Básnická sbírka člena pražské Surrealistické skupiny, šéfredaktor časopisu Analogon. Další svérázná a v dobrém slova smyslu „podivná“ je báseň „Funkce orgasmu“, která si za titul bere slavnou knihu Wilhelma Reicha: „Dotknout se koně / tepu teplého“. Koně a orgasmus, jak to jde probůh dohromady? Nejspíš se ale v básni mluví úplně, nebo zdánlivě úplně o něčem jiném. To je velmi přitažlivá stránka
Kniha je originálním příspěvkem k literární vědě, psychoanalýze a filosofii tvůrčího procesu a představuje zcela původní příspěvek ke studiu psychoanalytických konceptů a jejich aplikace na literární a uměleckou tvorbu. Teoretické úvahy jsou v knize propojeny s konkrétními příklady z literatury a filmu, což činí knihu atraktivní pro odborníky i pro čtenáře. Autor navazuje na své předchozí práce,
Roman Telerovský ve sbírce Šupinami a umělým chrupem, v níž shrnuje básnické texty z let 2014–2021, opět rozvíjí svůj nezaměnitelný a osobitý pohled nejen na okolní svět, jeho vnímání, ale především nechává v různých polohách rozeznívat vlastní subjektivitu, stejně jako ty nejvnitřnější motivy, obsese i nepřeslechnutelné samomluvy a podezřelá tápání, jakási ohledávání skutečnosti plné netušených
První, nejrozsáhlejší oddíl sbírky, nazvaný „Sentimenty“, představuje Františka Dryjeho, jak ho známe, v jeho sarkastické, řazavé, pronikavé a podnětné poloze, ve výrazu, který nedá čtenáři spočinout. Asociace neotřelé, obrazy překvapivé. Naproti tomu „Pakoány“ představují Dryjeho polohu usebranou, meditativní, místy až zamlklou – jako by i tuto polohu svého nitra básník potřeboval nechat
V povědomí čtenářů je Jan Gabriel zapsán jako suverénní autor jemných i ironických veršů svébytného „surrealistického civilismu“. Sám autor o své poesii říká: „Nikdy nevím, co mě láká víc. Zda konkrétnost ulic, svéhlavost nároží, potrhlá gesta chodců či jen jejich stíny a tajemný odlesk věcí či těkavá hra čistě soukromého představení. Hledání tajné a ztracené řeči, stejně tak konkrétní jako
Soubor hlavních textů věnovaných autorem surrealismu, jímž se zabýval z různých stran, jako jeho vyznavač i z kritického odstupu. V knize je tak zároveň řeč o zakladatelských zjevech Andrého Bretona a Tristana Tzary a o Vratislavu Effenbergerovi, Zbyňku Havlíčkovi nebo o autorových generačních druzích, o Salvadoru Dalim a Maxu Ernstovi stejně jako o Mikuláši Medkovi, o surrealismu „ortodoxním“ a
Kniha Lébensvelt představuje soubor esejů a glos Ivana Horáčka, výrazného a všestranného (zabývá se i tvorbou výtvarnou a literární) autora blízkého okruhu revue Analogon. Lébensvelt prezentuje specifickou polohu imaginativně-kritického uvažování o skutečnosti, tvorbě a jejích vzájemných vztazích a filosofických přesazích. Odpovědi nachází i prostřednictvím konceptů, které doposavad nebyly ani v
Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem. Jako bonus příloha básní-pamfletů obnažující některá nehezká místa na těle soudobé české literární kritiky a kunsthistorie Mně šlo a jde doposud o ujasnění, ujasňování, nejen nové nahlédnutí, ale i případnou revizi vlastních,
Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů).
Ovšemže i přes nepochybnou existenci podprahových vzájemných rezonancí mezi oběma účastníky psychoanalytických rozhovorů je přibližování nevědomých obsahů a hnutí řeči vědomý konečným smyslem cele psychoanalytické kúry. Naproti tomu o nevědomých tendencích v poesii říká důvodně Roma Telerovský, že se „uchovávají v imaginativně slovním přestrojení“ a že básnění či „básnické myšlení (…) nevědomou
Prokletý surrealistický básník a výtvarník je již dvacátým rokem nezvěstný. Záhadné zmizení Karla Šebka (nar. 1941) v mnohém souzní s jeho nekonformní pozemskou existencí, které se chtěl tolikrát nadobro zbavit. Snad nikdo v našich končinách tak vrchovatě neztotožnil vlastní bytí a bezprostřední tvoření. Jeho dosavadní, tedy ten známý a svědectvím doložený, život byl surrealistickým dílem par
První české vydání iniciačního textu surrealismu v kongeniálním překladu Petra Krále. Knihy, již André Breton a Philippe Soupault společně vydali roku 1920, je inaugurální text surrealismu, v němž zároveň dosud působí skeptický humor a radostný nihilismus Dada. Jeho české vydání, k němuž tu konečně dochází, snad konečně pomůže zkorigovat předpotopní představy, které u nás o surrealismu a
Výbor divadelních skečů z legendárního surrealistického cyklu, v němž černý humor pokládá na lopatky nejen každého z Vás!