Když roku 1984 zemřel ve Velké Británii bývalý voják československé zahraniční armády František Příborský, našla jeho britská rodina v pozůstalosti starou fotografii malé dívky v kroji. Nikdo z příbuzných netušil, kdo je na snímku zachycen, a záhadu neobjasnili ani čeští příbuzní. Tajemství fotografie se podařilo odhalit až o pětatřicet let později díky zveřejnění historického článku o
Výbor japonských básní tanka a hanka z období od 4. do 12. století představuje jednu z nejstarších a nejvýraznějších podob japonské lyriky a zároveň zachycuje proměny jejího básnického jazyka a tematického světa v průběhu několika staletí. Těžištěm knihy jsou básně ze sbírky Manjóšú, nejstaršího dochovaného souboru japonské poezie, ale zastoupeny jsou také texty z pozdějších básnických sbírek a
Otevřená, divoká a často velmi vtipná autobiografie hudebníka, který celý život odmítá přijmout hranice mezi žánry, uměním a životem. Alexander Hacke vypráví o berlínském undergroundu, o zrodu Einstürzende Neubauten, s nimiž čtyřicet pět let hrál, o desetiletích strávených na cestách, v nahrávacích studiích a na koncertních pódiích, ale popisuje i pozoruhodná setkání a hledání vlastního způsobu
Bruno Schulz (1892–1942) patří k nejpozoruhodnějším postavám světové kultury 20. století. Polsko-židovský spisovatel a výtvarník vytvořil ve svých dnes už slavných knihách Skořicové krámy nebo Sanatorium Na věčnosti osobitý svět, v němž se skutečnost proměňuje v sen, mýtus a fantazii. Jeho život i dílo však násilně ukončili nacisté. Benjamin Balint sleduje Schulzův život od dětství a prvních
Publikace přináší první komplexní zpracování osudů všech 889 československých občanů, kteří byli v letech 1933 až 1945 popraveni v Drážďanech. Vychází z podrobného historického výzkumu a vedle obětí se zabývá i fungováním tohoto centrálního popraviště nacistické říše. Prostřednictvím strukturovaných biografických hesel odkrývá konkrétní životní příběhy, doplněné množstvím unikátních, často dosud
V Obraně Odyssea autor přemýšlí nad lidskou povahou a osobnostními typy, jichž podle něj není mnoho a historicky se nijak neproměnily. Na tomto půdorysu rozehrává poměrně složitou hru, s jejíž pomocí se snaží dokázat převahu individualismu nad rozličnými formami kolektivismu a jako ústřední figuru, která vyčnívá nade vším, si vybral mýtickou postavu Odyssea. Muže, jenž stojí za mnoha pozitivními
Třicet let se potuloval Amerikou, vesměs jejím podsvětím, z toho patnáct let strávil ve vězení. Život muže, který pod jménem Jack Black (1871–1932), patrně jde o pseudonym, napsal ve dvacátých letech minulého století knihu Nemáte šanci (You Can’t Win), je obestřen tajemstvím. Literatura uvádí, že jde o autobiografii tuláka, narkomana a kriminálníka, který zaznamenal svůj věčný zápas s mocí, ale
Soubor všech písňových textů, které Pavel Zajíček složil v rozmezí více než čtyřiceti let především pro svá sólová vystoupení, soubor DG 307, ale také pro Plastic People, Půlnoc a Fiction a nezařadil je do svých básnických sbírek. Do knihy jsou vřazeny i Zajíčkovy překlady z angličtiny. Texty odrážejí umělcovo vnímání dobové reality, osobní naladění, existenční situaci a emotivní reakce. Dají se
Povídková kniha Válka jsme my obsahuje deset dramatických příběhů Čechů a Slováků, zasazených do širokého časového rámce od druhé světové války přes Indočínu a Vietnam až po Afghánistán. Některé jsou inspirovány skutečnými osudy, jiné jsou fiktivní, všechny jsou však ukotveny v historických reáliích, které se odehrály, nebo se odehrát mohou. Jak říká autor knihy: „Válka změní vše. Zažere se vám
Texty shromážděné v této knize jsou hlavně svědectvím o době minulé, zároveň však vedou určitý dialog se současností. Martin Palouš patří ke generaci českých disidentů, kterým se v zázračném roce 1989 nabídla možnost vstoupit do politiky a aktivně se podílet na obnově demokracie v naší zemi. K sestavení publikace ho nepřiměla snaha připomínat dobu, již mladší čtenáři sami nezažili a může být
Nápaditá a z hlediska zájmu o oblast dějin každodennosti i podnětná kniha, v níž autor sleduje a vykládá kulturní obrazy věcí. Klade si například otázky, proč při svatbách rozbíjíme talíře, jestli jsou batůžky a snowboardy bytostně levicové, zda sýr může mít nějaké dějiny nebo jestli se už blíží se doba, kdy si budeme vše navzájem půjčovat. Autorův výklad je podložen odkazy na plejádu
Poezie Josefa „Bobše“ Rösslera, podobně jako u dalších undergroundových básníků, odráží dobu, ve které vznikala, i komunitu, s níž byla spojená – její nálady, pocity a postoje. Je to poezie vzdoru, útěku a subverze. Pohybuje se mezi marností a svobodou, mezi jazykem mýtu a každodennosti, který je záměrně polidštěn, někdy až zvulgarizován, aby mohl získat nový význam. Rösslerovo psaní je současně
Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu a jakým způsobem se jeho energie přelévala do svobody po roce 1989. Nejde jen o dokumentaci minulosti, kniha zároveň vybízí k reflexi, co znamená život na okraji v širším kulturním a společenském smyslu,
Studie o organizaci Hamás založená na reportážích, rozhovorech a analýze situace na Blízkém východě. Beverley Milton-Edwardsová, jedna z předních světových odbornic na Blízký východ a Stephen Farrell, žurnalista z agentury Reuters (dříve The New York Times), čtenářům zprostředkovávají erudované informací o ideových východiscích, záměrech a cílech Hamásu, organizaci, o níž se obecně mluví v
Severský psychologický román či intelektuální thriller psaný sevřeným poetickým jazykem, kde vypravěč, zkušený diplomat OSN, pomalu odhaluje pravdu o politicky motivované smrti své dcery, aktivistky na Blízkém východě. Zprvu to vypadá, že největší díly viny nese šéf organizace pro lidská práva. Diplomat ho najde a snaží se dosáhnout řádného procesu. Záhy však zjistí, že to legální cestou není
Ambivalence je téma, které se v díle Zygmunta Baumana objevuje velmi často. V jeho analýzách modernity, v knihách o životě v tekuté moderní společnosti, jde téměř vždy o motiv ústřední. Baumanova sociologická perspektiva sama o sobě vyzařuje ambivalenci a mnohá témata, která během své kariéry zkoumal - například svobodu, morálku, nesmrtelnost a utopii - jsou sama o sobě fundamentálním vyjádřením
Obyčejný život v české předválečné vsi, kontakty s ruskou uměleckou avantgardou nebo setkávání s kamarády výtvarníky v hospodách, ateliérech a na výstavách. Poutavě zaznamenané osobní příběhy v kontextu dobových událostí od padesátých do devadesátých let 20. století s mnoha barevnými ilustracemi. Ve svých autobiografických povídkách se Josef Císařovský nejprve vrací do dětství, do obce
Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako
Zkostnatělý komunistický režim neuměl v perestrojce najít východiska a bez sovětské pomoci si nevěděl rady. Na státu nezávislé skupiny občanů, včetně československého undergroundu, naopak vyvíjely nebývalou aktivitu. V letech 1987 a 1988 proběhly desítky ilegálních koncertů undergroundových, punkových a metalových kapel, vznikaly petice, organizovaly se protestní demonstrace. Lidé dávali čím dál