Knihy od vydavateľstva Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Krocení nestvůr nevědomosti

„Učená společnost“ Societas incognitorum eruditorum (SIE) představovala jedinečné a zároveň uzavřené společenství lidí, kteří se nehodlali smířit s kulturním a vzdělávacím diktátem totalitního režimu tzv. normalizačního Československa. Za hranicí legality vytvořili svobodné prostředí k šíření vědomostí napříč obory: od literární vědy či estetiky přes fyziku, matematiku či teologii až po hromadnou

Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymů československých občanů (1948–1989)

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989. Desetitisíce „dopisů pracujících" každoročně plnily pomyslnou studnici informací, z níž mohly stranické, státní a bezpečnostní orgány čerpat důležité poznatky o náladách a projevech

Vzpomínky hlavního architekta Prahy

Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004). Editoři knihy historička architektury Martina Koukalová (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy) a historik Petr Roubal (Ústav pro soudobé dějiny AV

Jacek Kuroń. Naděje a rozčarování

Kniha přináší komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (19342004), polského politického aktivisty a myslitele, politického vězně a prvního z významných středoevropských disidentů, který na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů. Po volebním trumfu Solidarity v červnu 1989 byl Kuroń jedním z kandidátů vítězné Solidarity na premiéra, nakonec se v nové vládě ujal postu ministra práce a

Dlouhý volební rok 1990 ve střední Evropě

Nové prameny, nové otázky a nové interpretace událostí osvětlují důležitou křižovatku soudobých dějin. Mezioborová publikace inspirovaná třicátým výročím prvních svobodných voleb v Československu přináší výsledky nejnovějších výzkumů z české i slovenské akademie věd a předních univerzitních pracovišť. Analyzuje roli dlouhého volebního roku 1990, v němž občané nejprve rozhodli o podobě

Barometr nálad, studnice informací

Problematika stížností a dopisů občanů politickým a správním orgánům a jejich představitelům v komunistických zemích se v posledních letech dostává do centra pozornosti historiček a historiků. Vedoucím mocenským orgánům zde při neexistenci názorové plurality a nezávislých médií sloužily jako jeden z mála relevantnějších zdrojů informací o náladách mezi obyvatelstvem. Zároveň plnily funkci

Pamětní místa na komunistický režim v České republice

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. V regionálním uspořádání přináší přehled pamětních míst, jakými jsou sochy, pomníky, pamětní desky a další artefakty instalované ve veřejném prostoru v průběhu třiceti let od pádu režimu. Pomáhají pochopit, jak probíhal a probíhá proces vytváření kolektivní paměti na období 19481989.

Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii?

Dějiny postkomunistické Evropy se díky dostupnosti archivních pramenů a rostoucímu časovému odstupu stávají čím dál tím více předmětem historického bádání, které propojuje poznatky z archivního výzkumu s dřívějšími poznatky ostatních společenských věd. Průběh postkomunistické ekonomické reformy ve střední a východní Evropě byl doposud zkoumán především ekonomy, kteří hodnotili její jednotlivé

Minulosť a symbolika v ústavách štátov strednej Európy

Čínský deník a skupina Listy, jaro 1981

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976). Ty se oficiální představitelé ČSSR pokusili vyložit jako příležitost k překonání důsledků sovětsko-čínské roztržky ve vzájemných vztazích. Nové vedení čínských komunistů se ovšem zajímalo o nesovětskou

Rudolf Battěk - Deník 1989

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (19242013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců. Záznamy přinášejí množství cenných informací o schůzkách

Vyhlížení atomového věku I.

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století. Zaměřuje se na popularizaci tohoto tématu v československém tisku ve zmiňovaném období a přináší analýzu čtyř hlavních motivů, v jejichž rámci se tehdy o jaderné

Československá jaderná a částicová fyzika

Kniha je jedinečným příspěvkem k poznání mezioborové a internacionální problematiky dějin vědy na příkladu vývoje jaderné fyziky a je tvořena 35 zcela unikátními pamětnickými ohlédnutími za počátky české a slovenské spolupráce s mezinárodními vědeckými ústavy Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně (Rusko) a Evropskou organizací jaderných výzkumů (CERN) v Ženevě (Švýcarsko). Autory ohlédnutí

Československá strana lidová v období nastupující normalizace (19691972)

Autorská monografie Československá strana lidová v období nastupující normalizace (19691972) je poctivou materiálovou studií, která je založená především na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968 a po jeho porážce. Zřetelně a s notnou dávkou zaujetí popisuje

Průmyslové dělnictvo v českých zemích v letech 1938-1948

Dějiny dělnictva před rokem 1989 sice představovaly v proklamativní rovině jeden ze základních úkolů tzv. marxistického dějepisectví, ale jejich tehdejší výzkum byl již dopředu degradován politickým zadáním. Anotovaná kolektivní monografie, která vznikla ve spolupráci s Fakultou veřejných politik Opavě, pokrývá klíčové desetiletí, ve kterém se zásadním způsobem proměnil původní charakter

Projevy a podoby protirežimní rezistence v komunistickém Československu 1948-1989

Kniha mapuje rozmanité projevy a ohlasy rezistence vůči komunistickému režimu v Československu v letech 1948 až 1989. Autoři chápou rezistenci jako přirozenou a často spontánní reakci jedince či skupiny osob na totalitní, nelidské, nezákonné nebo morálně neakceptovatelné požadavky režimu, jenž se snaží prosadit závazný ideový výklad světa, vychovávat či převychovávat, a neváhá proto zasahovat i

Šťastnou cestu..?!

Kniha se na základě analýzy a intepretace široké škály pramenů i sekundární literatury snaží poskytnout rámcový náhled do problematiky cestování a cestovního ruchu v Československu na pozadí studené války (zhruba mezi lety 1945 až 1989) a to z pohledu politických dějin (či dějin politik). První část práce se snaží postihnout základní rámce politického dění ve vztahu k dějinám mobilit. Jedná se

Konstituční, nebo existenciální revoluce?

Studie – doplněná o třicet dokumentů vybraných z několika archivů – je věnována překotnému emancipačnímu procesu na nejvyšší úrovni československého federativního státu na sklonku převratného roku 1989 a v první polovině roku 1990. Jejím obecným cílem je ukázat rychle se šířící linie politického štěpení – nejen mezi vrcholnými centry státní moci, ale také uvnitř těchto center samotných a současně

Marxismus jako projekt nové společnosti

Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání a později ve vědeckém zkoumání politiky. První studie sleduje budování politického školství, etablování vědeckého komunismu, postupnou rehabilitaci sociologie v první

Zápas o podnikové rady pracujících, 1968–1969

Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století. Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci dobového ekonomického myšlení. Účast pracujících na řízení průmyslových závodů považovalo vedení za KSČ za nežádoucí, neboť ohrožovala pozice státního i