Kniha přináší výbor z korespondence, kterou Vladimír Boudník (1924–1968) adresoval přátelům v letech 1952–1968, tedy až do své smrti. Navazuje na svazky edice Vladimír Boudník a přátelé, vydané galerií Ztichlá klika. Boudníkovy dopisy vynikají mimořádnými literárními kvalitami, jsou rovněž cenným svědectvím o osobnosti a životě tohoto výjimečného tvůrce v době padesátých a šedesátých let 20.
Třicátý třetí svazek širšího knižního projektu Jedna věta přináší záznamy literární historičky a spisovatelky Libuše Heczkové. Libuše Heczková (nar. 1967) vystudovala ruštinu a češtinu na Filozofické fakultě UK. Věnuje se zejména historii literárního modernismu, gender studies a literární kritice. Působí na FF UK, kde je od roku 2021 ředitelkou Ústavu české literatury a komparatistiky. Je
Kniha je věnována osobnosti a dílu Zbyňka Hejdy (2. 2. 1930 – 16. 11. 2013) – básníka, překladatele, publicisty, editora, redaktora a také jednoho z prvních signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Texty o Hejdově životě, tvorbě, práci a postojích doplňuje rozhovor, v němž Suzette Hejdová v podstatné míře hovoří o životě s ním, a také zevrubné autorské heslo i řada
Dosud nezveřejněný deník, dopisy, básně, vzpomínka a další texty Zdeňka Ornesta (1929–1990), provázené rozsáhlou životopisnou esejí Miloše Doležala a Anny Vrbovské, editorů svazku. Kniha, obsahující i řadu archivních fotografií a faksimilií, zachycuje zkušenosti z pražského židovského sirotčince, kam byl Zdeněk Ornest, jeden z bratrů Jiřího Ortena, po okupaci jako jedenáctiletý chlapec umístěn, z
Třicátý druhý svazek tohoto širšího knižního projektu přináší záznamy římskokatolického kněze a publicisty Petra Beneše. Petr Beneš (nar. 1965 v Praze), římskokatolický kněz a publicista. Působí v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Vystudoval bohemistiku a pedagogiku v Praze a teologii v Bratislavě. Několik let působil ve Vídni. Věnuje se vztahům mezi teologií, literaturou
Spisovatel a filozof Ladislav Klíma byl v roce 1895 jako šestnáctiletý kvůli protidynastickému výroku ve školní úloze vyloučen nejen z domažlického gymnázia, ale ze všech rakouských škol. Mnozí to považovali za neštěstí, on sám za osvobození. Po 130 letech byl objeven inkriminovaný sešit jeho slohových prací, za něž byl opakovaně kárán a trestán. Jejich první vydání provází životopisná esej,
Marek Vajchr ve své knize mapuje objevné, riskantní a dobrodružné výpravy, které specificky zaměření raně novověcí spisovatelé, divadelníci, výtvarníci a kočovní operátoři, vystupující s různými optickými a mechanickými aparáty, podnikali do zapovězených krajin snů a imaginace. Na základě řady textových a obrazových svědectví, z nichž mnohým dodnes nebyla věnována náležitá pozornost, představuje
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci
Výpravná publikace o tom, co znamenalo vyrábět a distribuovat undergroundovou revue v období komunistické totality a jak tento legendární časopis za „normalizace“ vypadal. Kniha o samizdatu jako životním postoji a nosné platformě kultury. 464 stran s průvodními texty Viktora Karlíka, který byl vedle Jáchyma Topola a Ivana Lampera jedním ze zakladatelů. S kalendáriem Michaela Špirita, které
První svazek nové volné řady Edice RR. Kniha o Filipu Topolovi je čtivým chronologickým přehledem o životě a tvorbě tohoto hudebníka a spisovatele (1965–2013). Zachycuje události od sedmdesátých let 20. století až k dění po jeho smrti. Kombinuje fakta s různě stylizovanými Topolovými výroky. Jeho literární počátky a formování skupiny Psí vojáci představuje v souvislostech dalších uměleckých
Kniha vede čtenáře po dvou méně probádaných liniích české kafkovské recepce. První se inspiruje postavou Josefa K. z románu Proces, který má za úkol v jedné z kapitol provést italského obchodního partnera po chrámu svatého Víta. Podobně hledal později pražské kafkovské stopy dodnes nedoceněný spisovatel a překladatel Emanuel Frynta; pomáhal i prvním zahraničním „turistům“, kteří přijížděli do
Po Jedné větě Viktora Šlajchrta, Pavla Kolmačky, Petra Borkovce, Ivo Vodseďálka, Jaroslava Formánka, Víta Kremličky, Ivana Matouška, Ludmily Vachtové, Jeana-Gasparda Páleníčka, Martina Sochy, Jana Čumlivského, Petra Hrušky, Pavla Zajíčka, Štěpána Noska, Anny Kareninové, Mikea Baugha, Miloše Doležala, Roberta Krumphanzla, Jaromíra Zelenky, Michala Cihláře, Jakuba Guziura, Libora Krejcara, Elišky
Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) je určena odborné i široké veřejnosti a propojuje zdánlivě odlehlé oblasti: svědčí o mimořádné osobnosti v boji proti dvěma totalitám a představuje pozoruhodné ornitologické dílo. V jednom svazku je zahrnuto v jistém smyslu několik knih najednou: Těžištěm je ceněná a v mnoha směrech průkopnická práce Pražské ptactvo, v níž
Sbírka Česká litanie svérázným způsobem připomíná vybrané aktéry zdejší kultury a novodobé historie. Literáti, výtvarníci či hudebníci se v ní potkávají s faráři, politiky a ornitologem, hrdinové s padouchy a oběti s fízly, tragické s komickým, každodenní s mimořádným, vysoké s nízkým. Litanie ve světě této knihy nevylučuje ironii a sarkasmus a básně Miloše Doležala se tu stýkají s jeho
Bezprostřední svědectví výtvarnice Věry Novákové (1928–2024) o formování vlastních názorů a postojů a počátcích tvorby i dospělého života v temných letech nastupující komunistické totality v Čechách. Svébytný text, vynikající originální obrazností a napětím mezi pasážemi intimními a těmi, které se týkají společenských témat a nadosobních otázek. Juvenilní zápisky, které původně nebyly určeny k
Po Jedné větě Viktora Šlajchrta, Pavla Kolmačky, Petra Borkovce, Ivo Vodseďálka, Jaroslava Formánka, Víta Kremličky, Ivana Matouška, Ludmily Vachtové, Jeana-Gasparda Páleníčka, Martina Sochy, Jana Čumlivského, Petra Hrušky, Pavla Zajíčka, Štěpána Noska, Anny Kareninové, Mikea Baugha, Miloše Doležala, Roberta Krumphanzla, Jaromíra Zelenky, Michala Cihláře, Jakuba Guziura, Libora Krejcara, Elišky
Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci „vyloučené generace“. Hluboce erudovaný a přitom
Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století. Promítají se do nich velké dějinné zvraty i každodenní čas – v první světové válce, ve vícejazyčném a multikulturním meziválečném Československu, za nacistické okupace, arizace majetků a deportací do vyhlazovacích táborů, v lepším případě s útěky do
Autobiograficky laděný text na pomezí intimního zápisníku, filosofické meditace a básně v próze, čtenáře uvádí do venkovského prostředí v Normandii, kde protagonista před časem zakoupil dům. Xavier Galmiche na svém dvorku pozoruje a zaznamenává činorodý život ovcí, krůt, kachen, kun a dalších spoluobyvatel, především však slepic. Jeho pohled se střídá s kapitolami, v nichž slepičí vypravěčka
Jádrem knihy je rozsáhlý rozhovor, který s Františkem Wiendlem ml. (nar. 1923) vedl jeho syn Jan (nar. 1969) o mezních situacích a událostech, které František Wiendl a jeho nejbližší prožili v dlouhých obdobích dvou totalitních režimů v Čechách. Za druhé světové války a v protektorátu se František Wiendl se svým otcem podílel na odbojové činnosti a přímo se zúčastnil povstání v Klatovech v květnu