Básník a satirik T. R. Field (1891–1969) v Muzeu literatury špatně dopad. Nyní se o tom můžete přesvědčit nejen v jeho expozici, ale i v bohatě ilustrovaném katalogu. Ten přináší kromě výběru jeho již dříve otištěných a právem zapomenutých textů i řadu zcela neznámých materiálů, které jen nedopatřením nezůstaly skryté v muzejním depozitáři. Tato publikace bude ostudou vaší domácí knihovny.
Milena Jesenská (1896–1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin, Pestrého týdne i pres-tižního týdeníku Přítomnost, jehož vedením byla pověřena po zatčení Ferdinanda Peroutky na počátku nacistické okupace. Celý život udržovala rozsáhlou korespondenci s přáteli, partnery i známými osobnostmi z
Kniha představuje všechny hlavní ankety, které proběhly v prostředí surrealisticky orientovaných tvůrců sdružených kolem osobnosti básníka a teoretika Vratislava Effenbergera (1923–1986). Přestože je na tyto ankety odkazováno v odborné literatuře, ze značné části zůstávaly pro čtenáře nepřístupné. Tradice anket přitom v surrealistickém hnutí od jeho počátku zakládala významný prostředek diskusní
Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků. Šlo o přátelskou skupinu spisovatelů, filosofů, novinářů, politiků a vědců, kteří se v Čapkových pražských bydlištích scházeli v letech 1924–1938 k otevřené a často polemické diskusi o zásadních i každodenních věcech. K pátečníkům patřili vedle bratří
Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor. Po odchodu z nakladatelství Bedřicha Kočího si založil vlastní časopis, nejprve Horkého týdeník (1909) a následně revue Stopa (1909–1914). V říjnu roku 1912 se s manželkou Emanuelou a tříletou dcerou Věrou odstěhovali do Paříže, kde zůstali až do
Literární archiv č. 54 se věnuje dějinám nejdéle vycházejícího českého literárního časopisu Lumír (1851–1940). Jednotlivé příspěvky postihují tendence spoluutvářející obsah a význam tohoto listu a představují některé osobnosti podílející se na jeho redakčním profilování. Studie tematicky čerpající z 19. století se zabývají postavou tzv. lumírovského básníka, poezií Jaroslava Vrchlického v
Literární archiv č. 53 vychází u příležitosti 100. výročí narození Bohumily Grögerové (19212014) a Josefa Hiršala (19202003). Sborník reflektuje dílo známé autorské dvojice. z nejrůznějších úhlů a poukazuje na málo známé skutečnosti a souvislosti, které jsou pro interpretaci jejich díla zásadní. Jednotlivé příspěvky se věnují jejich prvnímu překladu vydanému na konci 50. let Šibeničním písním
Reprint proslulé sbírky konkrétní a experimentální poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti experimentální poezie v českém kulturním kontextu. Kniha vyšla v jediném vydání v roce 1968 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Navazuje na výboje futurismu, dada a meziválečné avantgardy a je rozdělena do dvanácti kapitol: Vznik textu,
Úvodní svazek edice Prameny PNP je věnován orientalistovi, cestovateli a spisovateli Aloisi Musilovi (1868–1944), osobnosti, jež svými výzkumy z přelomu 19. a 20. století významně přispěla k poznání rozlehlých oblastí Blízkého východu. Publikace obsahuje inventář archivního fondu ze sbírek Literárního archivu Památníku národního písemnictví a dvě studie věnované Musilovu nesnadnému přechodu na
Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk. Na počátku tohoto směřování stojí Stendhalovo dílo, jež je považováno za zakladatelský impuls literárního egotismu, tedy směru, pro nějž je
Karel Horký (18791965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. Jeho dvojdílné paměti, na nichž pracoval od poloviny 40. do poloviny 50. let, končí rokem 1921, kdy se vrátil s rodinou do Československa. Od roku 1912 žil v zahraničí, nejprve v Paříži, po vypuknutí 1. světové války ve Španělsku, Portugalsku a v USA. Původně
Tématem 52. čísla sborníku Literární archiv jsou nakladatelství v letech 19181949. Oblasti nakladatelské činnosti, kterých se dotýká, jsou spolupráce nakladatelství s autory, výtvarníky a grafiky při přípravě knihy, finanční stránka vydávání, propagace knihy, její distribuce a prodej, věnuje se také podobě a proměnám knižní nabídky, profilových edičních řad či nakladatelských strategií. Přináší
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně ruské Prahy, se neomezuje na autorky a autory, kteří se octli v emigraci v Československu, ale sleduje naopak místo Prahy v síti kontaktů ruské emigrace jako takové. Zároveň mapuje vztahy
Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky či podobou lesa v českých překladech Cooperova Posledního Mohykána. Všímá si lesních nadpřirozených bytostí v trampské próze a promýšlí symboliku lesa v obrazech
Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918, během něhož hrála Francie nezastupitelnou roli. Kniha představuje české ilustrátory a překladatele francouzské poezie v celém jejím rozsahu a je vztažena ke sbírkám
Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika i vzpomínkami Moje válečná odysea Vladimíra Vaňka. Samostatný příspěvek se zaměřuje na poválečnou fantastickou prózu. V druhé části periodika nalezneme
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017. Ve studiích, věnovaných mj. ruskému a ukrajinskému vzdělávacímu systému, odborníkům v technických oborech, dějinám Slovanské knihovny, literárnímu sdružení Daliborka či skupině výtvarníků Skytové, jsou zmapovány další
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání. Právě na vazbách mezi danou perikopou a obsahem nedělních promluv je založen tematický katalog bohemikálních pobělohorských kázání, který vznikl na základě
Sborník Literární archiv č. 46 je věnován stému výročí narození Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře, které kromě silného přátelství pojila i sounáležitost se Skupinou 42. V první části sborníku jsou zastoupeny studie představené v rámci mezinárodní konference nazvané Obrazy, ze kterých žiji: dílo Bohumila Hrabala v proměnách a ve druhé části příspěvky soustředěné na tvorbu Jiřího Koláře. Objevnou
Monografie se poprvé v tomto rozsahu věnuje výtvarným umělcům, kteří ve 30. letech 20. století odešli do Československa, kde na krátký čas nalezli své útočiště před šířícím se nacismem. Sleduje jak uměleckou tvorbu vznikající v emigraci v kontextu politických i kulturních souvislostí, tak sociální problémy uprchlíků. Řada státních nařízení často byrokraticky omezovala tvůrčí činnost umělců.