Kniha se zabývá problematikou utváření metafyziky jako vědy v arabském prostředí a následnou recepcí těchto trendů v latinské středověké filosofii. Ve druhé části následují překlady vybraných pasáží Ibn Sínovy Knihy o první filosofii neboli božské vědě a Ibn Rušdovy Epitomé k Aristotelově Metafyzice, včetně latinských znění obou vybraných částí.
Zevrubná studie se věnuje osobnosti Gerberta z Aurillacu, který pod jménem Silvestr II. zastával v letech 999–1003 papežský úřad. Tento učenec je již od přelomu 10. a 11. století nezřídka uváděn v souvislosti s ďábelskou pomocí, která mu umožnila získat neobvyklé vědění na poli sedmi svobodných umění i výrazně usměrnila jeho kariéru v církevní správě (opat v Bobbiu, arcibiskup v Remeši a Ravenně,