Kafkovy kočky

Vypravěče románu, spisovatele a profesora budapešťské univerzity, jednoho dne navštíví přeživší koncentračního tábora, který na fotce v časopise poznal Franze Kafku a tvrdí, že se s ním setkal v Osvětimi. Vyprávění starého chasida ze Sighetu akademika zaujme: co když Kafka v roce 1924 opravdu nezemřel? Co když nepodlehl tuberkulóze a dál vedl utajený, spokojený život? Román Kafkovy kočky se stává literární utopií, v níž se autor vydává pátrat po Kafkových stopách do Prahy, Osvětimi, Berlína, Oxfordu a Tel Avivu. Kafkův příběh se ho zmocňuje jako posedlost, kterou se rozhodne léčit psaním, podobně jako Franz Kafka, pro něhož bylo psaní únikem z tíživé reality. Vypravěč po Kafkových stopách opravdu dojde k cíli: není však jisté, jestli tam nalezl klid, nebo zůstal v zajetí své vlastní kafkovské existence.