První vydání pohádkového románu Anička skřítek a Slaměný Hubert Vítězslava Nezvala vyšlo roku 1936 s kresbami Toyen, v 60. letech jej ilustroval Jiří Trnka. Nyní kniha poprvé vychází s obrazovým doprovodem konceptuálního malíře a ilustrátora Viktora Pivovarova, vycházejícím z ruského vydání z roku 1980. Bohaté ilustrace provázejí čtenáře surrealistickým příběhem plným hravosti a fantazie v
Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v
Výbor z poezie Vítězslava Nezvala připravil Ivan Wernisch.
Manon Lescaut je veršovaná hra o sedmi obrazech, jíž byl předlohou román Abbé Prévosta. Premiéru měla v dubnu 1940 v divadle D 40, načež byla vydána knižně a okamžitě se stala bestsellerem. V anketě „Nejčtenější kniha roku 1940“ suverénně zvítězila. Objevily se desítky nových vydání a kdyby mohla být volně prodejná, strhala by všechny nakladatelské rekordy. Po skončení okupace však zájem neustal
Jeden z nejvýraznějších příběhů lásky nevěrné a přitom oddané, plný napínavých zvratů a okouzlujícího rytířského světa, se na jeviště Národního divadla dostává vůbec poprvé, přičemž ale nic neztratil na své působivosti a síle. Programová brožura je kromě původního nekráceného textu hry plná doprovodných článků a zajímavostí o autorovi i o zpracování příběhu.
Druhý svazek básnického díla Vítězslava Nezvala (1900—1958) shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, na záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho
Slavné Nezvalovo básnické drama Manon Lescaut, které je dramatizací Prévostova stejnojmenného románu, vzniklo v roce 1940 pro Burianovo D34 a na českých jevištích se úspěšně objevuje dodnes.
Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovlivněné asociativním principem, ve kterých se projevila básníkova schopnost pojmenovat kouzlo každodennosti, obyčejných věcí (Nezvalovo období
Inspirován románem Abbé Prévosta stvořil básník Vítězslav Nezval romantický klenot, divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Básnické hodnoty textu a skotačivá dějovost navázaly na etapu Nezvalovy avantgardní poezie. Hra se stala v době svého vzniku (1940) revoluční událostí tehdejší kultury. Herecké obsazení zvukové verze slavné dramatické
Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...
Hra podľa románu Abbého Prévosta, v ktorej ide predovšetkým o zachytenie citových zážitkov pôvabnej Manon a chudobného rytiera Des Grieux.
Nové vydání klasického gotického románu.
Reprint Štýrského výdání z roku 1931, doprovázený jeho originálními ilustracemi, které nebylo určeno ani k prodeji, ani do veřejných knihoven. Fantaskní vyprávění o zasvěcení dospívajícího chlapce do sexuální mašinérie, jeho představách a asociacích, které představují celou škálu lidské sexuální představivosti.
Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem