Písně I je posledním z pěti svazků nového urtextového vydání všech Dvořákových sólových písní s klavírem. Obsahuje 31 písní od Dvořákovy první veřejně provedené, dosud nikdy neotištěné písně Vzpomínání po zralou pětici Večerních písní, které vyšly u F. A. Urbánka v roce 1883. Přesné datum vzniku písní je mnohdy nejasné stejně jako původní jazyk Dvořákových zhudebnění – řada z nich se
nové urtextové vydání „Amerického“ kvartetu standardní notace violoncellového partu trojjazyčná předmluva (n/č/a) a kritická zpráva (a) od editora „must-have“ pro všechny profesionály První měsíce Dvořákova pobytu v Americe se nesly ve znamení inspirace a tvůrčí erupce. Vznikla trojice děl s charakteristickým „americkým“ tónem – Symfonie e moll op. 95, Smyčcový kvartet F dur op. 96 a Smyčcový
Svůj jediný houslový koncert psal Antonín Dvořák v letech 1879-1882. Z podnětu houslisty Josepha Joachima jej v roce 1880 radikálně přepracoval, a ještě o dva roky později, rovněž kvůli Joachimovi, některá místa pozměnil. Koncert pak vyšel v roce 1883 u Fritze Simrocka v Berlíně, světovou premiéru hrál v říjnu téhož roku František Ondříček. Nové urtextové vydání vychází z autografní partitury
Dvořákova Mše D dur, komponovaná v roce 1887 pro zasvěcení zámecké kaple v Lužanech na přání mecenáše Josefa Hlávky, byla ve své první verzi určena pro smíšený sbor a varhany se střídmým užitím sól. Má technicky přehlednou fakturu pěveckých partů a prosté výrazové prostředky odpovídají účelu, pro který byla napsána. Navíc možnost menšího sboru a obsazení sól z řad sborových zpěváků umožňují
I přesto, že Dvořákova tvorba pro sólový klavír je rozsáhlá, v repertoáru mladých interpretů a amatérů se objevují stále tytéž, notoricky známé opusy. V jejich stínu se však ukrývá řada dalších neprávem opomíjených, a tudíž zapomenutých skladbiček, které pro svou technickou nenáročnost mohou mladším pianistům zprostředkovat ideální vstup do Dvořákova hudebního světa. Editor Tomáš Víšek, sám
Písně I je posledním z pěti svazků nového urtextového vydání všech Dvořákových sólových písní s klavírem. Obsahuje 31 písní od Dvořákovy první veřejně provedené, dosud nikdy neotištěné písně Vzpomínání po zralou pětici Večerních písní, které vyšly u F. A. Urbánka v roce 1883. Přesné datum vzniku písní je mnohdy nejasné stejně jako původní jazyk Dvořákových zhudebnění – řada z nich se
Humoreska Ges dur op. 101 č. 7 patří dnes bezesporu mezi nejproslulejší skladby Antonína Dvořáka (1841-1904). Méně známá je však skutečnost, že tento klenot tvoří spolu se sedmi dalšími Humoreskami celek vydaný pod jedním opusovým číslem. Humoresky op. 101 ovšem nejsou pevně uzavřeným cyklem, nýbrž volnou řadou, z níž se mohla jednotlivá čísla bez obtíží vyvázat. Jestliže tedy vydáváme sedmou
Více než šedesát let od vydání Jarmila Burghausera vyšla v našem nakladatelství nová kritická edice Dvořákovy Rusalky, která posouvá notový text opery k dnešním edičním standardům. Rusalčina píseň Měsíčku na nebi hlubokém z 1. dějství opery doznala v této nové edici několika málo drobných změn v českém zpěvním textu podle Dvořákova autografu. Nový klavírní výtah Petra Koronthályho přejímá v
Svoji předposlední a nejznámější operu Rusalka napsal Antonín Dvořák za pouhých sedm měsíců, od dubna do listopadu 1900, premiéru měla v Národním divadle v Praze 31. března 1901 pod taktovkou Karla Kovařovice. Dnes patří Rusalka k nejprovozovanějším dílům světové operní scény. Více než šedesát let od kritického vydání Jarmila Burghausera vyšla v roce 2023 nová kritická edice, která posouvá
Svoji předposlední a nejznámější operu Rusalka napsal Antonín Dvořák za pouhých sedm měsíců, od dubna do listopadu 1900, premiéru měla v Národním divadle v Praze 31. března 1901 pod taktovkou Karla Kovařovice. Dnes patří Rusalka k nejprovozovanějším dílům světové operní scény. Více než šedesát let od kritického vydání Jarmila Burghausera vyšla v roce 2023 nová kritická edice, která posouvá
Základem tohoto vydání Dvořákových Skotských tanců op. 41 z r. 1877 je berlínským nakladatelstvím Bote & Bock (1893) publikovaná čtyřruční verze skladby. Ta byla srovnána s kritickým vydáním původní dvouruční verze v Souborném vydání děl Antonína Dvořáka. Hlavní snahou editorů bylo usnadnit mladým pianistům interpretaci tohoto díla úpravami dynamiky, doplněním pedalizace a dobře hratelného
nové urtextové vydání „Amerického“ kvartetu standardní notace violoncellového partu trojjazyčná předmluva (n/č/a) a kritická zpráva (a) od editora „must-have“ pro všechny profesionály První měsíce Dvořákova pobytu v Americe se nesly ve znamení inspirace a tvůrčí erupce. Vznikla trojice děl s charakteristickým „americkým“ tónem – Symfonie e moll op. 95, Smyčcový kvartet F dur op. 96 a Smyčcový
- autentické znění na základě nově nalezeného pramene - půvabný doplněk ke slavné Serenádě E dur op. 22 - trojjazyčná předmluva dvořákovského experta Davida R. Beveridge - kritická zpráva editora (v angličtině) Nokturno H dur op. 40 vyšlo tiskem v roce 1883 u Bote &; Bocka, v době, kdy se na Dvořáka obraceli početní nakladatelé. Skladba má svůj prapůvod ve Smyčcovém kvartetu e
- nejpopulárnější Dvořákovy skladby vůbec - nová trojjazyčná (německy, anglicky, česky) předmluva Hanse-Joachima Hinrichsena a Ivany Rentsch - nová notosazba v tradičním praktickém formátu primo - secondo Neomylný obchodní instinkt vedl berlínského nakladatele Fritze Simrocka na začátku roku 1878 k tomu, aby požádal tehdy ještě málo známého českého skladatele Antonína Dvořáka o národní
- standardní repertoár pro žáky a studenty - nová předmluva předního dvořákovského badatele Davida R. Beveridge v trojjazyčné verzi (anglicky, česky, německy) - houslový part vybaven prstoklady
Nejslavnější Dvořákova Humoreska ve snadné úpravě pro sólové housle a klavír. Titul je součástí staré ediční řady Lidová edice.
Dvojzpěvy na texty moravských lidových písní s doprovodem klavíru byly zkomponovány na popud pražského velkoobchodníka Jana Neffa, u něhož byl Dvořák zaměstnán jako domácí učitel hry na klavír. Nejprve vznikla Tři dueta pro soprán a tenor s průvodem piana op. 20. Pro velký úspěch u rodiny Neffů složil Dvořák ještě II. a III. cyklus op. 32, tentokrát určený pro ženské hlasy. Celý soubor písní
Dumka a Furiant op. 12 vycházejí v rámci prvního Souborného vydání děl A. Dvořáka společně se dvěma drobnými přednesovými skladbičkami nazvanými Dvě perličky. Ačkoli Dumka a Furiant mají nízké opusové číslo, byly skladby zkomponovány zřejmě v roce 1884 a patří k nejlepším číslům Dvořákova klavírního díla. Instruktivní Perličky byly psány koncem r. 1887 pro nakladatele Fr. A. Urbánka a vyšly v
Skladba Klid pro violoncello a klavír vznikla úpravou 5. čísla z klavírního cyklu Ze Šumavy. Skladatel se tak rozhodl, když r. 1892 připravoval koncertní turné po českých a moravských městech na rozloučenou před odjezdem do Ameriky. Líbezná, široce vyklenutá melodie z původního klavírního znění skladby zůstala zachována. Svazek je součástí prvního Souborného kritického vydání děl A. Dvořáka.