Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (*1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie, studoval režii na FAMU v druhé polovině šedesátých let. Několik let po absolutoriu sepsal reflexi období, které bylo výjimečné nejen pro něj, ale i pro jeho druhou
Záměrem této knihy je zkoumání divadla v širších mediálních (a nikoli pouze uměleckých) souvislostech. Neklade si za cíl vymezit pevné a neprostupné hranice divadla, nýbrž se v návaznosti na tradici české teorie divadla pokouší hledat určité zakládající, mediálně-konstitutivní rysy divadelního aktu, jinými slovy, co všechno a za jakých podmínek může být za divadlo považováno. Hlavní pozornost je
Souhrnné vydání obou částí skript teoretika a pedagoga dramaturgie se v první části věnuje základům praktické i teoretické dramaturgie s důrazem na vztah dramatického textu k jevištní interpretaci z hlediska dramatické situace, druhá část nahlíží problematiku jevištního výkladu dramatického textu z hlediska dramatické postavy. Určeno studentům příslušných oborů vysokých uměleckých škol a
Jak vnímáme prostředí města a jeho periferie? Můžeme je číst jako kompozici hmot onálepkovanou množstvím textových a obrazových sdělení? Podoba města je zrcadlem úrovně kultury. Lidé čtou a interpretují město na základě textu vytvořeného soukromým sektorem a státem. Co nám urbánní veřejný prostor chce říct? Autorská kniha reaguje na to, jaké vizuální strategie jsou ve veřejném prostoru
Pavis přináší doposud chybějící konceptuální rámec pro analýzu divadelních, tanečních a pantomimických představení s přesahem do filmové analýzy. Kniha provede čtenáře od detailu hercova výrazu a gesta až po společenský kontext, ve kterém dílo vzniklo. Pavis postupuje od čistě formální analýzy všech složek představení (herecké výkony, kostýmy, prostor, čas, hudba a svícení) k sémiologii a
Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií. V duchu uvažování Marshalla McLuhana, o které se Martin Charvát opírá, nejsou pro něj média neutrální prostředník, nýbrž způsob vidění a pociťování, který determinuje lidskou zkušenost. Zkoumá, jakým způsobem dochází ve vybraných textech Teigeho i Nezvala k
Fotografie byla od počátku využívána cestovateli jako v porovnání s do té doby rozšířenými kresbami objektivní médium k zaznamenání vzdálených objektů a míst. Už v roce jejího vynálezu (1839) zachytili francouzští cestovatelé pomocí daguerrotypie egyptskou sfingu. Mezi českými cestovateli se nová technologie ujímala pomaleji, ve druhé polovině 19. století spíše nakupovali suvenýrové fotografie
Každému, kdo se zajímá o hlasový a mluvní projev ve spojení s pohybem a je odhodlán pro svůj profesionální či osobní rozvoj v této oblasti něco skutečně prakticky dělat, bude tato kniha připadat jako dlouho hledaný pramen živé vody. Pokud máte zájem na sobě doopravdy pracovat a systematicky zlepšovat organickou souhru svého těla, dechu, hlasu, řeči a tím významně kultivovat svůj individuální
Publikační projekt Hynka Alta zachází s knihou jako se soběstačným uměleckým médiem tištěného materiálu. Ambicí projektu je využít papír a tisk jako formální rámec díla nového. Takového, které v poučení rolí materiálu v době dominující digitalizace unese srovnání s hypertextovou zkušeností výzkumu konkrétního problému zdánlivé banality, který nicméně rozevírá patro po patru půdorysy komplexního
Chionova kniha otevírá v oblasti filmových studií novou oblast: jestliže filmová teorie nahlíží svůj předmět zpravidla z hlediska vizuality, Chion situuje výchozí bod svých analýz do zvukového aspektu filmu. Uvažuje o potencialitě, kterou hlas ve filmu disponuje, a to zvláště tehdy, když je prezentován jako něco, co není bezprostředně spjato s jednoznačně určitelným nositelem. Tato originální
Autor se ve své studii pokouší postihnout průniky a rozdíly jazyka hudby a filmu, vzájemné tvůrčí ovlivňování obou uměleckých forem a společné a rozdílné parametry hudebního i filmového vyjadřování. V závěru uvádí příklady z vlastní skladatelské tvorby, jejímž výsledkem často není pouze autonomní hudební či zvuková kompozice, ale mnohdy také vizuální útvar ať už se jedná o autorský film,
Jak se politické konflikty promítají do divadelního prostředí a jak naopak divadlo vstupuje do společenských procesů? Coby historik a současně člověk dlouhodobě činný v kulturní politice se Bohumil Nekolný domnívá, že řada problémů české kultury a konkrétně divadelnictví pramení z ne zcela zvládnutého transformačního procesu na přelomu 80. a 90. let. Knihu tvořenou vlastními statěmi, úvahami a
Kniha se věnuje v první řadě dramatické tvorbě autorů Vídeňské skupiny Ernsta Jandla a Elfriede Jelinek, které spojuje experimentální poetika a současně téma kritiky nacismu, obecněji pak témata násilí a války, která se autoři snaží uchopit stylizací svých divadelních a rozhlasových textů. Charakteristický je pro ně experiment s jazykem i formou a kritický vztah k tradici krásného umění, jehož
Plnému porozumění českým hrám psaným v 19. století a v souvislosti s tím i jejich náležitému ocenění a dramaturgickému využití brání na prvním místě vzdálenost jejich jazyka od současné češtiny. Možnosti dramatu se do značné míry rovnají možnostem jazyka. A rozvoj těchto možností přebírá jako svůj úkol také drama coby slovesný útvar prostředkující vztah mezi mluvní a písemnou i písemnou a
V pořadí již třetí sborník ukázek prací studentů katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU je mnohočetnou pozvánkou ke společnému snění o budoucích filmech. Tyto fragmenty snů však již mají svůj řád, jsou pokusem o jejich výklad, jsou již dovedně a poučeně psány jazykem srozumitelným nejen zasvěcencům z řad filmařů, ale i všem, kteří se zajímají o proces, který předchází vzniku filmového díla.
Publikace je výstupem rozsáhlého, pět let trvajícího orálního výzkumu (cca 150 h materiálu) zaměřeného na život a kariéru Jaromíra Kallisty, producenta s rozsáhlou praxí sahající od konce 50. let po nynější filmovou tvorbu. V rozhovoru jsou zachycena všechna zásadní údobí Kallistova odborného působení vedoucího od studií na FAMU přes působení v Armádním filmu, ve Státním filmu, Laternu magiku až
Pozdní skladby amerického hudebního skladatele Mortona Feldmana (19261987) jsou charakteristické svou extrémní délkou a také tím, že se vzpírají běžně využívaným analytickým metodám. Autor knihy se proto snaží vytyčit nový teoretický model, na jehož základě by bylo možné lépe proniknout do hudebního dění těchto enigmatických kompozic. Publikace vykročuje z tradičního hudebněteoretického diskurzu
Maska je důležitou součástí divadelního vývoje. Pomáhá hercům pochopit základní divadelní interpretační postupy. Je to nástroj prastarý a velmi tajemný, zároveň účinný a také kultivující herecký projev. Kniha je výsledkem několikaletého výzkumu interpretace masky, podniknutého na všech třech fakultách AMU i v divadelní praxi, a je určena pro studenty herectví, divadelní režie a režie animovaných
Nová edice klíčového a průkopnického díla české teatrologie, ve kterém Otakar Zich vytvořil první ucelenou teorii divadla. Je zde vymezen sám pojem dramatické umění a dále stěžejní kategorie jako princip dramatičnosti, dramatická postava, dramatický děj, divadelní scéna, dramatická hudba, princip stylizace a dramatické žánry. Nová edice vychází z původního vydání z roku 1931.