Roku 1967, necelých dvacet let po převratu, který měl být důkazem neomylnosti marxisticko--leninské teorie, připustil prezident Antonín Novotný: „Dopustili jsme se chyb, soudruzi? Dopustili.“ První reformní vlnu, která se zvedla po odhalení kultu osobnosti o desetiletí dříve, se přitom ještě podařilo zabrzdit a hlasy reformistů potlačit. Na přelomu padesátých a šedesátých let zadlužená ekonomika
Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968-1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978-1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971-1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně
Morální rozhořčení nehrálo v pádu Husákova režimu prvořadou roli, jakkoli to tak v "sametové revoluci" vypadalo. Bylo spouštěčem hlouběji zakořeněných pochyb o existenčních perspektivách lidu s "přirozeným právem" na štěstí… Kniha obsahuje eseje, rozhovory a polemiky, které vycházely od roku 2000 příležitostně v časopisech, sbornících a fotografických publikacích. Vznikaly většinou z
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem a současně i citem pro dramatičnost látky. V jejím středu stojí jednak Občanské fórum jako aktér politických změn, jednak boj o moc a o podobu počínající společenské
V centru Sukovy studie stojí myšlení československých revizionistických ekonomů šedesátých let, přičemž zvláštní pozornost je věnována Otovi Šikovi, jeho přerodu ze stalinského dogmatika v přesvědčeného reformistu a posléze jednoho z význačných protagonistů pražského jara 1968. Záběr práce je však daleko širší. Autor se v úvodní kapitole pokusil o rekonstrukci myšlenkových dějin
Studie – doplněná o třicet dokumentů vybraných z několika archivů – je věnována překotnému emancipačnímu procesu na nejvyšší úrovni československého federativního státu na sklonku převratného roku 1989 a v první polovině roku 1990. Jejím obecným cílem je ukázat rychle se šířící linie politického štěpení – nejen mezi vrcholnými centry státní moci, ale také uvnitř těchto center samotných a současně
Osobní drama Václava Havla, chápané v existenciálním a politickém slova smyslu, je v knize historika Jiřího Suka zarámováno roky 1975 a 1989. Klene se od otevřeného dopisu generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi k nahrazení tohoto politika ve funkci prezidenta republiky na sklonku "roku zázraků". Jádro knihy tvoří rozbor Havlova myšlení a jednání, péče o
Kniha předního českého historika v oboru současných dějin obsahuje historickou analýzu revolučního dění na sklonku roku 1989 (1. díl), na kterou bezprostředně navazuje rozbor přechodného období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990 (2. díl). Hlavními fenomény zkoumání jsou mocenská strategie nastupující elity, vyjednávání s představiteli "starého režimu" o změně politického systému,