V románu se Mario Vargas Llosa vrací do rodného Peru a přináší příběh muže, jenž sní o sjednocení své země prostřednictvím hudby a při psaní knihy, v níž by se jeho vize ztělesnila, propadne šílenství. Tono Azpilcueta žije a dýchá pro kreolskou hudbu – není většího znalce ani sběratele, který by se mu vyrovnal. Přesto se živí psaním článků o hudbě pro brakové plátky, které mu platí sotva pár šupů.
Román z roku 1969 představuje vrchol Vargas Llosova úsilí o „totální román“. Rámec tvoří rozhovor třicátníka Santiaga Zavaly, novináře frustrovaného vlastním nenaplněným životem i situací ve zkorumpovaném Peru 50. let, s bývalým rodinným šoférem mulatem Ambrosiem. Do této největší krabičky, odehrávající se v rovině přítomnosti, vložil Vargas Llosa řadu dalších krabiček, kde se čtenář především
V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického
„Nezdá se to, ale jedná se o knihu autobiografickou. Popisuje můj vlastní intelektuální a politický příběh, cestu vedoucí od marxismem a sartrovským existencialismem načichlého mládí až k liberalismu ve zralém věku přes přehodnocení demokracie, k němuž mi pomohly knihy spisovatelů jako Albert Camus, George Orwell nebo Arthur Koestler. K pozdějšímu liberalismu mě posunuly jisté politické
Erotický román Chvála macechy (Elogio de la madrastra, 1988) líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl. V jedné dějové linii se popisují večerní obsedantní hygienické rituály dona Rigoberta, během nichž jeho syn Fonchito, zdánlivě nevinný cherubín předpubertálního věku, nenápadně
Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose. V propletených dějových liniích sledujeme osudy dvou rodin
Poslední román držitele Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2010 obsahuje v kostce všechna autorova oblíbená témata. Čtenář se s hlavním hrdinou Rogerem Casementem, britským diplomatem irského původu, dostane nejprve do Konga v době kaučukové horečky, vzápětí do Amazonie počátku století, v době první světové války pak bude přihlížet prvním pokusům o získání irské nezávislosti. Roger Casement,
Neúnavné hledačství Vargase Llosy na poli příběhu se projevuje i v jeho detektivním thrilleru s názvem Kdo zabil Palomina Molera? Příběh o lásce podaný formou grotesky a parodie vzbudil ihned po svém vydání v Peru velký ohlas. Milostný příběh se prolíná s popisem prohnilé společnosti, kterou prorůstá korupce, nedůvěra v justici a armádu. Toto velmi aktuální téma dokázal Mario Vargas Llosa