Autoři kombinují ve svých textech dva přístupy - zabývají se jednak méně známými částmi Beckettových mimoliterárních prací, v nichž se autor přímo vyjadřuje k filozofickým problémům, jednak se soustřeďují na filozoficky motivovanou interpretaci Beckettových literárních (zejména prozaických) textů. Jednotlivé studie se věnují mj. analýze bergsonovských motivů u Becketta (v jeho přednáškách,
Univerzitní profesor Karel Vorovka patřil v první třetině 2. století k nejvýraznějším představitelům české filosofie. Kniha podává ucelený výklad o jeho životě a díle; navazujíc na dosavadní studie představuje Vorovkův myšlenkový vývoj od matematiky k noetice, metafyzice a dějinám filosofie v širších souvislostech české i světové filosofie. Životní pasáže se vztahují k Vorovkovu prostředí
Kniha představuje průřez hlavními tématy logické analýzy přirozeného jazyka. Uvádí čtenáře do logických jazyků, které jsou k analytickým účelům používány a do metodických postupů spjatých s jejich aplikací na konkrétní problémy.První kapitola je věnována analýze větných spojek. Druhá ukazuje možnosti analýzy kvantifikovaných jazykových výrazů. Třetí kapitola se zabývá analýzou vět obsahujících
Kniha je pokusem o konfrontaci Wittgensteinovy filosofie s filosofií Husserlovou a Heideggerovou. Tato konfrontace se odehrává na půdě filosofie jazyka a myšlenkové přístupy těchto filosofů chápe jako navzájem se doplňující, a nikoli protichůdné příspěvky k problematice konstituce smyslu, intersubjektivity a individuality.
Kniha se věnuje metodám zvládání informačního přesycení: materiálním praktikám čtení 16.18. století, vizualizacím kvantitativních dat v 19. století a zvukové reprodukci a backgroundové hudbě ve století dvacátém.
Sedmý svazek Spisů Petra Rezka zkoumá tělesné východisko architektonické zkušenosti a architektonického myšlení. Protoarchitektura se shoduje s Malevičovou architektonikou – obě discipliny hledají předpoklady architektury, ovšem odlišují se od ní mírou metafyzických východisek. Protoarchitektura vychází ze situace studu, elementárního pořádku, uklízení, tedy ze základních pocitů a aktivit, jako
Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný. Ve světě se nachází jako individuum mezi jinými, jako subjekt rozumění světu však ve světě není - tento svět teprve klade a klade do něho i sebe jako individuum.
Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů. Vztah psychického řádu k řádu vitálnímu a vztah duchovna k psychičnu je autorem pojímán jako integrace, díky níž se určitá struktura stává částí
Překlad tří kratších a relativně přístupných textů J. G. Fichta, které proto mohou sloužit jako úvodní texty do Fichtovy filosofie obecně a zvláště pak k četbě základního Fichtova textu Základ všeho vědosloví.Spis O pojmu vědosloví neboli takzvané filosofie je programovým a metodickým spiskem, ve kterém Fichte buduje své obecné pojetí systému filosofie jako systému vědosloví, které následně
Nová kniha prof. Pavla Barši Síla a rozum si klade dva úkoly. Prvním je představit protiklad mezi realismem a idealismem tak, jak se artikuloval v moderním politickém myšlení. Druhým úkolem je zasadit tento protiklad do takového rámce, v němž se symbolické referenční body obou pozic – síla a rozum – již nebudou jevit jako alternativní principy politického jednání, nýbrž jako jeho dva vzájemně
Název knihy v sobě skrývá dvojí význam slova soudnost. V prvním plánu odkazuje k otázce, zda dosavadní pokusy o evropské a globální uspořádání svědčí o dostatku či nedostatku soudnosti v běžném smyslu tohoto slova. Ve druhém, hlubším plánu se odkrývá Ferrarova originální nterpretace soudnosti v kantovském smyslu, která již v mnoha zemích vyvolala živou diskusi. Alessandro Ferrara patří mezi
Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní podobu ještě Husserl sám. Problematiku, které byla věnována jeho Logická zkoumání, v něm zpracoval způsobem, který odpovídá výsledné fázi jeho filosofického vývoje: v souladu s fenomenologickým pojetím ukazuje, že i pro logiku platí, že její útvary vyplývají z konstituujících
Kniha se zabývá problematikou utváření metafyziky jako vědy v arabském prostředí a následnou recepcí těchto trendů v latinské středověké filosofii. Ve druhé části následují překlady vybraných pasáží Ibn Sínovy Knihy o první filosofii neboli božské vědě a Ibn Rušdovy Epitomé k Aristotelově Metafyzice, včetně latinských znění obou vybraných částí.
Kniha umožňuje hlubší porozumění sporům o ospravedlnění a zakládání ústavy, a tak zaplňuje mezeru, která se objevila v aktuálních diskuzích o ústavě v mnoha evropských zemích. Autory knihy jsou renomovaní profesoři: Frank Michelman (Harvard University), bývalý prezident Americké společnosti pro politickou a právní filosofii a Alessandro Ferrara (Universita di Roma – Tor Vergata, Řím), prezident
Kniha přináší soubor studií, který umožňuje porozumět současné spletité a konfliktní diskuzi o evropské integraci. Zabývá se mapováním výchozí situace evropské integrace, zkoumá historické přínosy k utváření současné Evropy (antika, středověk, novověk), analyzuje vztah centra a periferie (postavení ČR v Evropě, postavení Evropy v globálním uspořádání atd.) a přináší polemiku o evropské ústavní
Kniha umožňuje hlubší porozumění sporům o ospravedlnění a zakládání ústavy, a tak zaplňuje mezeru, která se objevila v aktuálních diskuzích o ústavě v mnoha evropských zemích. Autory knihy jsou renomovaní profesoři: Frank Michelman (Harvard University), bývalý prezident Americké společnosti pro politickou a právní filosofii a Alessandro Ferrara (Universita di Roma – Tor Vergata, Řím), prezident
Kniha přináší soubor studií, který umožňuje porozumět současné spletité a konfliktní diskuzi o evropské integraci. Zabývá se mapováním výchozí situace evropské integrace, zkoumá historické přínosy k utváření současné Evropy (antika, středověk, novověk), analyzuje vztah centra a periferie (postavení ČR v Evropě, postavení Evropy v globálním uspořádání atd.) a přináší polemiku o evropské ústavní
První český překlad raného spisu velkého holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý a fundovaný výklad v té době nesmírně vlivné karteziánské filosofie. Autor geometrickou formou podává rozhodující principy Descartova učení, a to jak jeho ontologických základů, tak i přírodně filosofických a fyzikálních teorií, a zároveň formuluje svá první filosofická východiska pro
Osvětluje povahu mladého vědního oboru - memetiky - a zamýšlí se nad tím, jakou roli z hlediska vědy a filozofie v současné kultuře hrají předměty memetiky, tzv. memy. Memetika je věda na pomezí přírodních, společenských a humanitních věd.