Suita pro hoboj a klavír op. 17

Třívětá, čtrnáct minut trvající Suita pro hoboj a klavír z roku 1939 českého skladatele židovského původu Pavla Haase (Brno, 1899 – Osvětim, 1944) patří rokem svého vzniku k již jednoznačně angažovaným dílům, která reagují na neblahý vývoj politické situace v Evropě. Suita je hudebním svědectvím i svědomím doby s apelem k českému národu, explicitně vyjádřeným citací svatováclavského chorálu a části husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Na základě dochovaných přípisů a povahy sólového partu je možné doložit, že se jedná o „přestrojenou“ vokální kompozici s utajeným zpěvním textem.

Předkládané vydání představuje Hobojovou suitu vůbec poprvé v její původní podobě. Předchozí edice Lubomíra Peduzziho (1962, 1993) přejímaly změny sólového partu, které do skladby zanesl první interpret díla, hobojista František Suchý. Ačkoli autograf je nezvěstný, editor Ondřej Pivoda dokládá, že dochovaný Peduzziho opis dílo traduje v původním stavu, a tak je možné jej považovat za hlavní pramen. Renomovaný hobojista Juri Vallentin, profesor na Vysoké hudební škole v Karlsruhe, edici doplnil poznámkami k interpretaci.