Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly
Kniha předkládá netradiční pohled na institucionální oporu závěrečné fáze pobělohorské rekatolizace, jejž představovala farní organizace. Na základě písemností vzniklých při výkonu patronátního práva na schwarzenberském panství Třeboň ve druhé polovině 17. a v první polovině 18. století autor rozebírá hlavní oblasti patronátní agendy, tedy zejména správu farního i kostelního majetku a způsob