Synopse mého života je intimní, nesentimentální zprávou člověka, který celý život hledal smysl, přestože nevěřil, že existuje. Českoamerický dramatik, esejista, básník, překladatel, novinář, divadelní kritik a režisér Jiří Kárnet (1920–2011) skládá mozaiku úvah, pozorování a vzpomínek, v níž se psaní stává existenciální nutností a prostředkem sebezáchrany. A stejně jako v případě klasických textů Jana Hanče, Ivana Diviše či Jana Zábrany fragmentární styl, vnitřní dialogy, aforismy i (sebe)analýzy tvoří podobu autora, který se s upřímností i ironií snaží pojmenovat smysl politického dění, (literární) tvorby a života.
Kárnetovy každodenní záznamy tak představují skutečné čtenářské dobrodružství, mluvící k dnešní době možná silněji než kdy dřív. V době zahlcení nabízí Kárnet ticho, v době kultu sebeprezentace, budování image a honby za výkony a úspěchy neuhýbá před vlastními slabostmi a mluví o selhání bez studu, v době ideologických zkratek odmítá povrchní jistoty; píše bez potřeby být lacině optimistický a líbivý, ale s touhou být autentický.
Navíc symptomy bezperspektivního exulantství byly v mnoha ohledech předzvěstí zrelativizování hodnot, pocitů existenciální rozpolcenosti, bezradnosti, úzkosti či rezignace, které zažíváme v současné tekuté postmoderní a postfaktické době. „Synopse“ Kárnetova života tak není jen zpovědí dávného exulanta, jakousi historickou kuriozitou, ale aktuální a nadčasovou knihou pro každého, kdo touží být pravdivý a celistvý.
