stylově pestré album drobnějších varhanních skladeb pro bohoslužebné, koncertní i pedagogické využití technicky lehká až středně těžká náročnost trojjazyčná předmluva autora (č/a/n) audionahrávky všech skladeb alba v podání autora online Celocírkevní kantor Českobratrské církve evangelické a člen předsednictva Evropské konference evangelické církevní hudby Ladislav
Klavírní škola Můj klavír 2: Cesta k interpretaci Evy Lorenc volně navazuje na úspěšný Můj klavír určený začátečníkům, ale lze ji používat i samostatně. Škola je vhodná pro všechny mírně pokročilé klavíristy, kteří již mají základy hry za sebou. Cesta k interpretaci vytváří nový standard ve výuce klavírní hry. Je to víc než výuka – přináší skutečné porozumění hudbě a nástroji. Výuka je zde
Ve svém svazku Evropská loutnová hudba 16. a 17. století editor Jiří Jirmal shromáždil a do moderní notace přepsal skladby loutnistů Hanse Newsidlera a Johna Dowlanda, dále Jeana Baptiste Besarda, Cesara Negriho a Poláka Wojciecha Dlugoraje. Ve svazku najdeme i několik anonymů francouzské provenience a i tolik známý anglický Green Sleeves. Publikace nabízí vyvážený přehled loutnové hudby 16. a 17.
36 klasických skladeb pro klavír. Stupeň obtížnosti: Lehká až středně těžká.
Reprezentativní přehled hlavních stylů barokní klavírní hudby. 44 snadno hratelných kousků. Hudební text obsahuje návrhy na ornamenty. Spolehlivý prstoklad.
Písně I je posledním z pěti svazků nového urtextového vydání všech Dvořákových sólových písní s klavírem. Obsahuje 31 písní od Dvořákovy první veřejně provedené, dosud nikdy neotištěné písně Vzpomínání po zralou pětici Večerních písní, které vyšly u F. A. Urbánka v roce 1883. Přesné datum vzniku písní je mnohdy nejasné stejně jako původní jazyk Dvořákových zhudebnění – řada z nich se
Ševčíkův jednosešitový opus 3 – Čtyřicet variací pro housle je zaměřený na procvičování různých druhů skákavého smyku a navazuje tak na systematickou práci s pravou rukou důkladně rozpracovanou v předchozí Škole smyčcové techniky op. 2. Soubor Čtyřiceti variací lze však také chápat samostatně jako zhuštěný, velice efektivní způsob ovládnutí široké škály pohybů pravé ruky – od základních až po
Třívětá, čtrnáct minut trvající Suita pro hoboj a klavír z roku 1939 českého skladatele židovského původu Pavla Haase (Brno, 1899 – Osvětim, 1944) patří rokem svého vzniku k již jednoznačně angažovaným dílům, která reagují na neblahý vývoj politické situace v Evropě. Suita je hudebním svědectvím i svědomím doby s apelem k českému národu, explicitně vyjádřeným citací svatováclavského chorálu a
Smetanovo jediné klavírní trio a oba smyčcové kvartety patří k jedněm z nejsugestivnějších a obsahově nejhlubších skladeb romantické komorní hudby. Svým výsostně intimním autobiografickým charakterem mají výjimečné místo i v samotné skladatelově tvorbě. Poprvé Smetana zvolil komorní nástrojové obsazení k hudebnímu vyjádření osobního prožitku a svého duševního rozpoložení v roce 1855, kdy 6.
nové urtextové vydání „Amerického“ kvartetu standardní notace violoncellového partu trojjazyčná předmluva (n/č/a) a kritická zpráva (a) od editora „must-have“ pro všechny profesionály První měsíce Dvořákova pobytu v Americe se nesly ve znamení inspirace a tvůrčí erupce. Vznikla trojice děl s charakteristickým „americkým“ tónem – Symfonie e moll op. 95, Smyčcový kvartet F dur op. 96 a Smyčcový
Svůj jediný houslový koncert psal Antonín Dvořák v letech 1879-1882. Z podnětu houslisty Josepha Joachima jej v roce 1880 radikálně přepracoval, a ještě o dva roky později, rovněž kvůli Joachimovi, některá místa pozměnil. Koncert pak vyšel v roce 1883 u Fritze Simrocka v Berlíně, světovou premiéru hrál v říjnu téhož roku František Ondříček. Nové urtextové vydání vychází z autografní partitury
Dvořákova Mše D dur, komponovaná v roce 1887 pro zasvěcení zámecké kaple v Lužanech na přání mecenáše Josefa Hlávky, byla ve své první verzi určena pro smíšený sbor a varhany se střídmým užitím sól. Má technicky přehlednou fakturu pěveckých partů a prosté výrazové prostředky odpovídají účelu, pro který byla napsána. Navíc možnost menšího sboru a obsazení sól z řad sborových zpěváků umožňují
I přesto, že Dvořákova tvorba pro sólový klavír je rozsáhlá, v repertoáru mladých interpretů a amatérů se objevují stále tytéž, notoricky známé opusy. V jejich stínu se však ukrývá řada dalších neprávem opomíjených, a tudíž zapomenutých skladbiček, které pro svou technickou nenáročnost mohou mladším pianistům zprostředkovat ideální vstup do Dvořákova hudebního světa. Editor Tomáš Víšek, sám
Písně I je posledním z pěti svazků nového urtextového vydání všech Dvořákových sólových písní s klavírem. Obsahuje 31 písní od Dvořákovy první veřejně provedené, dosud nikdy neotištěné písně Vzpomínání po zralou pětici Večerních písní, které vyšly u F. A. Urbánka v roce 1883. Přesné datum vzniku písní je mnohdy nejasné stejně jako původní jazyk Dvořákových zhudebnění – řada z nich se
Jednovětou, asi dvanáct minut trvající Sonátu pro lesní roh a klavír op. 2 Miloslava Kabeláče (1908–1979) charakterizuje enormní koncentrace hudebních myšlenek a vypjatá výrazovost, která klade vysoké nároky na oba instrumentalisty, přičemž skladatel exponuje dramatický a virtuózní potenciál sólového nástroje. Sonáta vznikla v letech 1935–1936 a po třech měsících od jejího prvého uvedení v
Pohádka pro violoncello a klavír je Janáčkovou jedinou dokončenou skladbou pro violoncello. Jeho Sonáta pro housle a klavír v předkládané úpravě pro violoncello tak přináší violoncellistům další Janáčkovu skladbu, která významně obohatí koncertní repertoár pro tento nástroj. Autor úpravy, přední český violoncellista Jiří Bárta natočil violoncellovou verzi Houslové sonáty s klavíristkou Terezií
Pásmo lidových koled pro jednohlasý dětský sbor a klavír (1963) — oblíbený vánoční titul vychází znovu, samostatně a v praktické sadě partitur pokrývající autorem předepsané minimální obsazení (5 dětí + klavír). Ideální do adventního programu: přibližně 7 minut hudby, která se rychle nastuduje a dobře funguje na koncertě. Petr Eben vybral koledy z vlastních zápisů těšínských písní a do
Humoreska Ges dur op. 101 č. 7 patří dnes bezesporu mezi nejproslulejší skladby Antonína Dvořáka (1841-1904). Méně známá je však skutečnost, že tento klenot tvoří spolu se sedmi dalšími Humoreskami celek vydaný pod jedním opusovým číslem. Humoresky op. 101 ovšem nejsou pevně uzavřeným cyklem, nýbrž volnou řadou, z níž se mohla jednotlivá čísla bez obtíží vyvázat. Jestliže tedy vydáváme sedmou
dvacet přednesových miniatur pro nejmenší klavíristy lehčí úroveň technické obtížnosti audio nahrávky všech skladbiček v podání autora online Jakub Metelka (nar. 1986) se ve svém nejnovějším albu zaměřuje tentokrát na ty nejmenší. Svou lehčí úrovní technické obtížnosti, odpovídající zhruba 2 letům výuky hry na klavír, je Loutkové divadlo dosud interpretačně nejsnadnějším
Bohatý klavírní odkaz Bedřicha Smetany (1824–1884) zahrnuje skladby především pro vyspělejší klavíristy a profesionály. Předkládané album v populární řadě „Snadné klavírní skladby a tance“, které je jedním z našich příspěvků ke 200. výročí narození skladatele, však nabízí mladým klavíristům několik lehčích až středně obtížných skladeb, které mohou být ideálním vstupem do Smetanova klavírního