Knihy od vydavateľstva Arbor vitae

Zamlčená moderna/Iluze a sny

Třeštící New York

Kafka, oni a my

Mohlo by se zdát, že o Franzi Kafkovi nelze přinést již nic nového. Kniha Kafka Oni a my však nemá ambici být některou z dalších analýz Kafkova díla, ale je naopak odrazem vnímání jeho díla v šedesátých letech 20. století, kdy se stalo přístupným širší veřejnosti. Podnětem ke vzniku této knihy byl objev unikátního alba pečlivě nalepovaných a dobovými komentáři opatřených novinových výstřižků,

Staropražské kukátko

„Praha, tento nevýslovně krásný, ale zlopověstný hrad na Vltavě, stará Praha umírá a z mohutných kvádrů jejích rozvalin vyrůstá nové, střízlivé město. Co jsme milovali a co bývalo vlastní všech našich snů, musí zaniknout. Chodíme jako vyděděnci novými ulicemi a truchlíme.„ (Oskar Wiener) Kniha je básnickým obrazem romantické Prahy, jejích postav, pověstí, příběhů i skutečného života přelomu 19. a

Figura

Umělecká kreativita je základní téma, které i v odborných dějinách umění přemáhá dnešní hyperspecializaci. Chiasmatický pojem figury a figurace potom pomáhají pochopit hlubší vztahy mezi tradicí a modernou. Kniha sleduje tyto otázky nejen teoreticky, ale i v konkrétních rozborech významných uměleckých výkonů. Petr Wittlich V knize je teoreticky i historicky vytvořena propozice pro novou

Oni dva

Kniha pojednává o vzájemném vztahu dvou významných umělců sochaře Otto Gutfreunda (1889 – 1927) a architekta Otakara Novotného (1880 – 1959), které spojovalo nejen přátelství a rodinné vazby, ale i vztah k Praze, do jejíž podoby se oba nesmazatelně zapsali. Text vycházející z rodinných archivů se pohybuje na hranici beletrie a uměno-historické studie, přináší mnohé neznámé skutečnosti nasvěcující

Oskar Spielmann Brno, Alger, Toulon

Brněnský rodák Oskar Spielmann (1901–1974) patřil k významným, dnes pohříchu zapomenutým česko- německým malířům židovského původu. V roce 1926 úspěšně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Po pěti letech aktivního uměleckého působení na brněnské výtvarné scéně však v létě roku 1931 odcestoval na studijní pobyt do Alžírska a tato země se mu až do roku 1965 stala novým domovem.

Tak blízko, tak daleko

O českém výtvarném umění mezi léty 1947 – 1960 nebylo dosud nikdy uvažováno v širším evropském kontextu, který by se vyhnul stereotypu „železné opony“. Zároveň v pohledu na toto období se opakovaně předávají určitá klišé a stereotypy, která brání v pochopení skutečné povahy a pozice českého umění tohoto období v rámci poválečného světa. Cílem knihy je proto nabídnout nové zhodnocení českého umění

Ti druzí

Sartrův dopad na československou kulturu ve druhé polovině 20. století byl mimořádný. Nebyl nikdo podobný, jehož polyfonní hlas by zasahoval do tolika oblastí a jímž by se zabývali vědci i běžní občané, čtenáři i návštěvníci jeho divadelních her. Jeho vliv nezůstal u zobecňujících témat lidské existence, ale dotýkal se i všedních událostí. Zásadní byl jeho odsudek ruské invaze v roce 1968, který

Dialektika revolty

Bez vlivu Pabla Picassa by neexistovalo české moderní umění v podobě, jak se rozvíjelo po druhé světové válce. Přijetí jeho nejnovější tvorby mělo zásadní význam. Od široce rozšířené holubice jako symbolu míru v padesátých letech se pozornost přesouvala od konce tohoto desetiletí k Picassovým posledním dílům, s nimiž se mohla veřejnost seznámit na několika samostatných výstavách (1965 a 1967).

Gutfreund Kresby a sochy (Kresba)

Otto Gutfreund (1889 - 1927) je zakladatelskou osobností českého moderního sochařství. Musíme si přitom přiznat, že dosavadní pohled na Gutfreunda je v podstatě složen jen z charakteristik jednotlivých tvůrčích období a je obtížné uchopit vnitřní celek jeho díla. Právě kresby se nabízejí jako klíč nejen k porozumění sochařské tvorbě, ale i k intimnějšímu seznámení s jeho osobností. Pro pochopení

František Kupka Mentis oculis

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality. Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného. Pět kapitol sleduje strhující osudy jeho práce od příchodu do Paříže v polovině devadesátých let 19. století,

Umělec, ateliér a umění

Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost. Fenomén umělectví v naší knize zahrnuje sebereflexi i sebeprezentaci výtvarných umělců; týká se tedy vlastních tvůrčích výkonů i ideologie spjaté s výtvarným uměním. Ukazuje, nakolik emancipace umělců souvisela s národními

Malý Berlín ve Velké Praze

Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti. Nepředstavila si ho jako jednolitý blok, naopak se snažila hledat mezi pražskými díly německojazyčných architektů rozdíly, které vyplývaly z jejich

Jitka Svobodová

Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby, zahrnuje průřez všemi oblastmi její více než padesátileté práce: počínaje ranými obrazy přes tužkové kresby po kresby pastelem, doplněný o objekty, které jsou rovnocennou součástí její tvorby. Monografii doplňuje obsáhlý výbor ze studií, textů do katalogů a recenzí od řady historiků

Rodin

Francouzský sochař Auguste Rodin ( 1840 - 1917) zásadním způsobem ovlivnil vývoj světového sochařství na přelomu 19. a 20 století. Bez nadsázky lze říci, že dějiny moderního sochařství začínají Rodinem. Význam Rodina je však mnohem obsáhlejší. Vytvořil takovou koncepci sochařské figury, která dokázala vyjádřit drama moderního člověka. V roce 1902 Spolek Mánes a Akademie výtvarných umění

S Adrienou

Texty Jaromíra Zeminy o Adrieně Šimotové zahrnují úsek vymezený léty 1965-2014, tedy doby, kdy jí uspořádal vůbec první individuální výstavu, která se konala v Galerii Československého spisovatele v Praze a její smrtí, doplněný o nové texty vzniklé pro tuto knihu za posledních pět let. Zeminovy eseje jsou osobní i podstatu tvorby vystihující a sdělné, díky tomu, že vznikaly kontinuálně, téměř

Josef Pleskot Rozhovory 1989–2019

Nezajímají mě moc formy. Vlastně ano, ale vždy až v druhém kroku. Zajímají mě vztahy a konkrétní fyzické pobývání na zemi. Nejsem proto člověk jednoznačné estetiky. Heterogenity by se člověk neměl bát, jde o to se s ní naučit žít. Josef Pleskot Architekt Josef Pleskot (* 1952) je i širší veřejnosti známý celou řadou staveb jako jsou například Průchod valem Prašného mostu na Pražském Hradě, ČSOB

Vnímání prostoru

Pavla Melková je architektka, která za svoje stavby, vytvořené v rámci MCA atelieru získala řadu významných ocenění. Kromě pedagogické a výzkumné činnosti na Fakultě architektury ČVUT se intenzivně věnuje psaní teoretických knih i básnické tvorbě. V nich se prolíná její praktická zkušenost, znalost filozofie, sociologie, dějin umění i zájem o celé spektrum oborů dalších, a především hluboká

Ach! Viktor Pivovarov

Viktor Pivovarov (1937) patří mezi hlavní osobnosti ruského neoficiálního umění, je jedním ze zakladatelů moskevské konceptuální školy a známým ilustrátorem. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách, například v Tate Gallery v Londýně, v Centre Georges Pompidou v Paříži, v Treťjakovské galerii v Moskvě nebo v Národní galerii v Praze. Kniha Ach!