Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí je příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko,
Členské státy EU budou muset podle směrnice Evropské unie do roku 2018 zajistit, aby nové a nově významně rekonstruované budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s tzv. téměř nulovou spotřebou energie. Do roku 2020 mají tuto podmínku splňovat dokonce úplně všechny nové budovy, včetně soukromých. Centrum pro ekonomiku a politiku reaguje na tuto další z iracionálních aktivit
Spor o tzv. občanskou společnost provází českou demokracii již více než dvacet let. Veřejnost, která se příliš nezajímá o politickou filozofii, pod tímto pojmem obvykle rozumí sebe sama. "Občanská společnost" však není "společností občanů" a nemá nic společného s klasickým liberálním konceptem občanství. Jedná se o pokus elit získat podíl na vládnutí neliberálním způsobem. Centrum pro ekonomiku a
11. září 2001 byly v New Yorku a Washingtonu spáchány největší teroristické útoky v dějinách lidstva. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tuto významnou historickou událost, která již natrvalo zůstane v učebnicích dějepisu, novým sborníkem. V části A přinášíme texty ze semináře "11. září 2001 – deset let poté", který proběhl 8. září 2011. Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl
Sto let od narození Ronalda Reagana je výročím, na které by se nemělo zapomenout. Neudělal to ani CEP. Reaganovo osmileté prezidentství zásadním způsobem ovlivnilo celá 80. léta. Nemilosrdným postojem k Sovětskému svazu a jeho komunistickému impériu (které nazval říší zla) přispěl – spolu s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou – k pádu komunismu více než kdokoli jiný. Odporem k rostoucím
Osmdesát let od smrti Viktora Dyka - českého básníka, pravicového politika, poslance a později senátora za československou národní demokracii - je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Politickou práci nechápal Dyk jako pouhý prostředek sebeprezentace, ale jako úkol, jako poslání ve službě nadosobnímu národnímu ideálu. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná novým sborníkem. V
Tři sta let od narození jednoho z nejslavnějších britských filozofů – Davida Huma – je výročím, které jsme i v CEPu nechtěli nechat zapadnout. Část A přináší texty ze semináře "David Hume – 300 let od narození" z 28. dubna 2011. Profesor Vysoké školy ekonomické Robert Holman představuje Davida Huma jako ekonoma. Zuzana Parusniková z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vykládá Huma jako
Karel Kramář, od jehož narození uplynulo v prosinci roku 2010 sto padesát let, byl pozoruhodnou osobností české pravice doby pozdní monarchie a celé první republiky. Proslavil se jako první československý premiér a jako dlouholetý poslanec rakouské Říšské rady, českého zemského sněmu a československého Národního shromáždění. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná tímto sborníkem.
Evropská unie se v posledních letech dostala do zcela nové fáze svého vývoje a její problémy jsou viditelné snad každému, kdo se nad tím aspoň trochu zamýšlí. Centrum pro ekonomiku a politiku vstupuje do této debaty sborníkem textů, který se pokouší problém strukturovat a diskutovat kritickým způsobem. Určitě není žádnou apotézou EU. Část A přináší texty ze semináře "Evropská unie v pasti
Does statistically significant global warming exist? If so, is it a natural phenomenon, or has it been caused by man? If we were to take the decision to prevent it from occurring, is there anything we can do about it? Are we to be worried about a possible slight temperature increase? These are the main questions addressed by the latest proceedings of the Center for Economics and Politics called
175 let od smrti Thomase Malthuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Ačkoli Malthusův teoretický přínos do klasické politické ekonomie není tak významný jako přínos Adama Smithe nebo Davida Ricarda, jeho jméno je široké veřejnosti známější, a to zejména díky jeho populační teorii. O tom, zda a nakolik je Malthusovo dílo aktuální i dnes, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a
Světová ekonomická recese vyhrotila vážné vnitřní problémy eurozóny a odhalila její vnitřní nedostatky, způsobené přílišnou heterogenitou tohoto svazku odlišně se vyvíjejících ekonomik. Vrcholní představitelé EU a eurozóny horečně hledají cesty, jak vybřednout z krizové situace, jak zabránit rozpadu měnové unie a jak zamezit dluhovým krizím do budoucna. Stanislava Janáčková, původně vědecká
Padesát let od smrti francouzského spisovatele Alberta Camuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Zachycení absurdity lidské existence Camusem je mistrovské. Camus se stal hlavním představitelem francouzského existencialismu, i když sám se k němu příliš nehlásil. O tom, nakolik je jeho dílo aktuální i dnes, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. V části A
Evropské integraci a evropské měnové unii se ekonomové CEPu (poněkud neobvyklý termín "ekonomové CEPu" je snad trochu ambiciózní, ale v každém případě zcela volná a nezávazná "škatulka" pro ekonomy, kteří s CEPem tak či onak spolupracují a jejichž texty jsme v minulosti nejednou publikovali) věnují už delší dobu. V posledních letech jsme i my vydávali celou řada článků a knih, které se tohoto
Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20. Trianonská smlouva byla významná ani ne tak proto, že položila základy (dodnes poněkud přeceňované) Společnosti národů, nýbrž proto, že posvětila hranice mezi středoevropskými státy, kdy se rozpadly habsburská monarchie a uherské království. Centrum pro ekonomiku a
Když se přijímal zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, leckteří z nás jsme věděli, že nepřinese nic dobrého a byli jsme proti. Čas ukázal, že jsme měli pravdu. Masivní státní podpora obnovitelných zdrojů vyústila do obrovských problémů, které se letos vyhrotily kvůli jednomu z tzv. obnovitelných zdrojů – solárnímu byznysu. Energetický regulační úřad informuje o
Plynová krize z počátku letošního roku ukázala mimořádný význam energetiky pro fungování ekonomiky. Proto téma energetická politika. I když Rusko a Ukrajina uzavřely dohodu o obnovení dodávek plynu do Evropy, evropské země přemýšlejí, jak své zdroje plynu diverzifikovat. O tom, zda se podobná krize může v budoucnu opakovat a co s tím eventuálně můžeme udělat my sami, pojednává nový sborník Centra
Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země. O tom, zda biopaliva představují pomoc lidem a přírodě, nebo jde o fatální omyl, pojednává nový sborník
Přestože hospodářská a finanční krize ve světě pomalu odeznívá, v Bruselu vrcholí příprava nové mohutné regulace finančních trhů, která má krizi údajně léčit nebo ji v budoucnu předejít. Zpoždění v politickém rozhodování je příznačné. Finanční krize se opět stala záminkou pro oklešťování ekonomických svobod. Už tak regulacemi zatížený finanční sektor dostane další ránu. Centrum pro ekonomiku a
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. Je údajným všelékem na demokratický deficit, na lepší fungování EU a její rozšíření. Ve skutečnosti však geneze Lisabonské smlouvy a průběh její ratifikace svědčí o tom, že řešením integrační "krize" má být větší míra centralizace, obcházení referend i jejich výsledků a další vzdalování rozhodování od občanů. Profesor ekonomie na Univerzitě v Mannheimu