Kniha rozhovorů zprostředkovává barvitý příběh pražské rodačky Eugenie Trützschler von Falkenstein (1950), která se svou matkou emigrovala do SRN. Ve vzpomínkách popisuje snahy o udržení kontaktů se svými blízkými, s rodným městem a také potýkání se s orgány StB. Nastiňuje proměnu postavení Češky-emigrantky v západní společnosti, nevšední cestu za vzděláním, hledání partnerského a rodinného
Kniha se na základě analýzy a intepretace široké škály pramenů i sekundární literatury snaží poskytnout rámcový náhled do problematiky cestování a cestovního ruchu v Československu na pozadí studené války (zhruba mezi lety 1945 až 1989) a to z pohledu politických dějin (či dějin politik). První část práce se snaží postihnout základní rámce politického dění ve vztahu k dějinám mobilit. Jedná se
Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách
Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách
Předmětem této metodologicky laděné práce je rámcové nastínění cest analýzy a interpretace jednoho ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích (potažmo v někdejším Československu), vzpomínkových prací vojáků druhého zahraničního odboje, jakožto specifické formy zachycení a ztvárnění životních příběhů. Jejich společným jmenovatelem je fakt, že (spolu)autory těchto forem zachycení