Knihy od vydavateľstva Bärenreiter

Michalenka / Když člověk potká tu pravou

Písnička pro štěstí (pochodová píseň)/Krásný den (polka)

Malý bílý oblázek / Vítr vzdouvá plachtoví

Burleska

Burleska - koncertní skladba groteskního charakteru pro velký dechový orchestr. Lze ji zařadit do kategorie skladeb střední obtížnosti, zvláště vhodná je pro mládežnické orchestry při koncertních nebo soutěžních vystoupeních. Premiérována byla v listopadu 1997 v Krnově Dechovým orchestrem mladých ZUŠ Krnov za řízení Karla Dospivy.

Ty a já / Malý dar

V květu mladosti

V KVĚTU MLADOSTI - koncertní skladba, jedna z mnoha Kmochových populárních drobností, kterou vytvořil kolem roku 1900. Její autor ji napsal v přehledné a srozumitelné polkové formě a plně v ní využil typickou svěží českou melodiku. Jedná se o dílo střední obtížnosti, vhodné pro koncertní vystoupení dechových orchestrů, i pro eventuální součinnost s tanečními skupinami mažoretek. Pro velký dechový

Tři salonní polky op. 7

Smetana byl velkým milovníkem polky, komponoval tento tanec od mládí a proslavil jej ve svých operách, ve skladbách komorních i symfonických. Tři klavírní polkové stylizace, polka Fis dur, f moll a Es dur, sdružené do cyklu op. 7 patří ke Smetanovým vrcholným projevům.

Sonata VIII

Osmá klavírní sonáta vznikla v roce 1995 jako jedna z posledních skladeb Luboše Fišera. Je zde patrný příklon k zjednodušení hudebního výrazu. Ostré kontrasty jednotlivých částí jsou znatelně zeslabeny, což vede ke snížení dramatického náboje. K zeslabení dramatičnosti přispívá i rozšíření modu na devět tónů z dvanácti, což umožňuje více rozvinout melodickou složku skladby, kdy místo krátkých

Nálady, dojmy a upomínky op. 41/III

Monumentální sbírka intimní klavírní lyriky Nálady, dojmy a upomínky byla vydána ve čtyřech svazcích jako op. 41 (1892 94), op. 44 (1895), op. 47 (1892-95) a op. 57 (1897). Jedná se o soubor 376 drobných charakteristických kusů, o jakýsi skicář, zápisník motivů a nápadů. Fibichův hudební deník, jedinečný dokument historie jeho milostného vztahu je cenným příspěvkem české klavírní tvorbě. Ve

Smyčcový kvartet č. 6

Smyčcový kvartet č. 6 Bohuslava Martinů (1890-1959) představuje výrazný krok na cestě, kterou skladatel charakterizoval jako vývoj od geometrie k fantazii, pro nějž je charakteristické takřka nepřetržité užívání principu rozvíjející variace, neklidný harmonický vývoj, pulzace drobných rytmických hodnot a vynalézavá práce se zvukem. Kvartet, který vznikal v New Yorku na podzim roku 1946, tak

Loutky III

nové, revidované vyd., ed. Aleš Březina Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představují totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních. (Jejich vžité

Čeští moderní skladatelé mládeži

Obsah: autor hudby / textu / skladba Jirák Boleslav Karel: Ukolébavka (Na rozhraní op. 24, č. 3) Štěpán Václav: Groteska (Con umore op. 6, č. 7) Doubrava Jaroslav: Preludium (Suita pro klavír, 1. věta) Štěpán Václav: Serenáda (Con umore op. 6, č. 6) Rychlík Jan: Sonatina (1. věta) Schulhoff Ervín: Pastorale (II. klavírní suita, 4. věta) Kabeláč

Trio pro housle (flétnu), violoncello a klavír

Trio pro housle, violoncello a klavír mělo v původní verzi premiéru v Praze 15. října 1973 v podání Dvořákova tria. Později na žádost anglické flétnistky Evelyn Frank autor upravil houslový part pro flétnu a pouze drobnými změnami tak vytvořil druhou verzi skladby. V této podobě pak dílo poprvé zaznělo v Londýně 16. dubna 1995. Chromatická i volně dodekafonická struktura, živá rytmická pulzace a

Smyčcový kvartet č. 6

Šestý smyčcový kvartet Jiřího Matyse je stručnou hudební plochou prolínajících se úseků a nálad s jejich vzájemnou vnitřní variabilitou - nikoliv tradičními variacemi tématu. Tak dochází ke vzniku jednověté skladebné formy, blížící se více k členitosti, než plynulému vývoji. Celek ale i tak podléhá jednotícímu, poeticky laděnému poslání skladby.

Smyčcový kvartet č. 5

editoři Aleš Březina, Adam Klemens Pátý smyčcový kvartet, bezesporu jedno z nejvýznamnějších komorních děl Bohuslava Martinů upoutávající pozornost svou moderní, výsostně disonantní a chromatickou fakturou, vyšel doposud pouze v jednom vydání (z roku 1959), a to v podobě kapesní partitury. Interpreti tak byli nuceni provozovat toto sazebně velmi složité dílo ze špatných opisů a jejich

36 capriccií op. 20

Kytarová sóla.

L'Amour oriental / Mámino srdce

Orchestrální tango Bohuslava Leopolda L'amour Oriental se směle může zařadit mezi nejhranější tanga u nás i v Evropě. Tato skladba bývá interpretovaná ve všech možných formacích, od nejmenších až po velké orchestry. Při interpretaci doporučujeme zvolit živější tempo, aby tím více vynikly všechny rytmické pikantnosti skladby. Toto dvojčíslo velmi vhodně doplňuje waltz Antonína Ulricha s krásným

Moje kytara II

Moderní nástrojová škola kytaristy a pedagoga Jiřího Horáčka, založená především na českých lidových písních, byla ihned po svém prvním vydání zcela rozebrána. Druhé, revidované vydání, vychází nyní rozdělené do dvou svazků. Kapitoly: ZVÝŠENÉ A SNÍŽENÉ TÓNY, HRA V POLOHÁCH - Posuvky; Zvyšovací znaménko - křížek; Durové stupnice do čtyř křížků; Chromatika v I. poloze (noty s křížky a odrážkami);

Jazz Winds

Emil Hradecký (*1953) je jedním z významných českých skladatelů, kteří se ve své tvorbě často inspirují taneční hudbou a jazzem. Intenzivně se věnuje pedagogické činnosti, s níž spojuje velkou část své kompoziční tvorby. Hradecký vytvořil celou řadu různých metodických pomůcek, učebnic a instruktivních skladeb pro děti. Mezi instruktivní literaturu bychom mohli zařadit také titul Jazz Winds,

Cori maschili I