zápletka nového románu Michala Viewegha. Rafi novaná kompozice, rychlý dějový spád, slovní a situační humor a v neposlední řadě i autorova schopnost empatie jsou už tradiční zárukou čtivosti jeho knih.
V šestnácti příbězích píše autor Michal Viewegh o různých podobách vztahů a citů: mileneckých, manželských, tělesných, duchovních. Hrdinům a hrdinkám je od čtrnácti do sedmdesáti let. Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech —
Po své prozaické prvotině Lázně se Martin Reiner po letech autorsky znovu vrací k próze. Kdyby se do knih vkládaly také jejich příběhy líčící cestu, jakou dílo prošlo od početí až k finále, v případě prózy Lucka, Maceška a já by to bylo čtení velmi objemné, vzrušující a dramatické: první a poslední verze jsou totiž od sebe vzdáleny o jeden vesmír. Kniha si hledala svou podobu několik let. Co však
Soukromého detektiva Denise Pravdu, jehož pražská kancelář se specializuje především na sledování nevěrných partnerů, požádá jednoho dne o schůzku populární spisovatel Norbert Černý - tak začíná kniha Michala Viewegha, jednoho z nejčtenějších českých autorů. Případ nevěrné Kláry je nejen vtipně sebeironickou reflexí takzvaného úspěšného spisovatelství, ale především rafinovaně zkomponovaným
V malé vesničce na jižním pobřeží Kréty se vypravěč setká s mladým mužem, který mu vypráví historii cesty, jež ho z Prahy přivedla až k Libyjskému moři. Jejím cílem bylo objasnit záhadnou smrt dvou bratří. S pátráním po vrahovi obou bratří jsou spojeny další příběhy, které nás zavádějí do ještě vzdálenějších míst, ať je to Moskva, Boston či mexická metropole…
Kominické lodě jsou souborem devíti prozaických textů, komponovaných jako jakési mikroromány. Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků. Jsou to přitom příběhy, z jejichž motivů by nejeden spisovatel