Kultovní sbírka sci-fi povídek, která se stala předlohou filmu Příchozí Ted Chiang s pronikavou inteligencí a nápaditostí zkoumá, co to znamená žít ve světě, který je poznamenán hlubokou nejistotou, ale zároveň nás naplňuje nekonečným úžasem. Jaké je to razit si z vrcholku babylonské věže cestu vzhůru nebeskou klenbou, tvrdou jako žula? Co když je veškerá naše matematika založena na
Nová kniha kultovního autora science fiction Devět ohromujících povídek z blízkých realit, v nichž je něco zásadně jinak. Ted Chiang přináší fantastické odpovědi na otázky, které nás zajímají od nepaměti, a do nich vnáší nová dilemata. Kdybychom měli k dispozici bránu v čase, daly by se vymazat naše vlastní skutky z minulosti? Nabídne-li se lidem možnost nahlédnout do nesčetných paralelních
Nigerijská separatistická republika Biafra si za svůj znak zvolila vycházející slunce. Co se však stane, když slunce zapadne dřív, než stihne vyjít nad obzor? Šedesátá léta minulého století byla pro Nigérii bouřlivým obdobím plným krve — po vojenském převratu došlo k etnickému pogromu a následné občanské válce, která si vyžádala miliony obětí. Právě do této historicky zásadní doby zasazuje
Dieselpunkový román z alternativní historie druhé světové války Vítejte v Praze roku 1942 — ve městě plném dieselpunkové estetiky velkých strojů a divokých jazzových večírků, stejně jako každodenního strachu z nacistických represí. Ulicemi se prohánějí jezdci na hypermoderních motocyklech Schlachthund, kolaborantské jednotky plánují zaujmout Hitlerovo místo a pražská mládež propadla zárodku
Nač pěstovat zeleninu, která nikomu nechutná? Krásný jarní den přímo vybízí k práci na zahradě. Děda Pettson zryl půdu, zasel semínka a vysadil brambory. Filuta Fiškus, který s Pettsonem rozhodně nesdílel představu, že v zeleninové zahradě se má pěstovat zelenina, si zasadil své nejoblíbenější jídlo — masovou kuličku! Už se těšil, jak mu z jedné vyroste aspoň pět dalších (jako u brambor!),
Pokračování bestsellerové série Odkaz Orďši od přední autorky africké fantastiky Zélii a Amari se podařilo zvítězit v téměř beznadějném boji a navrátit do Orďši magii. Jenže rituál byl silnější, než tušily, a znovu zažehl magické schopnosti nejen mažiů, ale i šlechticů s magickými předky. Teď se Zélie musí pokusit sjednotit mažie v zemi, kde je nepřítel skoro stejně silný jako oni. A poté co se
Kovolodní obchodní syndikát stovky let poháněla krev draggů — a chránili ho Krvožehnaní, hrstka lidí, kteří dokázali krev pít, a v důsledku toho disponovali nadlidskými, ale také děsivými schopnostmi. Nyní však hrozí, že právě to, co korporátní svět sytilo, způsobí jeho zkázu. Povstal Bílý dragg nepředstavitelné síly a teď stojí v čele armády draggů a Zkažených, které si podrobil. Claydon
Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Slovo „bizarní“ pochází z francouzského bizarre, které znamená „divný“, „zvláštní“, ale také „překvapivý“. A právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá se odehrává v jiném prostoru: ve Volyni během vpádu švédských vojsk, v
Úzkosti a jejich lidé je skrznaskrz bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých den před silvestrem při prohlídce bytu. Za zamčenými dveřmi se ocitají individuum v lupičské kukle, které uteklo po neúspěšném pokusu vyloupit banku, párek důchodců závislých na nákupech v Ikee, jízlivá milionářka trpící depresemi, posmutnělá stařenka libující si v popíjení vína, dvě lesbičky čekající každým dnem
Všechno se zrychluje. Jen stromy zarputile trvají na tom, že porostou pomalu. Josef už nemá čas ztrácet čas. Po letech studií a pobytu v cizině se vrací do svého rodiště vést tzv. zodpovědný život coby středoškolský profesor. Malebné příhraniční městečko na něj čeká s doširoka otevřenou náručí jako čerstvě nalíčená past. Svět se sice mění v globální vesnici, ale maloměsto zůstává maloměstem.
Příběh posedlosti filmem Filmový režisér a scenárista Vojtěch Jasný (1925—2019) proslul jako autor jednoho z legendárních děl československého filmového zázraku — baladické moravské kroniky Všichni dobří rodáci (1968). V reakci na sovětskou okupaci odešel do exilu a stal se filmovým kočovníkem západní Evropou a Severní Amerikou. Jeho filmografie čítá přes padesát titulů, z nichž větší část
Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij,
Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále
Bubáčci, stejně jako dříve vydané výbory Struktury a Obtisky, představují osobitou koláž Kožmínova soukromého, akademického i kulturního života, avšak objevuje se v nich i řada pronikavých filozofických reflexí, aforismů, komentářů k literárním dílům, filozofickým textům apod. Vydáním Bubáčků (název je aluzí Skácelovy básně) bude dovršen nejen původní autorský záměr, ale kniha zároveň přispěje k
Žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela (1619—1680) zpřístupňuje současnému čtenáři v moderní ediční úpravě nejen díla kanonická, ale i ta méně známá: náročně koncipované prosimetrum, písňovou poezii, rozsáhlé veršované skladby rázu nábožensky vzdělávacího i spirituálně meditativního. Svazek obsahuje hagiografický spisek Život svatého Ivana
Ačkoli jsou dnes jejich jména málo známá, ženy se vždy podílely na vědění, vstupovaly do diskusí a přicházely s originálními myšlenkami. Monografie se věnuje roli žen v dějinách české filozofie a vědy, představuje názory a dílo vybraných českých filozofek a vědkyň a zasazuje jejich práci do evropského kontextu. První kapitola knihy „Nástin“ nabízí přehled významných vzdělaných žen od nejstaršího
Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho přece jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku
Marek má „strašnýho“ bráchu. Tedy aspoň si to myslí, a proto mu říká Mimoň. Jenže v určitém věku je každý mladší sourozenec strašný a věkový rozdíl dvou let je propastný jako Mariánský příkop. Takže je jasné, že důvod ke rvačce a vzájemným naschválům se vždycky najde. Zlobit se prostě může každý den, a to i v neděli. Jednou se bráchové zase pošťuchují, tentokrát na záchodě, až do něj nedopatřením
Po debutu Skrýše (2018), který vzbudil zaslouženou pozornost, přichází básnířka s dalším, ještě vyzrálejším a koncentrovanějším souborem. Tak jako ve své první sbírce, i zde autorka na nerozlehlých půdorysech buduje intimní, avšak intenzitou nasycené prostory, v nichž pak pečlivě ohledává svůj vztah k Bohu, ke svým milovaným, k přírodě a vůbec k celému bytí, které tentokrát vnímá skrze obrazy vln
Občas se stane, že v půlce závodu zapomenete, proč vlastně soutěžíte. Život se někdy zastaví. Ať už je to vědomí smrti, osobní selhání, ztracené iluze, nebo prostý strach, nevyhnutelně s nimi přicházejí také úzkosti, pochyby a otázky. Jsou to okamžiky, které nutí promýšlet vlastní bytí v jasném světle, jehož svit často nepřeje společenským konvencím a tomu „být jako ostatní“. A to, čemu