Jan Švankmajer buduje svou jedinečnou Kunstkameru na zámku v Horním Staňkově již od 80. let 20. století. Tento pozoruhodný soubor představuje osobitou reinterpretaci renesančních kunstkomor. Prolínají se v něm přírodniny, kuriozity, nalezené předměty, umělecká díla včetně rozsáhlé kolekce art brut i autorovy vlastní objekty. Vzájemnými vztahy a nečekanými souvislostmi vytvářejí svébytný
Po několik desetiletí patřil Václav Kabát k výrazným osobnostem české knižní ilustrace. Ilustroval desítky knih a jeho práce provázely generace čtenářů, zejména díky dlouhodobé spolupráci s nakladatelstvím Albatros. Přesto jeho tvorba nikdy nebyla jen doprovodem literatury – Kabát vytvářel svébytný výtvarný svět, ve kterém se potkává humor, fantazie i tichá poezie. Tato první rozsáhlejší
Vítejte ve světě, kde ožívají sny! Tato bohatě ilustrovaná kniha zve do fascinujícího světa divadelníků, loutkářů a vypravěčů příběhů, který vzniká díky lidské tvořivosti, fantazii a šikovným rukám. Imaginárium jedinečným způsobem propojuje magickou říši divadla s uhrančivou krásou loutek, se světem hravých objektů, důmyslných mechanismů, řemeslných skvostů i nečekaných vynálezů. Práce
Kniha přináší fascinující vyprávění pestré skupiny lidí o životě v Japonsku na začátku dvacátého století. Džuniči Saga, povoláním lékař, se po dobu patnácti let věnoval rozhovorům s nejstaršími obyvateli svého rodného města Cučiura. Muži a ženy různých profesí, rybáři, obchodníci, řemeslníci, chudí i bohatí, gejši i příslušníci mafie jakuzy v nich vzpomínají na své mládí a o svých životech mluví
V novém českém překladu knihy Kwaidan Lafcadia Hearna od Petra Holého surrealistické koláže Jana Švankmajera dotvářejí atmosféru japonských duchařských příběhů a legend. Kniha Lafcadia Hearna Kwaidan přináší čtenářům soubor japonských strašidelných příběhů a legend, které se staly nesmrtelnou součástí světové literatury. V novém českém překladu Petra Holého se tyto tajemné příběhy znovu
Objevte tvůrčí sílu, která stojí za průkopnickými díly Vladimíra Boudníka. Nová monografie vyšla na jaře tohoto roku ke stému výročí narození výjimečného českého umělce, zakladatele uměleckého směru, zvaného explosionalismus. Během tří měsíců se první náklad knihy vyprodal, a nyní vychází v dotisku. Boudník představil na sklonku padesátých let a na začátku let šedesátých své vlastní originální
Patnáct komiksových příběhů z běžného, každodenního života v Japonsku oscilující mezi sociologickou studií, osobním svědectvím a vizuální básní. Patnáct výprav, jež vás zavedou na méně známá místa od severního ostrova Hokkaidó po prefekturu Šimane na jihozápadě souostroví, od vrcholků hor prefektury Gunma po mořské pobřeží ostrova Šikoku. Patnáct pohledů na některé tradiční japonské řemesla či
Eidži Ičidži, muž, který vedl zločinecký klan v době, kdy jakuza žila hlavně z provozu hazardních her, vypráví svůj příběh s nebývalou otevřeností a syrovostí. Odhaluje nejen skryté zákoutí světa organizovaného zločinu, ale také poskytuje autentický obraz japonské společnosti v raném 20. století. Publikace navazuje na úspěšný titul Sláma i hedvábí, který čtenářům zprostředkoval život na japonském
Oddaná dcera dvorního brusíře mečů, která krvavě pomstí zradu na svém otci. Ženich, jenž za nevěru své choti dojde hrozivého osudu. Samuraj Tošimoto pronásledovaný hlavou, kterou v záchvatu zuřivosti setnul buddhistickému mnichovi: ti všichni a mnozí další zalidňují sedmici tajemných a hrůzostrašných povídek ze starého Japonska, které tu synům svých přátel vypráví pan Murakami Sagoró, aby je
Jiří Šalamoun patří bezpochyby mezi klíčové osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Narodil se roku 1935 v Praze, kde studoval na AVU obor volné grafiky. V 50. letech rovněž vystudoval ilustraci a typografii na Hochschule für Grafik und Buchkunst v Lipsku. Po sametové revoluci byl dlouholetým profesorem pražské UMPRUM. Dnes má Jiří Šalamoun za sebou nespočet vydaných knížek
Kdo by neznal roztomilého a nezbedného medvídka Kubulu, medvědáře Kubu Kubikulu a medvědí strašidlo Barbuchu? Připomeňte si je znovu, ale tentokrát trochu jinak. Dnes již klasické dílo Vladislava Vančury ilustroval v 70. letech 20. století Jan Jedlička pro švýcarské nakladatelství Sauerländer. Jedličkovy ilustrace provedené technikou jemné perokresby mají výjimečnou schopnost vystihnout krásu a
Džuničiró Tanizaki patří k nejvýznamnějším představitelům japonské moderní literatury. Ve své eseji Chvála stínů ukazuje, jak světlo a stín ovlivňují vnímání japonského prostoru, předmětů, lidských tváří nebo chutí jídla, jak běžnou každodennost provází synergie celé řady vjemů, činící ze života estetický zážitek. Zabývá se důvody, z kterých se touha po stínu zrodila, i významy, které v sobě nese.
alá liška se rozhodne vymalovat oblohu tou nejkrásnější barvou na světě. Ale která to je? Dokáže takovou barvu najít a dostát slibu, který si dala? Půvabná pohádka o chytrém a odvážném liščím mláděti, které přijme úkol, díky němuž se toho mnoho naučí, pozná přírodu i samo sebe, a úspěšně najde cestu zpátky domů, originálně zpracovává příběh o vzniku polární záře známý z finské lidové slovesnosti.
Proč si dáváme na Vánoce dárky? A jak to, že je všechny děti vždycky dostanou včas? Půvabný příběh o vánočním skřítkovi, který se nebál požádat o pomoc, když pochopil, že na svoji práci sám se svým sobem nestačí. Moderní autorská pohádka Japonky Hiroko Motai, velké milovnice skřítků muminků, vtipně, jednoduše a s velkou dávkou anarchie vysvětluje, proč toho, kdo na světě naděluje vánoční dárky,
Malá liška se rozhodne vymalovat oblohu tou nejkrásnější barvou na světě. Ale která to je? Dokáže takovou barvu najít a dostát slibu, který si dala? Půvabná pohádka o chytrém a odvážném liščím mláděti, které přijme úkol, díky němuž se toho mnoho naučí, pozná přírodu i samo sebe, a úspěšně najde cestu zpátky domů, originálně zpracovává příběh o vzniku polární záře známý z finské lidové slovesnosti.
Kniha přináší fascinující vyprávění pestré skupiny lidí o životě v Japonsku na začátku dvacátého století. Džuniči Saga, povoláním lékař, se po dobu patnácti let věnoval rozhovorům s nejstaršími obyvateli svého rodného města Cučiura. Muži a ženy různých profesí, rybáři, obchodníci, řemeslníci, chudí i bohatí, gejši i příslušníci mafie jakuzy v nich vzpomínají na své mládí a o svých životech mluví
Wabi sabi, pojem japonské estetiky, lze ve zkratce vyložit jako přijetí věcí nedokonalých a prostých v jejich kráse. Leonard Koren byl prvním západním autorem, který se rozhodl wabi sabi zachytit, popsat a zpřítomnit, ještě než z japonské kultury zcela vymizí. Po svém vydání v roce 1994 byla jeho kniha přeložena do mnoha světových jazyků, včetně japonštiny a dodnes je řazena mezi zásadní a