Sbírka pro zpěv a klavír od Bohuslava Martinů. Skladba z roku 1920.
Zde je můj domov - tak byl označen při prvém pražském souborném provedení 23. února 1960 cyklus čtyř vokálních děl Bohuslava Martinů na texty poličského rodáka Miloslava Bureše inspirované Českomoravskou Vysočinou: Otvírání studánek, Romance z pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati a Mikeš z hor. Všem kantátám je společná prostota nápěvné linie, jednoduchost harmonického vybavení často
První vydání nově objevené skladby Martinů, obohacení houslového repertoáru i pro středně pokročilé hráče a trojjazyčná předmluva o historii díla a příběhu jejího objevení i kritická zpráva od editorky Natálie Krátké. Do houslového repertoáru nečekaně vstoupilo další Martinů dílo, které se pro svou stručnost (do tří minut) může stát neotřelým koncertním přídavkem pro profesionály. Díky technicky
ev. Karel Šolc Martinů zkomponoval tyto tři krátké skladby pro klavír v Paříži o Vánocích roku 1927. O atmosféře vánoc vypovídají i původní názvy jednotlivých skladeb: Le Traîneau (Saně) v tempu Allegra, Berceuse enfantin (Dětská ukolébavka) a nakonec opět rychlé Chante de Nöel (Zpěvy Vánoc). Jedná se o víceméně příležitostnou kompozici střední obtížnosti, která v sobě nenese příliš stopy
Smyčcový kvartet č. 6 Bohuslava Martinů (1890-1959) představuje výrazný krok na cestě, kterou skladatel charakterizoval jako vývoj od geometrie k fantazii, pro nějž je charakteristické takřka nepřetržité užívání principu rozvíjející variace, neklidný harmonický vývoj, pulzace drobných rytmických hodnot a vynalézavá práce se zvukem. Kvartet, který vznikal v New Yorku na podzim roku 1946, tak
nové, revidované vyd., ed. Aleš Březina Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představují totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních. (Jejich vžité
editoři Aleš Březina, Adam Klemens Pátý smyčcový kvartet, bezesporu jedno z nejvýznamnějších komorních děl Bohuslava Martinů upoutávající pozornost svou moderní, výsostně disonantní a chromatickou fakturou, vyšel doposud pouze v jednom vydání (z roku 1959), a to v podobě kapesní partitury. Interpreti tak byli nuceni provozovat toto sazebně velmi složité dílo ze špatných opisů a jejich
Smyčcový kvartet č. 4 Bohuslava Martinů (1890-1959) vznikl v Paříži v roce 1937 a poprvé byl tamtéž soukromě proveden o rok později. Skladatelova emigrace do USA a poválečný politický vývoj v Československu ovšem způsobily, že dílo po dlouhá léta zůstalo zapomenuto v archivu rodiny Pucových, jimž je autor věnoval. Tam je teprve v roce 1956 znovu objevil Martinů přítel a nadšený propagátor Miloš
Martinů Bohuslav: Vysoká veža Martinů Bohuslav: Prosba Martinů Bohuslav: Smutný milý Martinů Bohuslav: Veselá dievča Martinů Bohuslav: Zvědavá dievča Martinů Bohuslav: Touha Martinů Bohuslav: Opuštěný milý Martinů Bohuslav: Bohatá milá
Starý lidový zvyk vítání jara a symbolické čarování nad lesními prameny, čištění studánek a otevření cesty novému životu, to je námět Martinů komorní kantáty pro ženský sbor, sóla a recitaci s doprovodem dvou houslí, violy a klavíru. Otvírání sudánek je první z cyklu čtyř kantát na texty básníka Miloslava Bureše opěvujících rodnou Vysočinu.
Rukopis tohoto neznámého díla Martinů objevil editor Aleš Březina v roce 1996 v jižní Francii za pomoci malíře Rudolfa Kundery, skladatelova dlouholetého přítele. Martinů jej napsal v r. 1940 během útěku před nacistickým nebezpečím, který jej vedl z jižní Francie přes Španělsko a Portugalsko až do USA. Kompozičním mistrovstvím a celkovým pojetím se Čtyři písně přiřazují k již známým písním
- Souborné vydání - všechny tři sešity v jednom svazku - nově revidováno dle dostupných pramenů - nové prstoklady Giorgio Koukl - předmluva a rozšířená kritická zpráva k celému obsahu (cz./ger./eng./fr.) ,p> Na to, jak významnou roli hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) soubor čtrnácti klavírních skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, se o přesné době a
Tento cyklus klavírních skladeb má zcela ojedinělé místo mezi ostatními kompozicemi raného období Bohuslava Martinů. Loutky svou uměleckou a estetickou náročností přesahují víceméně studijní a didaktický charakter ostatních skladeb z této doby. Martinů je komponoval v letech 1912-1925. Skladby mnohokrát změnil a přepracovával, a tak se stalo, že Loutky I jsou chronologicky nejmladší a Loutky III
Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představuje totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních. (Jejich vžité číslování, které skladatel prokazatelně
Bohuslav Martinů (1890-1959) byl český hudební skladatel klasické hudby 20.století, který je i ve světě stále velmi známý a uznávaný. Tento sešit Vám pod názvem Quatre Mouvements (Čtyři věty) nabízí čtyři skladby pro středně pokročilé klavíristy. Obtížnost 7+ Bohuslav Martinů (1890-1959) byl český hudební skladatel klasické hudby 20.století, který je i ve světě stále velmi známý a uznávaný.
Už od dob Loutek (na dokončení poslední série pracoval Bohuslav Martinů ještě asi do roku 1924 v Paříži) byla velmi dobře patrná schopnost Martinů spojit didaktický záměr s hodnotným hudebním projevem. Právě Loutky jsou zvláštním středem mezi kompozicemi instruktivními a koncertními. Dětský svět však získal od skladatele několik dalších zdařilých klavírních cyklů, jenž se staly oblíbeným
Vedle závažných skladeb koncertantních obohatil Martinů houslový repertoár i řadou skladeb z oblasti přednesové a instruktivní literatury. Jeho čtyři drobné skladby pro housle a klavír pod názvem Intermezzo vydalo v roce 1937 pražské nakladatelství Melantrich. Nabízené vydání revidovali Viktor Nopp (housle) a Karel Šolc (klavír).
Dětem určený klavírní cyklus čtyř skladeb Jaro v zahradě H. 125 Bohuslava Martinů (1890-1959) vychází v revidované podobě. Skladatelův autograf je dnes nezvěstný, a proto se editor Aleš Březina (jeho zásahy jsou v notovém textu označeny hranatými závorkami) omezil pouze na opravu několika zjevných chyb a ponechal prstoklady navržené Vilémem Kurzem, editorem 1. vydání. Snad nejviditelnější změnou
Editor Lucie Harasim Berná - Šest instruktivních skladeb pro klavír, dvě z nich vycházejí vůbec poprvé - Trojjazyčná předmluva (česky/anglicky/německy) a prstoklady od editorky - Lehčí až středně těžká úroveň technické obtížnosti Instruktivní skladby pro klavír jsou v tvorbě Bohuslava Martinů zastoupeny poměrně hojně, ovšem mnohé z nich nebyly dosud nikdy vydány a interpretům tak
Dva sešity písní s klavírním doprovodem na texty moravské lidové poezie napsal Martinů za druhé světové války. Na ploše písňové miniatury tu ožívá všechna důvěrnost domova, k němuž se Bohuslav Martinů, vzdálený tisíce kilometrů v americkém exilu, vždy znovu obrací. Písničky jsou technicky dostupné všem amaterským zpěvákům a pro svou krásu a půvab se staly součástí repertoáru i koncertních pěvců.