Formální a transcendentální logika

Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní podobu ještě Husserl sám. Problematiku, které byla věnována jeho Logická zkoumání, v něm zpracoval způsobem, který odpovídá výsledné fázi jeho filosofického vývoje: v souladu s fenomenologickým pojetím ukazuje, že i pro logiku platí, že její útvary vyplývají z konstituujících výkonů subjektivního života. Logika jakožto transcendentální musí být s to vydat počet i ze subjektivního původu svých idealizačních předpokladů a ze způsobu, jakým je soudová evidence vztažena na základní půdu zkušenosti. Jedině takto může podle Husserla plnit svoji roli jakožto univerzální teorie vědy.