Smetanovo jediné klavírní trio a oba smyčcové kvartety patří k jedněm z nejsugestivnějších a obsahově nejhlubších skladeb romantické komorní hudby. Svým výsostně intimním autobiografickým charakterem mají výjimečné místo i v samotné skladatelově tvorbě. Poprvé Smetana zvolil komorní nástrojové obsazení k hudebnímu vyjádření osobního prožitku a svého duševního rozpoložení v roce 1855, kdy 6.
V nové urtextové edici Hugha Macdonalda vycházely jednotlivé symfonické básně cyklu Má vlast postupně od roku 2014. Nyní je všech šest částí tohoto ikonického díla české hudby publikováno v jednom svazku. Jako hlavní pramen zvolil editor pro všechny básně autografní partitury. První vydání Vyšehradu, Vltavy a Z českých luhů a hájů obsahují totiž řadu tiskových chyb a množství nepřesností
Smetana byl velkým milovníkem polky, komponoval tento tanec od mládí a proslavil jej ve svých operách, ve skladbách komorních i symfonických. Tři klavírní polkové stylizace, polka Fis dur, f moll a Es dur, sdružené do cyklu op. 7 patří ke Smetanovým vrcholným projevům.
Suita čtyř půvabných, hráčsky přístupných valčíků ze Smetanova mládí.
Jediná Smetanova kantáta pro smíšený sbor a orchestr na slova obrozenského básníka Jana z Hvězdy patří dávno k základnímu repertoáru české vokální tvorby. Definitivní úpravu pro uvedené obsazení dokončil skladatel v r. 1878, tiskem vyšla poprvé až v roce 1882 v původní úpravě s průvodem klavíru na dvě ruce. K prvnímu kritickému vydání partitury došlo v roce 1941 v rámci Studijního vydání děl
- Urtext na základě Souborného vydání klavírního díla Bedřicha Smetany - Praxí prověřené prstoklady od editora - Nová předmluva Jarmily Gabrielové (cz./ger./eng.) Další svazek klavírních děl Bedřicha Smetany představuje skladatele jako autora drobných lyrických skladeb. Vznikly převážně na přelomu 40. a 50. let 19. století a jak se dovídáme ze skladatelových přípisů, měly tvořit cyklus
Pět drobných klavírních skladeb, které napsal Smetana na počátku 50. let minulého století za doby svého pedagogického působení pro své vlastní žáky jako instruktivní přednesové skladbičky. Pro mladé pianisty mohou být tyto kompozice prvním setkáním s dílem Bedřicha Smetany.
BÄRENREITER URTEXT Editor Hugh Macdonald česká klasika v novém urtextovém vydání navazuje na urtextové vydání Vltavy v edici Hugha Macdonalda detailní kritická zpráva editora (anglicky) předmluva ke vzniku a recepci díla od významné smetanovské badatelky Olgy Mojžíšové (č/a/n) Šárku, třetí z šestidílného cyklu symfonických básní Má vlast, zkomponoval Bedřich
BÄRENREITER URTEXT Editor Hugh Macdonald česká klasika v novém kritickém vydání navazuje na vydání Vltavy a Šárky v edici Hugha Macdonalda detailní kritická zpráva editora (anglicky) trojjazyčná předmluva ke vzniku a recepci díla od významné smetanovské badatelky Olgy Mojžíšové První čtyři symfonické básně cyklu Má vlast napsal Smetana v letech 1874-1875. Po
BÄRENREITER URTEXT Editor Hugh Macdonald originální verze pro klavír na čtyři ruce - nové urtextové vydání v praktickém formátu na šířku Primo / Secondo, v přehledné sazbě a moderním provedení - podrobný úvod ke vzniku a recepci díla od významné smetanovské badatelky Olgy Mojžíšové (anglicky/česky/německy) - kritická zpráva editora (anglicky) Jedna z nejslavnějších českých
- nové urtextové vydání v přehledné sazbě a moderním provedení - předmluva k vydání od editora a podrobný úvod ke vzniku a recepci díla od významné smetanovské badatelky Olgy Mojžíšové (anglicky/česky/německy) - detailní kritická zpráva editora (anglicky) Jedna z nejslavnějších českých skladeb 19. století vznikla za pouhých 19 dní. Smetana komponoval Vltavu od 20. listopadu a na konec
Bezprostředně po ohluchnutí zkomponoval Smetana od konce září do 8. prosince 1874 v rychlém sledu za sebou Vyšehrad a Vltavu, první dvojici symfonických básní budoucího šestidílného cyklu Má vlast. Ale až po dokončení poslední dvojice (Tábor a Blaník) v roce 1879 začaly jednotlivé skladby vycházet tiskem u Fr. A. Urbánka, a to nejprve ve skladatelově vlastní čtyřruční klavírní úpravě, následně
Skladba Macbeth (známá též jako Macbeth a čarodějnice) vznikla jako klavírní skica podle vstupního výjevu 4. dějství Shakespearovy tragédie v roce 1859 během skladatelova pobytu ve Švédsku, a patrně měla být instrumentována pro orchestr. Temně pochmurná nálada skladby souvisí také se smrtí Smetanovy manželky Kateřiny (19. dubna 1859). Poprvé vyšel Macbeth tiskem až v roce 1912. Skladba se později
B. Smetana - cyklus symfonických básní Má vlast (zahajovací koncert MHF Pražské jaro 2010, live) Pražská komorní filharmonie, dirigent Jakub Hrůša Naposledy Supraphon nahrál Mou vlast v euforickém roce 1990 - v prvním roce svobody; na zahajovacím koncertu festivalu Pražské jaro se tenkrát před Českou filharmonii po návratu z exilu postavil 76letý Rafael Kubelík. Přesně po 20 letech svěřilo vedení
Jednoduchá úprava pro klavír s pěknými barevnými ilustracemi. Prostřednictvím této skladby Smetana opěvuje řeku Vltavu od pramenů až k místu, kde se vlévá do Labe. Publikace též obsahuje Smetanův stručný životopis a historii této skladby.