Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí? A je venkov místem přátelským k vyššímu věku? Jednotící linkou studie jsou úvahy nad tím, jakým způsobem gerontologické "brýle" mění pohled na venkov a venkovské pohled na stárnutí, resp. co znamená městská hegemonie v politikách stárnutí a proč je venkov vždy "až ten druhý".
Kniha nabízí jedinečný pohled na financování politiky, zejména politických stran a volebních kampaní v ČR, a to od počátku 90. let až po současnost. Autor situaci financování politiky v České republice zasazuje do kontextu teoretických modelů a praktických mezinárodních zkušeností, zejména v Evropě, což umožňuje hlouběji pochopit politické souvislosti tohoto jevu. Řada odborníků nesporně ocení
Hlavním cílem knihy je analyzovat základní geografické aspekty hazardních her na území České republiky, tj. zaměřit se na jejich rozvoj v čase a prostoru. Kniha je rozdělena do tří nosných částí. Nejprve je čtenáři představena samotná motivace hráčů k hraní hazardních her a popsány dopady hazardního hraní na jedince a společnost. Dále je zachycen historický vývoj hazardních her s důrazem na území
Tato monografie se věnuje obecným očekáváním a představám obyvatel České republiky ohledně sociálního státu od 90. let minulého století do roku 2016. Konkrétněji se zaměřuje na to, co si česká veřejnost myslí o rozsahu sociálního státu, výši sociálních výdajů, míře zdanění a jeho progresivitě a v neposlední řadě o redistribuci příjmů od bohatých k chudým. Díky tomu, že kniha analyzuje postoje
Kniha obsahuje čtyři vybrané kapitoly (přednášky) z rozsáhlé knihy Sozialtheorie: zwanzig einführende Vorlesungen, která vyšla v němčině poprvé v roce 2004, v angličtině v roce 2009 a od té doby v obou jazycích v dalších vydáních a také v překladech do řady jazyků. Vybrané přednášky jsou doplněny o překlad interview s Hansem Joasem z roku 2017. Sociální teorie Joase a Knöbla se zaměřuje na
Kniha je zaměřena na zkoumání prostoru korupčních příležitostí. Reflektuje současné diskuse o korupci, způsoby jejího zkoumání, měření a monitoringu, předkládá základní typologie korupce a rozebírá související pojmy, jako je patronáž a klientelismus. Konkrétnímu rozboru korupčního prostoru v současném českém prostředí předchází hledání obecnějších příčin v procesech transformace. Autorka
Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec. Zatímco ale pro filosofy zůstává stále otázkou, ovlivňuje naše - byť třeba dílčí a nedokonalé - pojetí pravdy zásadním způsobem naši životní praxi, náš každodenní život. Předložená studie se snaží ukázat, že pravda jako nejzazší norma a horizont
S rostoucím využíváním kvalitativního výzkumu v posledních desetiletích a zařazením kvalitativních výzkumných metod do osnov různých studijních oborů na vysokých školách se technika polostrukturovaného rozhovoru stala značně populární, zřejmě pro svoji zdánlivou jednoduchost a dostupnost. Realizace polostrukturovaného rozhovoru, stejně jako dalších metod a technik kvalitativního výzkumu však
Kniha se věnuje současným způsobům řešení bezdomovectví v České republice. Staví vedle sebe rozšířený tradiční model Bydlení až po přípravě a inovativní přístup Bydlení především. Autorka popisuje sociální práci v daných modelech a přináší průkopnické poznatky o nelehké cestě z ulice k vlastnímu bydlení. Ústředním konceptem knihy je reflexivní praxe coby základní pilíř účinné sociální práce -
Kniha přináší analytický pohled na české rodiny a jejich proměny od počátku tisíciletí. Sleduje každodenní život rodin, jejich potřeby, problémy a faktory, které mohou fungování a soudržnost rodin ohrožovat. Autorky věnují pozornost rovněž vztahům v rodině a plnění jejích výchovných funkcí v době proměnlivých společenských a ekonomických podmínek, jakož i formám společenské podpory rodin v
Tato učebnice je určena zejména vysokoškolským studentům sociálních a humanitních věd bakalářského a magisterského stupně. Jde o práci kolektivní a svým pojetím i rozsahem v českém prostředí ojedinělou. Je rozdělena do čtyř částí. V první části je politika vykládána očima nejrůznějších disciplín - od politologie přes filosofii, psychologii, antropologii, právo, geografii a ekonomii až po historii.
Náš tekutý moderní svět není - jako žádná tekutina - schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění. A my, obyvatelé tohoto neustále se měnícího světa, cítíme potřebu se tomuto světu přizpůsobovat, a to tak, že jsme "flexibilní" a trvale připravení se rovněž měnit. Chceme vědět, co se děje a co se pravděpodobně přihodí, ale zaplavuje nás
Otázka, zda a jak šetřit, je trvalou součástí rodinných i veřejných diskuzí a budí někdy až vášnivé emoce. V základech těchto diskuzí je podle autorů knihy nejen mnohoznačnost, ale především morální rozměr pojmu šetrnost a dalších ekonomických pojmů. Autoři ukazují, že lidé o významy a hodnocení ekonomických pojmů svádějí boje, v nichž jde o moc, identitu a nezřídka i o společenskou důstojnost. V
Studie se zaměřuje na porozumění případům dobrého vládnutí v Česku. Autor zkoumal tři menší města a jejich politické představitele, kteří ve zkoumaném období prosazovali principy dobrého vládnutí. Na pozadí zkoumaných případů dobrého vládnutí se studie zaměřila nejen na výzkum politických elit, ale také na výzkum občanské veřejnosti, participace, demokratické legitimity a sociální integrity.
Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie. Autor člení látku do čtyř tematických okruhů: Přibližuje institucionalizaci oboru ve střední Evropě v porovnání s vývojem v zemích na západě i na
Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi - to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se
Sté výročí vzniku Československa podnítilo několik historiků všech generací k sepsání netradičních kritických úvah. Jejich cílem není ani herostratovsky umenšovat národní sebevědomí „bouráním mýtů“, ani se lacině podbízet ideologicky laděným nacionalistickým oslavám. Nejde konečně ani o to, zastínit rozbor problému záplavou „událostních faktů“, jak je v české historiografii stále ještě dost
Kniha představuje dnešní české prarodiče v kontextu současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace. Mapuje i historický vývoj role prarodičů v rámci československé/české rodiny a zabývá se vlivem rostoucí různosti rodinných forem na roli a pozici prarodičů v rodině. Současné české prarodiče autorky představují na základě analýzy kvantitativních dat (druhá vlna
Kniha je příspěvkem k současné debatě o hraném filmu jako médiu kulturně zprostředkované paměti. Autorka nahlíží filmy jako díla, která nabízejí jednak obraz éry, v níž byla vytvořena, jednak obrazy uplynulých událostí, k nimž se vztahuje jejich děj. Z těchto dvou perspektiv v knize zkoumá čtyři české (československé) hrané filmy, které zobrazují události související s poválečným vysídlením
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit. Chceme-li utvářet svůj mluvní projev svobodně a nenechat se manipulovat stereotypy a koncepty, je kritická reflexe jazykových normativů nezbytná. V rámci