Living Torches in the Soviet Bloc presents the lives of those who chose self-immolation as a radical form of protest against the political oppression of Communist regimes in the Soviet Bloc between 1966–1989. While more than fifty such cases were identified during the relevant period, Petr Blažek focuses here on the twenty-one cases in which at least partial political motivation is apparent from
Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949. Doprovázela ho masivní dehonestační a propagandistická kampaň. Katalog vychází ze
Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Celkem osm případů se stalo v Sovětském svazu (odehrály se na území dnešního Ruska, Ukrajiny, Litvy a
Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu. V rámci akce s krycím názvem „Sever“ vybrané složky ministerstva vnitra od června 1981 do června 1984 sledovaly krizovou situaci v sousední Polské lidové republice, monitorovaly činnost Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita a polských opozičních skupin,
Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB. V rukopise kritické edice je zahrnuto celkem 120 dokumentů z období let 1960–1984. Jedná se o různé operativní zprávy, protokoly z výslechů Jana Patočky z roku 1977 a mimořádné informace o ohlasech na jeho smrt. V
Česko-anglická publikace, vydaná společně českým Ústavem pro studium totalitních režimů a polským Ústavem národní paměti, přináší všechna zásadní dostupná svědectví o Ryszardu Siwcovi, devětapadesátiletém polském občanovi, který se 8. září 1968 na varšavském stadionu zapálil na protest proti srpnové okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a účasti jednotek Polské lidové republiky na