Lubomír Martínek

Obrana Odyssea

V Obraně Odyssea autor přemýšlí nad lidskou povahou a osobnostními typy, jichž podle něj není mnoho a historicky se nijak neproměnily. Na tomto půdorysu rozehrává poměrně složitou hru, s jejíž pomocí se snaží dokázat převahu individualismu nad rozličnými formami kolektivismu a jako ústřední figuru, která vyčnívá nade vším, si vybral mýtickou postavu Odyssea. Muže, jenž stojí za mnoha pozitivními

Ironie osudu

Kniha Lubomíra Martínka, má zřetelně bilanční charakter. Autor rozdělil život protagonisty do pěti barevných období: bílého, černého, modrého, červeného a žlutého. Jim předchází „soukromý pravěk“, tj. část dětství, na které si člověk neuchoval vlastní vzpomínky. Závěrečná část stojící mimo barevné spektrum, je tvořena objevy, které hlavní postava, do značné míry alter ego autora, v průběhu

Klub obyčejných smrtelníků

Rozpravy, polemiky a úvahy o tom, co lze považovat za důstojnou náplň života a obhajoba lidského práva rozhodovat o svém bytí i na jeho samotném konci, ve chvíli, kdy člověk ztrácí možnost ukončit život vlastní rukou. Kniha se žánrově pohybuje na pomezí reportáže, eseje a etického cestopisu. Obsah knihy Klub obyčejných smrtelníků je časově ohraničen rokem 2019 a místně vymezen českým

Zpoždění (Orátio)

Nový román Lubomíra Martínka Zpoždění nechává čtenáře nahlédnout do světa lidí rozličných společenských kultur a jejich názory a zvyky konfrontuje se současným obecným úpadkem klasických hodnot. V první části, nazvané „Stín pochybnosti“, se protagonista Bartoloměj Kubizňák ocitá spolu se spolucestujícími na makasarském letišti, kde je nucen prožít několik dní. Let byl totiž z nejasných důvodů

Muškátový oříšek

V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků. Jeho Muškátový oříšek tak není jen osobitým, "antituristickým" cestopisem, ale také polemicky zahrocenou esejí o "běžných povinnostech člověka", který se rozhodl na svých cestách

Dlouhá partie biliáru

Mezi polednem a půlnocí

Román je autorovým pokusem o přiblížení se k tradičním formám příběhu. Na pozadí jednoduché dějové linky (plavba Jeronýma Foka z Afriky do severní Evropy) se autor snaží zužitkovat emigrační a postemigrační zkušenost, kterou představuje na osudech lidí, s nimiž se jako protagonista postupně setkával. Ústředním tématem je rozmanitost lidských povah a postojů, které zúčastněné osoby zaujímají ve