Karel Srp

Ti druzí

Sartrův dopad na československou kulturu ve druhé polovině 20. století byl mimořádný. Nebyl nikdo podobný, jehož polyfonní hlas by zasahoval do tolika oblastí a jímž by se zabývali vědci i běžní občané, čtenáři i návštěvníci jeho divadelních her. Jeho vliv nezůstal u zobecňujících témat lidské existence, ale dotýkal se i všedních událostí. Zásadní byl jeho odsudek ruské invaze v roce 1968, který

Malichův sakumprásk

Sto let od narození Karla Malicha (1924–2019) reviduje a sumarizuje historik umění Karel Srp poznání jednoho z nesmrtelných českého umění. Srp ví, že Malichovy drátěné plastiky „vznikající po roce 1976, lze obtížně zařadit do dějin umění“, což mu však nebrání zkoumat je nově a s mimořádnou erudicí, odvahou a jasností, a nevynechat žádný z diskurzů – od Steinera po Merleau-Pontyho. Srpova

Dialektika revolty

Bez vlivu Pabla Picassa by neexistovalo české moderní umění v podobě, jak se rozvíjelo po druhé světové válce. Přijetí jeho nejnovější tvorby mělo zásadní význam. Od široce rozšířené holubice jako symbolu míru v padesátých letech se pozornost přesouvala od konce tohoto desetiletí k Picassovým posledním dílům, s nimiž se mohla veřejnost seznámit na několika samostatných výstavách (1965 a 1967).

František Kupka Mentis oculis

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality. Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného. Pět kapitol sleduje strhující osudy jeho práce od příchodu do Paříže v polovině devadesátých let 19. století,

Matoušek (Okraje)

Rozsáhlá první monografie malíře Martina Matouška mapuje posledních deset let jeho umělecké tvorby. Martin Matoušek se věnuje abstrakci v monumentálním podání, dále technologickým experimentům, kdy ve svých malbách často používá technologii speciálně míchaného betonu, malbu na mahagonové desky nebo syntetické barvy. Hlavním tématem jeho velkoformátových obrazů je krajina, potažmo prostředí, které

Jitka Svobodová

Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby, zahrnuje průřez všemi oblastmi její více než padesátileté práce: počínaje ranými obrazy přes tužkové kresby po kresby pastelem, doplněný o objekty, které jsou rovnocennou součástí její tvorby. Monografii doplňuje obsáhlý výbor ze studií, textů do katalogů a recenzí od řady historiků

Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus 1931-1939

Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený. Filla jednak výrazně přispěl k prosazení surrealismu, když Skupině surrealistů v ČSR poskytl výstavní, publikační a organizační základnu ve Spolku

Stíny hieroglyfů

Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý

Křičte ústa!

Rudolf Kremlička O něm a s ním

Adolf Hoffmeister

Rozsáhlá obrazová monografie Adolfa Hoffmeistra doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Gallery (Dům U kamenného zvonu a II. patro Staroměstské radnice v Praze,19. listopad 2004 – 20. únor 2005). Život Adolfa Hoffmeistra (1902 – 1973) je úzce spjatý s osudy českého moderního umění v historických souvislostech předválečného i poválečného

Toyen (angl.)

Monografie významné malířky Toyen (1902–1980), která právem patří mezi přední výtvarníky českého a evropského malířství 20. století. Toyen byla členkou řady důležitých avantgardních uměleckých skupin (Devětsil, Skupina surrealistů v ČSR), po emigraci se stala členkou pařížské surrealistické skupiny. Její tvorba i dnes zůstává nedoceněna, často je však připomínán její vztah k dnes tak aktuálnímu