Vydavateľstvo vzniklo v roku 1997 a za dvadsaťpäť rokov samostatnej existencie do akvizície so spoločnosťou Albatros media v roku 2022 vydalo cez 600 knižných titulov.
Na začiatku existencie malo vydavateľstvo široký záber a vedľa prekladovej literatúry vydávalo aj diela z oblasti filozofie (Roland Barthes, Gilles Deleuze), histórie (edícia Historica) a dvojjazyčné tituly (edice Bilingua). Neskôr sa začalo venovať komiksom (Kytice, Kafkova Proměna a Rabínův kocour Joanna Sfara) a detektívkam (Fred Vargas s jej netradičným komisárom Adamsbergem, nové Případy soudce Ti - Frédéric Lenormand). Neskôr sa produkcia ustálila na prevažne prekladovej literatúre.
Prvým vydaným titulom Garamondu bol príbeh road movie Jízda režiséra Jana Svěráka s fotografickým doprovodom z nakrúcania.
Medzi úspešných autorov vydavateľstva patria Michel Houellebecque, Eric-Emmanuela Schmitt, Meir Šalev, Fred Vargas, Boris Vian, Virginie Despentesová a mnohí ďalší.
Dánský spisovatel J?rn Riel strávil většinu života na cestách. S diplomem z Námořní akademie v Kodani v kapse se vydal nejdříve do Grónska, kde zaznamenával realistické i fantastické historky místních rybářů a příběhy o životě v dánských loveckých stanicích podél grónského pobřeží, kde se uprostřed drsné přírody a trudné samoty nadmíru daří podivínům všeho druhu. Vtipné, drsné, ale i roztomilé
Poetický příběh s detektivní zápletkou ze zanikajícího židovského ghetta, takzvané páté pražské čtvrti - Josefova, patří k méně známým knihám spisovatele Viktora Fischla. Když vyhoří vetešnictví Zigmunda Barbiera, je zatčen tiskař z Brendeisovy tiskárny Emil Holub. O jeho nevině jsou přesvědčeni doktor Karlin se správcem židovského hřbitova Kolomanem Gottliebem, kteří si marně lámou hlavu s
Permakultura není pouhým přístupem k zemědělství: její principy mohou inspirovat alternativní životní styl, zodpovědný vůči přírodě i člověku - ať už se zásadami řídíme bezvýhradně, nebo do svého běžného života začleníme pouze ty podněty, které jsou nám blízké. Permacomix je zároveň praktickým manuálem i vyprávěním o autentické zkušenosti. Třicátník Gaëtan deprimovaný ze svého zaměstnání v
Vyšetřovat vraždu prostituky uprostřed Slavnosti květů se soudci Ti opravdu nechce. Co má ale dělat, když ke zločinu došlo před zraky jeho První paní? Jeho drahá manželka si tuto skandální vraždu bere osobně, a tak soudci Ti nezbývá než povolat své věrné pobočníky Ma Žonga a Tiao Tchaje a pustit se do vyšetřování, které je zavede mnohem dále, než by se na počátku mohlo zdát. Soudce a jeho
V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné. Novinářce a spisovatelce Margot Vanderstraeten se to podařilo. Za léta, kdy v moderně ortodoxní
Interaktivní kniha, v níž si můžeš zahrát na detektiva a na základě obrázků a výpovědí svědků a podezřelých odhalit pachatele: Kniha obsahuje 12 zajímavých detektivních příběhů: Horko v ledovém hotelu, Krádež v Satabdurském chrámu, Panika v cirkusu Bereroha, Zrádce na hradě Rohlíku, Záhada ve škole Samurajů, Koncert s deseti záhadami, Krádež v karavanu, Čarodějný lektvar, Farma vzhůru nohama,
Novela "Nevěsta za sebou zavřela dveře", za niž autorka obdržela prestižní Brennerovu cenu, je příkladem autorčina smyslu pro humor. Na pozadí malé rodinné tragédie zde umně rýsuje portrét jedné společenské vrstvy a zároveň si utahuje z rodiny svatebčanů, kterým nevěsta dává ve svatební den nečekaně košem. Margie, hlavní hrdinka novely, která za sebou zavřela dveře, popisuje naprosto věrohodně a
Vypravěče románu, spisovatele a profesora budapešťské univerzity, jednoho dne navštíví přeživší koncentračního tábora, který na fotce v časopise poznal Franze Kafku a tvrdí, že se s ním setkal v Osvětimi. Vyprávění starého chasida ze Sighetu akademika zaujme: co když Kafka v roce 1924 opravdu nezemřel? Co když nepodlehl tuberkulóze a dál vedl utajený, spokojený život? Román Kafkovy kočky se stává
Komiksové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů dvacátého století vypráví příběh tichého úředníka Mersaulta, který v Alžíru krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije Araba. U soudu hájí svoji pravdu a odmítá nařčení, že je bezcitný a lhostejný. Mersault je nakonec odsouzen, ale nikoliv ani tak za vraždu, ale proto, že podle výpovědi svědků neplakal na pohřbu své matky.
Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva. V jejím podání je řada biblických pasáží vyprávěna s
Na zpáteční cestě z poutní cesty ke chrámu Vznešeného vrcholu se soudce Ti a jeho První paní dozvědí, že v kraji, kterým právě procházejí, rozsévá hrůzu obávaný vrah, nazývaný Sekáč hlav. Jsou proto rádi, že nalézají útočiště u bohatého obchodníka, jehož okolním zrakům vzdálený dům stojí na kraji lotosového pole. Jejich klid netrvá však dlouho. Při snídani v pavilónu objeví v jezírku tělo
V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné. Novinářce a spisovatelce Margot Vanderstraeten se to podařilo. Za léta, kdy v moderně ortodoxní
Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci: nesváry mezi jednotlivými rody podléhají zákonu krevní msty, mírněného jen stěží rodovými sněmy. Hrdinou ságy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný Gretti. Jeho odsouzení k vyhnanství je těžkou křivdou, k níž
Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v "dívčím orchestru" v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize popisuje jednu z mnoha absurdit života ve vyhlazovacím táboře s vědomím, že
Populárně-naučná monografie známého českého historika Milana Švankmajera o posledním Rožmberkovi popisuje život posledního rožmberského vládce jihočeského dominia. O Vokovi panuje řada legend a mýtů, které ho popisují jako prostopášníka a flamendra, k čemuž přispělo i populární filmové zpracování. Autor však vylíčil jeho osud a postoje jako komplikovanější, než by se z tohoto obrazu mohlo
Smrt člena císařského dvora vyvolá povyk, protože panuje podezření, že se ho opovážil otrávit jeden z lékařů. Vyšetřováním vraždy je pověřen soudce Ti, který se proto vydává do Velké lékařské služby, světově ojedinělé instituce, jež shromažďuje veškeré lékařské vědění a vzdělává ty nejlepší odborníky v císařství. Soudce Ti tentokrát pronásleduje vraha, který je vysoce inteligentní, znalý ve
Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných. K tomuto ojedinělému pokusu o zapsání poezie vedlo Apollinaira jeho kubistické a futorologické přesvědčení, které hlásal v předválečné Paříži v kruhu umělců, i jeho úzké přátelství s Pablem Picassem. Apollinairova hra s
Tato kniha je určena všem, kteří mají rádi Itálii, navštívili ji, chtějí na ni vzpomínat, či se na cestu na Apeninský poloostrov teprve chystají. Stojí slavná dolce vita opravdu za to? Lze vidět Neapol a nezemřít při tom? Proč si Sicilané navlékají o Velikonocích masky, co všechno je třeba překonat, když se Ital rozhodne oženit, a jak vyzrát na italského úředníka? Vraždy a hříchy papežů,
Vzpomínky na Léta Páně 1962 – 1975, jak si to pamatuji já, Beatrice Landovská, narozená v září 1962 v Praze v Dejvicích, v porodnici na Roosweltově ulici. Dětství jsem prožila v nedalekých Vokovicích, se svým otcem Pavlem Landovským, narozeným v září 1936 v Německém Brodě, s matkou Helenou Landovskou (rozenou Albertovou) v září 1941 v Praze, a se svou o rok a půl mladší sestrou Andreou