Záhadný hongkongský boháč Eduard Manneret byl nepochybně zavražděn. Pohnutky zločinu však zůstávají nejasné, stejně jako skutečná totožnost vraha a také osoba vypravěče, který se snaží rekonstruovat vše, co se toho večera odehrálo. Jednotlivá fakta se skládají v celek, který však sám o sobě představuje jednu velkou hádanku. Situace i osudy postav se propadají do sebe jako nekonečně se zmenšující,
Kniha dvou významných amerických literárních teoretiků se snaží podrobným studiem dějin literatury a srovnáváním podoby a způsobů užití nejrůznějších vyprávěcích prostředků dobrat podstaty narativní literatury a jejího vývoje a poopravit nebo přímo vyvrátit některé názory běžně rozšířené mezi literárními kritiky. Výsledkem je narativní literatura viděná v poněkud nečekaném světle. V dnešní době
Ivan Slavík je jedním z nejvýznamnějších křesťansky orientovaných českých básníků a osobností, která má hluboký vliv na současný literární život. Narodil se 23. 1. 1920 v Praze. Za války pracoval jako kancelářský praktikant, pak totálně nasazený soustružník a mechanik. V letech 1945-48 studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, obor čeština-filozofie. V letech 1946–47 byl výkonným
Možná od dob Jana Čepa chyběl české literatuře spisovatel, který by v krátké povídce dokázal zachytit pomíjivé nálady chvíle; líčením zdánlivě nevýznamných událostí rozkrýt celá dramata lidských osudů. V únavě zpřetrhaných spánků, použitých věcí a odmlčených lidí, hluboko v povídce, se vždy něco pohne. Od zbytečného k marnému. V tom druhém se dá poněkud žít. říká o Balabánových povídkách kritik
Soubor studií zabývajících se básnickou tvorbou druhé poloviny dvacátého století. Nahlíží ji z různých pohledů a v celém časovém rozpětí. Autor tu osvědčuje svou citlivost v nakládánís básnickým tvarem, schopnost analyzovat jej a posoudit i čtivě interpretovat. Ve svých hutných charakteristikách jednotlivých autorů a jejich prací se Křivánek jeví víc jako kritik než analytik, přesto však jeho
O českém disentu vyšla již řada knih i studií. Většinou se však jednalo o pohled historiků a v centru pozornosti stála pražská skupina chartistů. Kniha Jany Soukupové nabízí jiný pohled. Cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě a její reportáže-portréty vycházejí z autentických vzpomínek samotných aktérů. Příběhy disidentů vytvářejí plastický obraz moravských opozičních aktivit v
Robinson Jeffers a John Steinbeck kdysi představovali zvučná jména české překladové literatury, z nichž k dnešku doléhají jen ozvuky. Před půl stoletím se tito kalifornští autoři těšili nebývalé přízni české čtenářské i kritické obce. Přesto se v Československu, potažmo v České republice, nedostalo jejich tvorbě hlubší reflexe. Většina z kritických textů navíc vznikla před rokem 1989, a proto
Svazek představuje dovršení celoživotního úsilí Vladimíra Binara, v současnosti nejvýznamnějšího znalce díla Jakuba Demla. Obsáhne Demlovy texty Pozdrav Tasova (1948), Můj očistec (1929), Miriam (1916), Nebe se jiskří mlékem (1923), Moji přátelé (poprvé 1913), Mohyla (ve vydání 1948), Zapomenuté světlo (1934), Rodný kraj (1936) a editorův komentář. Bude to první kriticky ověřené a zasvěceně
Komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek z doby národního obrození. Rukopisy, které měly doložit slavnou a demokratickou národní minulosti, sahající až do raného středověku, a idealistickou vizi vyspělé staročeské kultury, byly po svém „objevení“ (1817 a 1818) nadšeně přijaty a inspirovaly i několik dalších generací českých umělců. Až na konci 19. století prokázali vědci,
Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem
Kniha Metahistorie je zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických,
Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR.
Uplynulo dvacet let od doby, kdy byli svrženi a pobiti božští Auguři. Nadaní, kteří jim kdysi sloužili, byli ušetřeni pouze proto, že přijali Čtyři zásady povstalců, a významně tak omezili svou moc. Davian musí coby jeden z Nadaných snášet následky války, prohrané dávno předtím, než se narodil. On a jemu podobní žijí v opovržení. Ale když Davian zjistí, že vládne zakázanou mocí Augurů, uvede
Agent francouzské tajné služby přijíždí do válkou zničeného Berlína, aby zde splnil tajné poslání, místo toho však zabředne do bludiště vzpomínek a asociací z vlastního dřívějšího života. Robbe-Grillet napsal po dlouholeté odmlce detektivku, která sice staví na osvědčených postupech nového románu, ale používá je s mírou a kritickým nadhledem. Čtenáři se tak do rukou dostává text, který kromě
V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834 —1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři