Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“. Seznamuje nás s místními elitami na obou stranách barikády, s lidmi, kteří se do učebnic dějepisu nikdy nedostanou a o většině z nichž dnes ví už pouze hrstka zájemců o regionální historii.
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto
Fenomén komunistické Státní bezpečnosti a tajných spolupracovníků dodnes vzbuzuje zájem laické i odborné veřejnosti. Kniha Člověk v soukolí StB zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie. Každý popsaný případ je jiný, stejně tak jako každý z autorů přistupoval ke zpracování problematiky odlišně. Všichni se však snažili přiblížit nejen
V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního
Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur a Kapské město, až se po téměř čtyřech letech dostal v roce 1942 do Londýna. Tím však jeho anabáze neskončila. Vstoupil do RAF, přijal nom de guerre Petr Arton, v
Deníkové zápisy Danici Valenové popisují období od konce druhé světové války do roku 1960. Jsou v nich zachyceny životní osudy věřící rodiny, které byly dramaticky ovlivněny poválečnými událostmi a zejména komunistickým převratem v roce 1948. Po něm byl autorčin manžel, František Valena, zatčen a za velezradu a špionáž odsouzen k 22 letům žaláře. V té době měli dvě malé děti a třetí bylo na cestě.
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady. Původní německy mluvící obyvatelstvo bylo až na výjimky vysídleno a nahrazeno obyvatelstvem slovanského původu. Tzv. železná opona, jež záhy po
Česko-anglický katalog k výstavě Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, kterou ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a dalšími institucemi připravil Ústav pro studium totalitních režimů, zachycuje vývoj selského stavu na českém území od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až do současnosti. Největší pozornost je věnována období druhé světové války a
Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany. Osudy celoživotního komunisty, i když bez
Monografie o České pravoslavné církvi se věnuje doposud málo probádanému období let 1938–1945. Pravoslavní „Gorazdova směru“ patřili v české společnosti početně spíše k církevním popelkám. Přesto se dokázali nesmazatelně zapsat do dějin protinacistického odboje. Míra perzekuce, která postihla věřící této církve po odhalení sedmi československých parašutistů v pravoslavném chrámu v Resslově ulici
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce a proměny komunistické diktatury, včetně její hluboké krize v letech 1953 až 1956. Srovnáním dominantních diskursů a každodenního jazyka aktérů odhaluje základní
Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič) podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Přestože deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí ojedinělý interní pohled na metody sovětského represivního
František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa
Komentované vzpomínky právníka a prvorepublikového poslance za agrární stranu Oldřicha Suchého nabízejí osobitý pohled na politické a společenské zrání mladého, meziválečného Československa, těžké období druhé republiky, nacistické okupace, na okolnosti komunistického převratu v únoru 1948 a kruté poměry padesátých let. Suchý byl za své postoje po celou válku vězněn v nacistických věznicích,
Méně pozorní současníci událostí se v únoru 1948 jistě domnívali, že jsou v Československu svědky mezního vývoje, který završuje předchozí politické směřování, aniž by ovšem, jak se mnozí jistě i utěšovali, znamenal příkrý zlom ve vývoji země a společnosti. Z omylu je vyvedlo nejen rostoucí napětí na mezinárodní scéně, soupeření dvou politických a ekonomických systémů, nýbrž i vnitropolitické
Kdo byli lidé usmrcení při pokusu o přechod hranice československé železné opony? Co je k přechodu hranice motivovalo? Měnila se podoba tohoto fenoménu v čase? Pokud ano, proč a jak? Kdo nese odpovědnost za usmrcené a co se s těmito viníky stalo? Jaké jsou rozdíly mezi zeměmi bývalého sovětského bloku v pokusech o přechod hranice, politice ochrany hranice či percepci po roce 1990? Co bylo o
Katalog k výstavě k 70. výročí ukončení 2. světové války přináší sedmdesát fotografií pořízených českými fotografy na bojištích, v zázemí i v protektorátu. Představuje soubor, v němž je každý válečný rok zastoupen deseti snímky, jež přibližují osudy československých a spojeneckých vojáků i civilního obyvatelstva za 2. světové války. Fotografové zaznamenali klíčové i méně významné okamžiky, které
V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport. Sledována jsou následující témata: společenská recepce sportu, postup komunistů při sjednocování československé tělovýchovy a sportu v poválečných
Sborník přináší příspěvky přednesené na mezinárodním sympoziu Válečný rok 1944 v okupované Evropě a v Protektorátu Čechy a Morava, uspořádaném Ústavem pro studium totalitních režimů 30. října 2014. Sympozium navázalo na předchozí sympozia Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji, Válečný rok 1942 v Protektorátu Čechy a Morava v okupované Evropě a Válečný rok 1943 v
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje