Krasojezdkyně

Uršulu Kovalyk můžeme považovat za feministickou autorku, ovšem Krasojezdkyně je její nejméně feministické dílo. V této postmoderní novele můžeme nalézt řadu různých linií: sociální, národnostní, politickou, erotickou, fantastickou a další; rozbíjení stereotypů žensko-mužského světa je téměř až na posledním místě. Hlavní hrdinka Karolína vyrůstá v roce 1984 v malém městě kdesi na východě Československé socialistické republiky. Karolína je programová outsiderka, což se projevuje i v jejím vzhledu. S její podobou a nuzotou rodinného zázemí kontrastuje krasojízda a kůň jako symboly něčeho vznešeného v kombinaci s nuzotou rodinného zázemí a vzhledem hrdinky působí dráždivě a netradičně.