Reformace zásadně proměnila raně novověkou Evropu, když narušila monopol římské církve a přinesla nové pojetí vztahu člověka k Bohu. Následný proces konfesionalizace dovršil rozkol západního křesťanství. Vznik konfesí a jejich vzájemné vymezování vstoupily do mnoha oblastí života včetně politiky, což v evropském měřítku vyústilo třicetiletou válkou. Kniha se zaměřuje na průběh reformace a
Kniha předkládá poutavý příběh několika generací rodu Dietrichsteinů, zasazený do víru evropské politiky 16. a 17. století. Mikulovští Dietrichsteinové po století a půl reprezentovali spojující článek mezi španělskou a rakouskou monarchií Habsburků a prostřednictvím různých kariérních modelů se snažili hájit zájmy této dynastické unie v Evropě začínajícího novověku. Ať už v dvorských kruzích
Kniha sleduje příběh proměny dříve německých předměstí na jihu Brna v téměř výhradní české prostředí během krátkého období první poloviny 20. století. Sledované městské části se v té době dynamicky rozvíjely, což mělo vliv na jejich demografický, sociální, kulturní a zvláště pak národnostní charakter. Tento proces byl několikrát narušen vnějšími politickými a vojenskými zásahy: první světovou
Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly. Autor si klade otázku, jak fungovalo vesnické společenství v době závěrečné fáze existence poddanského systému a na pozadí osvícenských reforem sleduje procesy vedoucí k zavedení obecního zřízení
Kniha představuje první komplexní analýzu politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939–1945. Hlavní pozornost je věnována proměnám historického diskurzu po březnu 1939 v závislosti na vývoji protektorátní politické ideologie – takzvané říšské myšlenky. Autor zkoumá, jak se proměnil vztah české společnosti k národní
Kniha se věnuje dětem a dospívajícím, kteří vyrůstali na moravském panství Slavkov u Brna ve druhé polovině 18. století. Díky výjimečně dochovaným historickým pramenům se autorce podařilo zrekonstruovat velmi pestré osudy mladých lidí z poddanských rodin. Jejich životní dráha bývala často spojena s čelední službou, v níž strávili zpravidla několik let, než si založili vlastní rodinu. Chlapci měli
Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos. Autorka se ve své knize zaměřuje na výzkum postojů k reformační minulosti v prostředí tří vybraných církví na základě studia jejich periodik. Díky
Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního, a to na příkladu Brna, Olomouce, Ostravy a Prostějova v období od konce devadesátých let 19. století do vypuknutí první světové války. Díky široce
Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly
Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy a jejich úlohu v historické vědě, vzdělávání i ve společnosti obecně. Sborník vznikl v návaznosti na stejnojmennou konferenci připomínající několik výročí.
Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku, který během tažení rakousko-uherské armády západním Balkánem sestavil poručík, od roku 1915 pak nadporučík Hynek Doležal (18801938). Autor deníku však nepořizoval pouze fotografie s vojenskou tematikou, zachycoval i život prostých
Kniha vznikla u příležitosti šedesátých narozenin historika, slavisty a všestranného balkanisty Václava Štěpánka, docenta Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a je dílem jeho přátel a žáků. Jádro publikace tvoří dvaatřicet statí sepsaných českými, srbskými, slovenskými a bulharskými badateli, které tematicky odrážejí rozmanitou paletu jubilantových odborných zájmů
Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou. Motivací k jeho sestavení byla dvě výročí, jež si Matice moravská nedávno připomněla. Prvním bylo ustavení její předchůdkyně, Národní jednoty sv. Cyrila a Metoděje, v roce 1849, druhým vznik tiskového orgánu, Časopisu Matice moravské,
V roce 1417 dal Čeněk z Vartenberka, přívrženec Husova učení a jeden z nejvýznamnějších zemských úředníků, unést na svůj hrad Lipnici pražského světícího biskupa Hermanna z Mindelheimu a ten zde musel vysvětit na kněze řadu příslušníků husovské strany. Kolem tohoto jaderného tématu rozvíjejí autoři publikace důležité úvahy, které se týkají nejen událostí i osobností předcházejícího období, ale
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let. Kniha obsahuje celkem 14 historických, literárněvědných a kulturologických studií (7 českých a 7 srbských), mj. o českých vojácích bojujících za první světové války v
Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století. Tentokrát se autoři zaměřili na tzv. hybatele dějin. Zajímalo je, které osobnosti, události, organizace nebo myšlenky se v průběhu 20. století staly, nebo mohly stát hybateli dějin. Autoři se ptali, zdali byly skutečnými hybateli dějin osobnosti, nebo teprve
Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství, na praktické fungování správního aparátu a na důsledky válek vedených habsburskou monarchií pro domácí poměry. Dané otázky řeší autor primárně prostřednictvím analýzy bernictví, neboť právě placení daní plynoucích dominantně na krytí
Monografie mapuje baťovské podnikatelské aktivity na území střední, středovýchodní a jihovýchodní Evropy v průběhu druhé světové války. Svým širokým tematickým zaměřením a rozsáhlým teritoriálním záběrem se snaží překlenout dosavadní úzce vymezené bádání o tomto celosvětově působícím koncernu, které se věnovalo převážně Baťově zlínské metropoli v etapě meziválečného Československa. Klíčovými
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století. Jednotlivé kapitoly se zabývají různými druhy neozbrojených konfliktů, které probíhaly v Evropě v letech 1914–1989, a některými z mnoha mezinárodních sporů, jež v daném období evropské státy vedly na poli
Kniha přibližuje počátky české krajanské komunity v USA 19. století v rámci českého i amerického historického kontextu a dosavadní pohledy na „českou Ameriku“ obohacuje o dosud málo známá témata. Jejím hlavním cílem je rozkrýt vzájemné vztahy mezi českou národní společností, americkou společností a krajanskou komunitou. Do popředí vstupuje mimo jiné budování vzájemných obrazů, kontrast mezi