S přesnou pozorovací schopností, zevrubnou znalostí svého prostředí a novinářským vtipem líčí Jan Neruda se shovívavým nadhledem zkušeného vypravěče životní příběhy pražských figurek. Někdy komické, jindy až fatálně tragické, vždycky ovšem pravdivě založené na komplikovaných mezilidských vztazích, finančních a společenských poměrech nebo náboženských tradicích. Přes archaický jazyk typický
Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku.
Povídky malostranské čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. Třináct příběhů, silně ovlivněných zážitky z autorova dětství a dospívání, původně vycházelo v různých časopisech. Ke knižnímu vydání došlo až deset let po publikaci první povídky. Sbírka ukazuje s neobvyklým odstupem a ironií
V souboru třinácti povídek autor vykresluje mikrosvět pražské čtvrti Malá Strana, kde prožil celý život. Ukazuje svérázné místní charaktery, vykresluje dobré i špatné lidské vlastnosti. Ze souboru povídek jsou známé třeba Doktor Kazisvět, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nebo Týden v tichém domě. Povídky vycházely v letech 1875 - 1877 v různých časopisech (Květy, Národní Listy, Lumír), souborně
Populární Povídky malostranské známého českého autora Jana Nerudy vycházejí v rámci řady Adaptované české prózy určené studentům češtiny jako cizího jazyka. Adaptované Nerudovy povídky již vyšly v několika dotiscích, nyní se objevují v nové, přehlednější grafické podobě. Básník, prozaik a novinář Jan Neruda (1834-1891) patří k nejznámějším českým autorům devatenáctého století. Jeho jméno nese
V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834 —1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři