První monografická publikace o životě a díle Gottfrieda Lindauera (1839-1926), malíře spojujícího střední Evropu a Oceánii. Plzeňský rodák studoval ve Vídni u Josefa Führicha a Carla Hemerleina. Zprvu se zaměřil na malbu náboženských témat, pracoval pro Římskokatolickou farnost Valašské Klobouky, a na portréty převážně plzeňských měšťanů. V roce 1874, ve svých 35 letech, přesídlil na Nový Zéland,
Sochař Zbyněk Sekal (1923–1998) je uhrančivou osobností českého umění 20. století. Monografie připravená historičkou umění Marií Klimešovou ho představuje komplexním způsobem jako tvůrce plastik, objektů (schránek), nástěnných asambláží (skládaných obrazů), kreseb, koláží, fotografií a knižní grafiky. V bohatém obrazovém výběru jsou zastoupena díla ze všech období a okruhů autorovy tvůrčí
Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý
Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982). Po obsáhlém úvodním autorově životopisu, doprovozeném množstvím unikátních fotografií a dokumentů, se čtenáři mohou v jednotlivých tematických kapitolách seznámit s Brdečkovým dětstvím a mládím, jeho kresleným humorem, poválečnými
Kniha předního, celosvětově uznávaného cézannovského badatele Pavla Machotky staví tvorbu Paula Cézanna do nového světla. Slavný umělec je často hodnocen pouze z hlediska významu, který sehrál v dějinách malířství – jako předchůdce kubistů a otec moderního umění. Zřídka bývá představován jako malíř, jenž tvořil v dané době, na určitém místě a s vlastními záměry. Pavel Machotka považuje Cézanna
Až dosud se zdálo, že raná vrstva koláží Jiřího Koláře (1914-2002) je rozptýlena v nedohledatelných sbírkách doma i v zahraničí, je obtížně přístupná a její přibližnou podobu můžeme poznat jen díky několika málo uchovaným kolážím a publikovaným reprodukcím. O to větší překvapení přinesl nedávný nález značného množství děl, včetně těch z přelomu padesátých a šedesátých let. Kniha přináší,
Osobitá tvorba českého Němce Erwina Müllera dochovaná v Oblastní galerii v Liberci a několika soukromých sbírkách v Čechách vznikala ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Její značná část byla v pohnutých dobách po konci druhé světové války zachráněna před zničením především díky malířovu přátelství s Čechem Jaro Beranem, prvním ředitelem liberecké galerie. Liberecký rodák Erwin Müller,
Architektonický ateliér MCA architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové patří k renomovaným českým architektonickým kancelářím. Stojí za ním například rekonstrukce funkcionalistické památky Husova sboru od architekta Pavla Janáka, revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze na Karlově či vstup do krypty Památníku heydrichiády v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Práce ateliéru byla oceněna řadou cen,
Kniha se zaměřuje na první tvůrčí období Františka Kupky (1871–1957), kdy pracoval pro tisk, který ve Francii tou dobou zažíval svůj zlatý věk, ať už zaměřený na Art nouveau (revue Cocorico), nebo politicky orientovaný, jako byl svobodomyslný časopis L?Assiette au Beurre, vytvářel komentáře k aktuálním politickým událostem pro Le Canard Sauvage a pro anarchisticky orientovaný časopis Jeana Gravea
Kniha Hany Píchové, docentky českého jazyka a literatury na univerzitě v Chapel Hill v Severní Karolíně, se zabývá dějinami toho největšího sochařského sousoší v Evropě od roku 1949, kdy byla vyhlášena umělecká soutěž na návrh pomníku, až po jeho demolici v roce 1962. Sleduje zdlouhavý proces budování, uzavřený až v roce 1955, i okolnosti vedoucí k odstranění kolosu. Jde o první souhrnné
Dvojice knih spojených známkovou perforací Před půlnocí je podobně jako předchozí Kubátova kniha Je večer, vypusťte čerta! určena dětem a potažmo všem, kdo přistoupí na jeho hru. Ilustrace jsou koláže z vytrhaných barevných papírů, jakási prapodivná zvířátka, provází je autorovo charakteristické roztřesené tiskací písmo. Jedna stránka nás navádí na druhou. Jde o strašidelné příběhy, které čtenáře
Muzikolog Jan Kapusta (1932-2007), osobní účastník kauzy, strávil bádáním nad historií celého příběhu šest let v samém závěru svého života. Výsledek jeho práce v archivech, v rozhovorech s pamětníky, mj. i v líčení toho, jak si komunističtí funkcionáři prostřednictvím hudebních vyjednavačů namlouvají ve Francii vdovu a dědičku autorských práv Charlottu Martinů, je monumentálním svědectvím o
Kniha představuje karikaturu a další projevy humoru i satiry zejména v jejich vizuální podobě během „dlouhého 19. století“. Naznačuje historické kořeny karikatury a sleduje její vývoj i souvislost s příbuznými obory – od optických hříček, fyziognomických a pantomimických studií přes specializované časopisy až po uplatnění humoru i satiry v plakátu a pohlednici. Odkrývá rozsáhlou oblast této
Publikace představuje špičková díla české a evropské secese ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zaměřuje se na užité umění secese jako součást převratných modernizačních a emancipačních proudů konce 19. století, které vedly k proměnám obytného interiéru a oděvní módy, k novému tvarosloví skla a keramiky nebo ke zrodu moderní vizuality reklamy. Myšlenkové zázemí nacházela secesní tvorba
Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Osobní biografie kosmopolitní umělkyně je spíše námětem na román. Její dílo vznikalo na pomezí česky a německy hovořícího prostředí. Těžiště monografie spočívá v zachycení meziválečného období a zasazení díla
Přestože výtvarné dílo a filmy Jana Švankmajera se dnes těší širokému mezinárodnímu uznání, které ho řadí mezi nejoriginálnější autory posledních desetiletí, mnohé stránky jeho života a tvorby zůstávají neprozkoumány. Žádná kniha se dosud nepokusila systematicky a komplexně vyznačit cestu utváření a vývoje v díle tohoto filmaře, výtvarníka, experimentátora, básníka a "militantního surrealisty", a
Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.“ Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a
V českých poměrech není mnoho praktikujících architektů, kteří mají potřebu a schopnost vyjadřovat své myšlenky a názory na architekturu formou esejů či dokonce knih. Teoretické zkoumání souvislostí architektonické tvorby je pak ponecháno „vykladačům“, v lepším případě teoretikům architektury. Tato dělba práce nebyla samozřejmostí vždy a není všude. Aaltovo tvrzení, že „Bůh stvořil papír jen
Die von deutschsprachigen Künstlern aus Böhmen, Mähren und Schlesien geschaffene Kunst ist trotz zahlreicher Ausnahmen ein räumlich wie zeitlich eng begrenztes Gebiet, das sich unter dem Einfluss der historischen Ereignisse nicht mehr weiterentwickeln konnte und heute als bemerkenswertes, jedoch abgeschlossenes Kapitel erforscht wird, dessen Existenz durch die besondere Situation der 3,5
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno. Přispět ke změně tohoto stavu a ukázat méně známou podobu výtvarného umění meziválečné éry usiluje kniha a výstava Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v