Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu. Představitelé PVVZ současně působili v Ústředním
Skupina nonkonformních studentů Střední umělecké průmyslové školy v Košicích na jaře 1977 uspořádala velkou skupinovou multižánrovou výstavu. Poezie, fotografie, kresba, malba, socha, plastika tvořily dohromady neobyčejně intenzivní proud svobodné kreativity. Euforická atmosféra po zahájeni výstavy nedlouho po zveřejnění Charty 77 však měla velmi krátké trvaní. Na základě udaní informátora s
Publikace historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti. Zabývá se fungováním protektorátních koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a hromadnými transporty Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Představuje příběhy českých a
Komiks bulharského autora vypravuje reálný příběh tří studentů, kteří měsíc poté, co vojska Varšavské smlouvy vstoupila v roce 1968 do Československa, aby potlačila pražské jaro a začínající demokratické reformy, vyrobili a roznesli letáky proti účasti bulharské armády na této operaci s nápisem: „Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR!“ Po akci Státní bezpečnosti s krycím názvem „Loutky“ byli všichni
Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence, především pak po roce 1952, kdy byla završena její přeměna na instituci leninského typu. Z orgánu veřejné žaloby se tak stala třídní institucí, jež měla za úkol střežit tzv. socialistickou zákonnost. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti. Tato kniha analyzuje
Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století. Levicový intelektuál Josef Guttmann se na počátku třicátých let 20. století stal členem vedení Komunistické strany Československa. Se stranou se rozešel kvůli
V této knize analyzujeme 13 vybraných předmětů ze sbírek stranických muzeí, okolnosti jejich vzniku, vystavování a užívání při utváření dobového ideologického jazyka. Zároveň si klademe otázky: Co si počít s předměty a symboly, jež společnost odvrhla? Jak je možné je využít ve vzdělávání či jak je zakomponovat do badatelsky orientované výuky? Nakolik je možné tyto předměty aktualizovat a klást
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu. Na tomto místě se křížily plány různých států a národů. Ve Varšavě se předpokládalo, že Zakarpatsko je jakýmsi svébytným českým depozitem, jenž má být po eventuálním pádu bolševiků předán
Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování
Monografie analyzuje na základě rozsáhlého archivního výzkumu poslední fázi existence uvedené organizace. V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, kterou aliance sehrála v závěrečné etapě studené války, stejně jako prohlubující se spory mezi jednotlivými
Allgemeine SS, neozbrojená část SS, byly před vypuknutím druhé světové války s přehledem nejpočetnější odnoží SS. Přes tento fakt zůstaly dlouhá desetiletí stranou pozornosti historiků. Nejinak tomu bylo v případě oblasti Dolních Rakous a jižní Moravy, které v letech 1938–1945 tvořily jeden administrativní celek. Tématem monografie je organizace Allgemeine SS na tomto teritoriu, jejich činnost,
Celoživotní bojovnice za lidská práva, první žena v ústředním výboru Portugalské komunistické strany a vězeňkyně fašistického Salazarova režimu Cândida Ventura ve své knize vzpomíná na život v ilegalitě, na zážitky z návštěvy SSSR, které zviklaly její přesvědčení o komunistickém režimu, i na léta strávená v socialistickém Československu, kde se po rozdrcení Pražského jara armádami států Varšavské
Prakticky po celou dobu existence komunistického režimu byla perzekuce jeho odpůrců součástí politiky vládnoucí Komunistické strany Československa. Vrchol těchto perzekučních opatření představovaly trestněprávní postihy, které se dotkly tisíců československých občanů. Předkládaná publikace si klade za cíl přispět k hlubšímu poznání tohoto tématu. Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí
O Miladě Horákové již bylo napsáno mnoho. O jejím životě a smrti, o monstrprocesu nesoucím její jméno, o propagandistické kampani, která ho provázela. Nezřídka v souvislosti s ní slýcháme známé slovní spojení „oběť vykonstruovaného politického procesu“, méně často však vysvětlení, co to vlastně znamená. Stala se tedy doktorka Horáková jen obětí účtování komunistů s potenciálními odpůrci a
Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Celkem osm případů se stalo v Sovětském svazu (odehrály se na území dnešního Ruska, Ukrajiny, Litvy a
Německá invaze do Polska (tzv. zářijová kampaň), která byla zahájena 1. září 1939 a na níž se podílel Sovětský svaz, měla za následek rozdělení původního polského území mezi Německo a Sovětský svaz (a zprostředkovaně Litvu a Slovensko). Album Sovětská okupace polského území v letech 1939–1941 prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území,
Publikace přináší základní informace o profesním, společenskopolitickém i osobním životě lidí stojících v čele jejich nejvyšších orgánů justice v letech 1948?1989. Pokud jde o rezort justice, pod nějž spadala do roku 1952 i prokuratura, byli do ní zařazeni ministři spravedlnosti unitární vlády a jejich náměstci do federalizace země v roce 1969 a poté ministři spravedlnosti ČSR a SSR a jejich
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů nesoucí podtitul Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989. Tato dvoudílná publikace (přes 1500 tiskových stran) popisuje disidentská hnutí v celkem 21 zemích někdejšího „socialistického tábora“.
Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami. Na mnoha příkladech se pokouší vysvětlit jednání, které se dodnes vzpírá pochopení. Prostřednictvím velmi otevřených popisů nabízí čtenářům uvedení do doby, kdy se posouvaly limity lidskosti, tedy hranice tolerovaného
Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc. Období, kdy výrazní oponenti režimu byli upozaďováni, umlčováni, odstraňováni na