Knihy
Pre vyhľadávanie kníh začnite písať názov titulu alebo meno autora (min. 3 zn.).
Pre vyhľadávanie kníh začnite písať názov titulu alebo meno autora (min. 3 zn.).
Kniha pojednává o vzájemném vztahu dvou významných umělců sochaře Otto Gutfreunda (1889 – 1927) a architekta Otakara Novotného (1880 – 1959), které spojovalo nejen přátelství a rodinné vazby, ale i vztah k Praze, do jejíž podoby se oba nesmazatelně zapsali.
Brněnský rodák Oskar Spielmann (1901–1974) patřil k významným, dnes pohříchu zapomenutým česko- německým malířům židovského původu. V roce 1926 úspěšně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze.
O českém výtvarném umění mezi léty 1947 – 1960 nebylo dosud nikdy uvažováno v širším evropském kontextu, který by se vyhnul stereotypu „železné opony“. Zároveň v pohledu na toto období se opakovaně předávají určitá klišé a stereotypy, která brání v pochopení skutečné povahy a pozice českého umění tohoto období v rámci poválečného světa.
Sartrův dopad na československou kulturu ve druhé polovině 20. století byl mimořádný. Nebyl nikdo podobný, jehož polyfonní hlas by zasahoval do tolika oblastí a jímž by se zabývali vědci i běžní občané, čtenáři i návštěvníci jeho divadelních her. Jeho vliv nezůstal u zobecňujících témat lidské existence, ale dotýkal se i všedních událostí.
Bez vlivu Pabla Picassa by neexistovalo české moderní umění v podobě, jak se rozvíjelo po druhé světové válce. Přijetí jeho nejnovější tvorby mělo zásadní význam.
Otto Gutfreund (1889 - 1927) je zakladatelskou osobností českého moderního sochařství. Musíme si přitom přiznat, že dosavadní pohled na Gutfreunda je v podstatě složen jen z charakteristik jednotlivých tvůrčích období a je obtížné uchopit vnitřní celek jeho díla.
Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality. Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost. Fenomén umělectví v naší knize zahrnuje sebereflexi i sebeprezentaci výtvarných umělců; týká se tedy vlastních tvůrčích výkonů i ideologie spjaté s výtvarným uměním.
Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí?
Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby, zahrnuje průřez všemi oblastmi její více než padesátileté práce: počínaje ranými obrazy přes tužkové kresby po kresby pastelem, doplněný o objekty, které jsou rovnocennou součástí její tvorby.
Francouzský sochař Auguste Rodin ( 1840 - 1917) zásadním způsobem ovlivnil vývoj světového sochařství na přelomu 19. a 20 století. Bez nadsázky lze říci, že dějiny moderního sochařství začínají Rodinem. Význam Rodina je však mnohem obsáhlejší. Vytvořil takovou koncepci sochařské figury, která dokázala vyjádřit drama moderního člověka.
Texty Jaromíra Zeminy o Adrieně Šimotové zahrnují úsek vymezený léty 1965-2014, tedy doby, kdy jí uspořádal vůbec první individuální výstavu, která se konala v Galerii Československého spisovatele v Praze a její smrtí, doplněný o nové texty vzniklé pro tuto knihu za posledních pět let.
Nezajímají mě moc formy. Vlastně ano, ale vždy až v druhém kroku. Zajímají mě vztahy a konkrétní fyzické pobývání na zemi. Nejsem proto člověk jednoznačné estetiky. Heterogenity by se člověk neměl bát, jde o to se s ní naučit žít.
Pavla Melková je architektka, která za svoje stavby, vytvořené v rámci MCA atelieru získala řadu významných ocenění. Kromě pedagogické a výzkumné činnosti na Fakultě architektury ČVUT se intenzivně věnuje psaní teoretických knih i básnické tvorbě.
Viktor Pivovarov (1937) patří mezi hlavní osobnosti ruského neoficiálního umění, je jedním ze zakladatelů moskevské konceptuální školy a známým ilustrátorem. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze.
Kniha Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění vychází k básníkovu dvoustému výročí narození. V širokém záběru se věnuje se propojení Baudelairaa a jeho díla s českým uměním 20. a 21. století na pozadí důležitých baudelairovských témat (osamocení, dandismus, krása v ošklivosti, umělé ráje, téma ženy).
Filosofská historie patří mezi vrcholná díla české krásné literatury. Jde o archetypální příběh horkokrevného mládí, lásky, odhodlanosti a touhy po svobodě, zasazený do maloměstského prostředí Litomyšle let 1847–1848. Líčením revolučních událostí roku 1848 však přesahuje lokální zakotvení a podává obecný dobový portrét.
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry. Ilustrace představuje do jisté míry zadání, podřizuje se a zároveň rozvádí příběh.