Anička z Bánovců nad Bebravou, hrdinka, jež měla reálný předobraz. Lehce autistická dívenka, dcerka bánovského komunisty, který se kamarádil s „židáky“, důvěřivá a dobrá křesťanka, způsobem sobě vlastním vypráví příběh svůj, příběh svého města, příběh své země – Slovenska. Druhá světová válka a Slovenský štát, často nebezpečně idealizovaný. A monsignor Tiso, první slovenský prezident a politik,
Když se Flora z Londýna vracela na rodný skotský ostrůvek Mure, nikdy by nevěřila, že její milovaný šéf Joel přijede za ní. Nečekala by, že si najde cestu zpět ke své rodině, obnoví stará přátelství a že otevře útulnou a úspěšnou kavárnu. A co víc, že si začne milostný románek s mužem svých snů. Joel však musí odjet za prací do New Yorku a Flora představuje novou etapu svého života. Lásku,
Uršulu Kovalyk můžeme považovat za feministickou autorku, ovšem Krasojezdkyně je její nejméně feministické dílo. V této postmoderní novele můžeme nalézt řadu různých linií: sociální, národnostní, politickou, erotickou, fantastickou a další; rozbíjení stereotypů žensko-mužského světa je téměř až na posledním místě. Hlavní hrdinka Karolína vyrůstá v roce 1984 v malém městě kdesi na východě
Válečný román odehrávající se v roce 1944 mimo bojiště. V jedné anglické vesnici mají velice aktivní domobranu, bedlivě sledující německého zajatce Hanse, který sem je přidělen na nucené práce. S Hansem se skamarádí malý Daniel, chlapec milující pohádkové příběhy a žijící ve svém vlastním kouzelném světě. Sblíží se s ním však i jeho matka Annabel, jejíž muž bojuje na frontě. Přátelský a snad i
Ona: 62 let, osamocená bývalá modelka, na jejíž tělo už není zdaleka tak pěkný pohled jako kdysi a jejímiž nejlepšími přáteli jsou dnes kulaté sýry v její prodejně. On: 59 let, vdovec a celoživotní stěhovák, který byl donucen odejít do předčasného důchodu a teď vysedává před televizí a neví, co dál. Oba tuší, že jejich osamělé a posmutnělé osudy jsou zpečetěny. Jenže lidské city a tužby se
Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou,
První spolupráce dvou velikánů světového komiksu… tedy první dotažená a samostatně vydaná (nepočítaje mrtvě porozený projekt ? lmové Duny a to, že části série Incal už předtím vycházely časopisecky). Oči kočky, to je drobnost s velikým dopadem, a hodně „nekomiksový“ komiks, který se přesto zařadil mezi klasiku tohoto média. Fascinující apokalyptická mikropovídka s krajně úsporným textem,
Po úspěšných kajakářských expedicích z Prahy do Severního moře v roce 2014 a splutí druhé nejdelší evropské řeky Dunaje v letech 2015 a 2016 se autor na svém mořském kajaku vypravil ze severní Moravy na Balt. Upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na
Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy. Dalšího vydání se kniha dočkala až v roce 1990. Vypráví příběhy mužů, které vítězná komunistická
Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a
Román úspěšného a oceňovaného německého prozaika Daniela Kehlmanna (čeští čtenáři znají už jeho Vyměřování světa) je německou kritikou pokládán za umělecký vrchol jeho dosavadního díla. Ožívá zde legendární postava středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Ulenspiegela, přenesená ovšem do období třicetileté války. Magická postava Tylla, nadaného téměř nadlidskými schopnostmi, se stává
Erotický román Chvála macechy (Elogio de la madrastra, 1988) líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl. V jedné dějové linii se popisují večerní obsedantní hygienické rituály dona Rigoberta, během nichž jeho syn Fonchito, zdánlivě nevinný cherubín předpubertálního věku, nenápadně
Chlívák, cesťák a mrtvý muž Zajda Munro je proklet a odsouzen k odchodu z pozemského světa hned v první větě románu. Ne že by si v životě nestačil užít. Fantazie tohoto velkohubého, samolibého a uhrančivého dandyho je mírně omezená: představit si umí jedině vagínu, a hned nato si tiskne dlaň do rozkroku, aby si ulevil. Ženy hodnotí a svléká pohledem jako neúnavný rentgen a s většinou z nich je
Melisanda Stokesová je odbornice na starověké jazyky. Když se na chodbě univerzity náhodou sejde s Tristanem Lyonsem, jenž se zabývá vojenskou rozvědkou, netuší, že se ocitla na prahu událostí, které naruby obrátí nejen její život, ale i lidské dějiny. Mladík jí totiž navrhne cosi neuvěřitelného: aby mu pomocí překladů pečlivě tajených dávných dokumentů pomohla dokázat, že magie kdysi existovala
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou? Kniha Tomáše Kulky Umění a jeho hodnoty: logika umělecké kritiky ukazuje, že takováto pojetí jsou značně zjednodušená. Autor zde navazuje na jeden z hlubokých
Pětadvacet let před napsáním této knihy se Peter Mayle a jeho žena vypravili na dovolenou do jihofrancouzské Provence. Svět, který objevili, je okouzlil natolik, že se tam rozhodli přestěhovat – a nikdy toho nelitovali. I Provence se za to čtvrtstoletí změnila, i tamní idylu zasáhl ruch, byznys a globalizace. Přesto si stále uchovává své ospalé kouzlo, a i když za tu dobu i v Provenci šálek kávy
Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam. Henslin dostane za úkol jeho běsnění zarazit.
Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose. V propletených dějových liniích sledujeme osudy dvou rodin
Orwellův psychologicko-společenský román, kritizující mamon a nadvládu peněz v meziválečné anglické společnosti. Gordon Comstock je mladý spisovatel, který pohrdá „bohem peněz“ a jeho nadvládou nad celou meziválečnou anglickou společností. Odmítne proto práci v reklamní agentuře a nechá se zaměstnat v malém knihkupectví. Výsledkem je však pocit, že jím jeho dívka Rosemary pohrdá právě proto, že